„A bude černej? – takhle začíná drtivá většina dialogů na téma mé připravované inscenace Othella ve Stavovském divadle. Dokud jsem se nezačal touto hrou důkladněji zabývat, nikdy jsem si neuvědomil, jak to má český režisér s obsazováním postavy Othella vlastně těžké," říká Špinar. „Ve Velké Británii je železnou inscenační tradicí, že se part Othella obsadí skutečným černochem. Je to nejčistší a nejsrozumitelnější řešení a všechny podprahové skutečnosti dramatu fungují bez dalšího sáhodlouhého vysvětlování… Ale sežeňte v Čechách herce černé kůže, který bez mrknutí oka vysolí Shakespearův blankvers na jevišti v perfektní češtině."

Železnou inscenační tradicí u nás je podle režiséra tzv. „černá tělka". „Český divák na tuto konvenci přistoupí vždy poměrně snadno a pak se už z hlediště spokojeně dívá na bělocha usilovně předstírajícího, že je černoch. A občas se mu ta černá tělka dokonce v záplavě hercova potu nerozmaže po dekoracích či ostatních hercích. Ti, kdo mě znají, moc dobře vědí, že toto řešení je pro mne ještě méně pravděpodobné než sehnat v českých podmínkách černého herce," dodal Špinar. (kul)