VYBERTE SI REGION

Simona Stašová: Petr Nárožný je můj už druhý žhavý milenec

Ústí nad Labem /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Kdo vnímá Simonu Stašovou (55) stále jen jako dceru Jiřiny Bohdalové, je slepý, hluchý a asi i z jiné planety. Role v Románu pro ženy, Pelíšcích a dalších filmech, čerstvě v Dešťové víle, kterou točila loni na severu Čech. Tuna skvělých rolí v divadlech. Dokonce trojrole v komedii Poslední ze žhavých milenců hrála v Ústí na přehlídce Ústecká forbína. Zde jsme ji také oslovili. S herečkou jsme hovořili o Shakespearovi, Cenách Thálie, zesnulém Janu Teplém a hře, která ji baví…

28.10.2010
SDÍLEJ:

Simona Stašová a Petr Nárožný v inscenaci Poslední ze žhavých milencůFoto: Foto: Miloš Schmiedberger

Představení Poslední ze žhavých milenců napsal v roce 1969 americký spisovatel a dramaturg Neil Simon, dnes Američan ve věku 84 let…

 … je prostě výborný, zraje jak víno. V konkurenci těch nesmyslů, které se nyní píšou, je svými předlohami pořád lepší a lepší. Dřív byl jen velmi vtipný autor, dnes to je už klasický tragikomedik.

Ale určitě to není vaše první setkání s tímto autorem, že?

Ne. Hraji Drobečky z perníku v příbramském divadle.

Jeho specifický humor vám musí být blízký.

Je. Hru Poslední ze žhavých milenců hraji už podruhé. V Divadle U hasičů jsem ji dělala s Janem Teplým, dosáhli jsme za 16 let téměř pěti set repríz. Pak Jan Teplý zemřel a mě nenapadlo, že bychom s tím mohli zase vyjet „do světa“. Agentura Harlekýn, která nás tenkrát prodávala, mi zavolala, že pan Nárožný by o to měl zájem. Říkala jsem si, že jestli se mu to líbí, tak do toho půjdu. I když se říká, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. Podle reakce publika si myslím, že byl ten vstup do řeky dobrá volba.

#nahled|http://g.denik.cz/96/8f/foto_schmiedberger_119881_1_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/96/8f/foto_schmiedberger_119881_1.jpg|Simona Stašová a Petr Nárožný v inscenaci Poslední ze žhavých milenců#

Jak se Petr Nárožný s rolí sžil? Jde ve stopách Jana Teplého?

Každý to hraje po svém, ale stěžejní bylo, že jsou oba vynikající herci. I když třeba pan Teplý nebyl u veřejnosti tak známý. Já už tu roli a reakce publika znala, a když jsme to poprvé s Petrem Nárožným četli, tak mě až u srdce zahřálo, že to čte po duchu pana Teplého. Aniž by to tenkrát viděl. A když se rozhodoval, zda to vzít, tak jsem mu nedala jinou možnost, než aby to vzal (smích). Obě představení měla úspěch. Nemůžu tedy říct, že je tohle nové nastudování lepší, ale rozhodně není horší.

V inscenaci hrajete tři ženy. Každá je povahově naprosto odlišná. Navíc musíte zvládat převleky, ale za ta léta už to máte v malíčku, že?

Tak vždycky to je maraton. V 1. dějství hraji jednu, v přestávce se hodně nalíčím, abych věrohodně zahrála ztřeštěnou Bobbi a ta třetí je vlastně přítelkyně jeho manželky, která je v depresi. Takže se musím stihnout v co nejkratší dobře za oponou strašně rychle odlíčit a vzít si na sebe strohé šaty třetí dámy. Mně se na tom líbí to, že je to v podstatě filmový střih. Diváci jsou pak unešení, za jak krátkou dobu se dá udělat tak rychlý převlek.

#nahled|http://g.denik.cz/96/8f/foto_schmiedberger_119931_1_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/96/8f/foto_schmiedberger_119931_1.jpg|Simona Stašová a Petr Nárožný v inscenaci Poslední ze žhavých milenců#

V létě jste na Shakespearovských slavnostech po boku Bolka Polívky hrála důvtipnou paní Pažoutovou ve hře Veselé paničky windsorské. Jak na vás dýchá atmosféra otevřeného jeviště a dominant Prahy?

Je krásné hrát, když je za vámi panorama Hradu. Když není úplně zima, což se taky někdy stane, je velmi příjemné hrát pod širým nebem. Já mám ráda vzduch, takže většinou na jevišti větrám. Ale největší přínos slavností jako takových je stoprocentně Bolek Polívka. Až když s ním hrajete, poznáte, jak obrovský je klaun. On je tak svébytný a zajímavý, prostě originál. Jsem ráda, že se této slavností můžu už druhým rokem účastnit.

Stane se, že kvůli divadelní roli odmítnete natáčení filmu či naopak?

Mockrát. Odříkávám film nejen kvůli divadelním rolím, ale i kvůli svým nárokům na kvalitu, na to, kde chci vystupovat. Bohudík se člověk dopracuje, aby byl hodně obsazovaný. Což se mu po dlouhé a perné práci podaří. Jenže pak ho zase obsazují všichni a do všeho, takže jeden člověk všechno nestihne. Já si teď ale opravdu velmi bedlivě vybírám, do čeho půjdu a do čeho ne. Čemu věnuji svoji energii. Protože ať je to jak chce, divadlo je velmi vysilující. Odebírá vám energii. Z disciplín, jako je televize či film, je nejnáročnější na energii. Za krátký čas musíte ze sebe vydat maximum, takže se potom musí odpočívat.

Když jsem zhlédnul, co vás za měsíc říjen čeká, tak to je neuvěřitelné. Vždyť vy nemáte ani den volna…

No… to je šílené. To je až nechutné! Dělám si bloky, kdy v jednom kuse hraji. Na konci října budu mít pět dní volna, tak oslavíme 15. narozeniny Marka (mladší syn Simony Stašové – pozn. aut.). Pojedeme s oběma syny do Itálie.

A řekněte mi tedy, kdy se dá relaxovat, jste–li tak vytížená?

Pokud ještě k tomu všemu neběhám po dabinzích a rozhlasech, což ale dělám jen výjimečně, jelikož nechci někoho odmítnout, mám volno jen mezi jednotlivými představeními. Například dnes jsem si s sebou do Ústí vzala moc pěknou knížku pamětí francouzské herečky Annie Girardot (proslula v 70. letech v mnoha slavných francouzských snímcích, třeba ve filmu Nejcennější co mám). Snažím se tedy žít i jiným životem než jen tím na jevišti.

Nominace na Českého lva za vedlejší ženské role v Pelíšcích i Románu pro ženy jste neproměnila, nevyšla ani nominace na Elsu za hlavní ženskou roli v seriálu Místo nahoře. Až z roku 2008 máte prestižní Cenu Thálie za nejlepší ženský výkon ve hře příbramského Divadla A. Dvořáka Drobečky z perníku. Proč zrovna za ni?

Je to výborná inscenace. Když mi tu roli režisér Milan Schejbal, který je momentálně šéfem příbramského divadla a 10 let byl mým šéfem v divadle ABC, nabídl, dlouho a bedlivě jsme vybírali herce, aby šli ke mně. Byla jsem se na ně podívat a byli výborní. Hrajeme to třetím rokem a budeme hrát dál a dál. Totiž, ta hra má text „jako bejk“.

Co pro vás Thálie´08 znamená?

Je to prestižní ocenění. Ani si nemyslím, že by ta cena pro mě byla zadostiučiněním. Herec v určitém věku to bere prostě už jinak. Kdybych si měla vybrat ze tří cen, které jste jmenoval, největší význam pro mě má právě tato divadelní cena.

Když jste v mládí začínala hrát, přemýšlela jste nad tím, že byste někdy mohla získat nějakou cenu?

To se ví, že ano. Jenže teď jsem toho dosáhla, proto můj cíl už není honění se za oceněními, ale být spokojená a dát lidem něco, aby i oni byli spokojení. Abychom prožili pěkný večer, protože stejně o nic jiného nejde. Abych se na jevišti jen nepředváděla, ale aby si diváci také něco uvědomili. Když se to podaří, a já to většinou vycítím, mám pocit, že to nedělám zbytečně.

Až nastane těch posvátných pět dní volna, pojedete s kluky za tatínkem do Itálie. Tato země vás okouzlila. Řekněte: v čem je pro vás tak výjimečná, jiná než ostatní?

Ono se říká, že Itálie není země, že je to cit; s tím naprosto souhlasím. Ano, na konci měsíce tam pojedu zase. Letos už jsem tam byla. Na jaře jsem se syny jela na lyže do Dolomit a o prázdninách jsem byla s herečkou Bárou Seidlovou (Simona jí hrála maminku v seriálu Místo nahoře – pozn. red.) v pronajaté vilce kousek od města Lecce v kraji Puglia. Tam je božsky.

VÍT HNÍZDIL

28.10.2010
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies