VYBERTE SI REGION

Sopranistka Eva Dřízgová-Jirušová slaví jubileum Káťou Kabanovou

Ostrava /ROZHOVOR/ - Přední sólistka opery Národního divadla moravskoslezského Eva Dřízgová-Jirušová patří k pěveckým jistotám uměleckého souboru. Uprostřed léta ji zastihlo životní jubileum abrahámoviny, které ale slaví až nyní na jevišti.

20.11.2012
SDÍLEJ:

Eva Dřízgová-Jirušová dostala narozeninový dárek roli Káti v Janáčkově opeře Káťa Kabanová, v níž se představila v sobotu publiku v ostravském Divadle Antonína Dvořáka. Foto: Deník

Dostala narozeninový dárek roli Káti v Janáčkově opeře Káťa Kabanová, v níž se představila v sobotu publiku v ostravském Divadle Antonína Dvořáka. V představení, jehož režisérem je Jiří Nekvasil, současný ředitel NDM, a hudební nastudování je dílem Roberta Jindry, současného šéfa ostravské opery. To byl také důvod pro rozhovor s Evou Dřízgovou-Jirušovou.

Pokud vím, dílo Leoše Janáčka vás často provází ve vaší dosavadní pěvecké kariéře…

Co dodat k Janáčkovi? Je to asi můj nejzamilovanější autor, takže jsem ráda, že si můžu nyní zazpívat Káťu Kabanovou. V současné době zpívám i Jenůfu v Janáčkově opeře Její pastorkyňa. Jenůfa i Káťa dva příběhy žen, z nichž ani jedna to nemá v životě vůbec jednoduché. Příběh Káti je naprosto tragický, odráží dobu a společnost, v níž se děj odehrává, tedy i pokrytectví, které Káťu drtí. Janáček hudebně dokonale vystihl atmosféru a charaktery osob z předlohy díla, kterým je v tomto případě Ostrovského román. Hlavní hrdinka je vlastně týraná žena, což je, myslím, i dnes téma velmi aktuální. Pracuji na inscenaci s velmi skvělým inscenačním týmem, režisérem Jiřím Nekvasilem a dirigentem Robertem Jindrou, oba jsou experti na Janáčkovo dílo, mají vše do detailů promyšlené, je radost s nimi pracovat.

Jste dvojnásobnou držitelkou prestižní Ceny Thálie. Jak prožíváte v tomto roce své jubileum? Je obtížně udržet se na pěveckém výsluní?

Je to hodně o psychice a o zdraví, když je člověk v pohodě. Mám to štěstí, že nejenom zpívám v divadle, ale také učím, takže jsem často mezi mladými lidmi, což si myslím, že je velmi dobře. Mladým mohu předávat rady a pěvecké zkušenosti a já zase nabírám od nich energii a vidím, jak oni vnímají život, což mi také pomáhá.

Zazpívala jste si už řadu postav v domácím i světovém operním repertoáru. Je nějaká role, která vám utekla?

Asi jediná, Markétka ve Faustovi. Ta mě minula, byla v divadle vždycky nasazena, když jsem byla na mateřské. To by byla role, která by mi asi dobře seděla, už proto, že se mi ve francouzštině dobře zpívá a francouzský repertoár je mi blízký. Ale pokud to byla pouze jedna role, tak si mohu gratulovat…

Jakou roli hraje opera v životě člověka v 21. století?

Občas se někde vynoří názor, že opera je útvar, který je na vymření. Myslím si, že tomu tak není. Kvalitní umění zůstane vždy životaschopné a přetrvá. A i kdyby se měla opera nějak „zakonzervovat", už to, co bylo v tomto žánru vytvořeno, včetně Janáčkových děl, jsou kusy natolik moderní a nadčasové, že budou mít v každé době posluchačům co říci. Takže ze zániku opery strach nemám. Už proto, že jsem přesvědčena, že Janáček oslovuje v posledních letech daleko více mladou generaci než tu starší, která je asi konzervativnější.

Jste stále velmi přitažlivá a půvabná žena. Jaký na to máte recept?

Už tím, že mám kromě dospělé dcery teprve jedenáctiletého syna, nemohu si připouštět a ani si dovolit podlehnout pocitům stárnutí či únavy. Každodenní program dne je tak naplněný, že jsem ráda, že ho vůbec stíhám. Asi je to genetická záležitost v tom, jak kdo má rozloženy síly pro život. Moje maminka, které je přes osmdesát let, nelení a dodnes běžně pendluje mezi Blanskem, odkud pocházím, a Ostravou. A kdykoliv potřebujeme třeba něco doma zastat, tak to s přehledem zvládá jako před dvaceti lety, což je úžasné. Doufám, že i já budu mít v jejím věku takové zdraví, sílu a hlavně pozitivní myšlení. Nikdy jsem ji neslyšela si na něco stěžovat.

Co byste si přála ve svém uměleckém životě ještě zažít?

Nikdy jsem si nic nepřála. A to zůstává stejné. Všechno přišlo. Co má přijít, přijde. Nejsem typ člověka, který by chtěl osud nějakým způsobem znásilňovat nebo cíleně někam jít. Osud byl ke mně příznivý tak, jak to přicházelo, tak jsem vše brala s vděkem a pokorou. A nic bych na tom nechtěla měnit.

Kdo je… Eva Dřízgová-Jirušová

Eva Dřízgová-Jirušová patří k vyhledávaným pěvkyním operního i koncertního repertoáru. Je hostem mnoha operních scén a spolupracuje s nejlepšími našimi orchestry. Její hlasové a technické dispozice jí umožňují interpretovat velmi široký repertoár jak v operní, tak kantátové, oratorní a písňové tvorbě, nevyjímaje symfonická díla R. Strausse a G. Mahlera. Díky své muzikálnosti je zároveň vyhledávanou interpretkou současné hudby.

Zpívala téměř ve všech zemích Evropy, ale také v Japonsku, kde se mimo jiné představila v titulní roli Janáčkovy opery Příhody Lišky Bystroušky v japonské premiéře s Tokijským symfonickým orchestrem. V roce 1996 obdržela prestižní Cenu Thálie za nejlepší ženský výkon roku v oboru opera za roli Mimì v Pucciniho opeře La bohème a v roce 1998 tutéž cenu za titulní roli v Debussyho opeře Pelléas et Mélisande. Spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem.

Od roku 2000 se datuje její pedagogická činnost, a to na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě a od roku 2008 také na katedře sólového zpěvu Ostravské univerzity.

Autor: Břetislav Uhlář

20.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies