VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V HaDivadle vyhnali Gertu, aby pootevřeli dveře k odpuštění

Brno /RECENZE/ – Brněnské HaDivadlo otevřelo Pandořinu skříňku a s ní poselství o nutnosti poučit se z vlastních chyb. Ve své nové inscenaci Vyhnání Gerty Schnirch se totiž zabývá bolestivým tématem vypořádání se s hořkými událostmi konce druhé světové války. V syrových obrazech poodhaluje utrpení člověka, který touží po omluvě, odpuštění, zapomenutí. To vše způsobem, který dojímá a nutí k přemýšlení o věcech, které v sobě máme zdánlivě vyřešené. Hra vzbuzující silné emoce, co stojí za to prožít.

13.12.2014
SDÍLEJ:

Vyhnání Gerty v HaDivadle.Foto: Jakub Jíra

Letošní poslední inscenací brněnského HaDivadla se stala adaptace úspěšného románu Kateřiny Tučkové. Hra Vyhnání Gerty Schnirch o odsunu brněnských Němců a touze po smíření je zároveň také závěrečným režijním počinem Mariána Amslera v roli uměleckého šéfa místní scény, který se nyní po čtyřech letech vrací na Slovensko, zpátky ke svým rodným „kořenům". Překvapivě symbolicky se tak tématem jeho poslední nastudované hry v brněnském divadle stala rovněž ztráta, hledání a navracení domů.

Vyhnání Gerty v HaDivadle.Pokus o zdivadelňování knihy Tučkové není v tomto případě premiérou. Před nedávnem se o totéž pokusili ve Zlíně s knihou Žítkovské bohyně, která od kritiků sklidila uznalé recenze. Důvodem, proč brněnský soubor sáhl právě po Vyhnání Gerty Schnirch, bylo podle Amslera úzké sepjetí děje s Brnem. Způsobu dramatizace a pojetí některých postav pak v průběhu nastudování připomínkovala i sama Kateřina Tučková.

V hlavní roli Gerty se představuje osobitá Sára Venclovská. Ve vedlejších rolích pak téměř kompletní soubor místní scény, většina z nich ztvárňuje dokonce hned několik postav. Na scéně se objeví i hostující Gabriela Štefanová, dřívější členka Husy na provázku, a mladí absolventi JAMU Zbyšek Humpolec a Táňa Malíková.

Vyhnání Gerty v HaDivadle.Příběh Gerty Schnirch otevírá téma poválečného odsunu Němců v rámci takzvaného brněnského pochodu smrti. Divák sleduje osudy Čechů i Němců od třicátých let až téměř do současnosti pomyslným kukátkem jednoho lidského života. Gerta, dcera českoněmeckých rodičů, je společně se svojí malou dcerou a dalšími několika tisícovkami německých žen, dětí a starců v noci z 30. na 31. května 1945 součástí divokého odsunu, který vedly revoluční gardy brněnské Zbrojovky a armádních jednotek. Brněnští Němci jsou hnáni směrem k rakouským hranicím. Po cestě jich vyčerpáním stovky umírají, další pak důsledkem úplavice v provizorním táboře u Pohořelic. Děsivé obrazy lidské nenávisti, zběsilého násilí a smrti si Gerta ponese v sobě po celý život. Nikdy se už nedokáže smířit s bagatelizováním otázky odsunu jako nutné, jen poněkud neřízené akce. Ona totiž v té neřízené akci šla a na ty těla už nikdy nedokáže zapomenout. „Domov není tam, kde vyrůstáš. Domov je tam, kde tě lidé vítají, když vejdeš." A Gerta ztratila domov navždy. Vykořenění, vnitřní bolest a prázdnota v ní budou hluboce zaryté i po návratu do Brna, za každého nového režimu, a to až do smrti.

Vyhnání Gerty Schnirch – HaDivadlo v Brně
Autorka knihy: Kateřina Tučková. Autor scénáře, režie: Marián Amsler
Dramaturgie: Marie Špalová, výprava: Marián Amsler, hudba: Ivan Acher.
Hrají: Sára Venclovská, Gabriela Štefanová j. h., Jan Lepšík, Zbyšek Humpolec, Marie Ludvíková, Jan Grundman, Cyril Drozda a další.

Dramaturgické zpracování Vyhnání Gerty Schnirch je výjimečně vtahující. Uspořádání scény, kdy jeviště je uprostřed a diváci sedí okolo něj, ve své symbolice ještě více nutí diváka nahlížet na odehrávající se obrazy z různých úhlů a k tomu otevřeně sledovat reakce ostatních. Setření hranice mezi jevištěm a publikem je navíc posíleno tím, že herci vstupují mezi diváky a ve svých monologických výpovědích se na ně úpěnlivé obrací, jakoby hledali porozumění. Právě tato intimita, doslova prožívaná niternost, může být pro mnohé až nečekané emočně silná a je třeba s tím počítat.

Inscenace Vyhnání Gerty Schnirch diváka živočišně elektrizuje. Dojímá a nutí přemýšlet, jak nebezpečná je zloba, touha po pomstě, chybějící omluva, porozumění a smíření. Vyhnání Gerty Schnirch se nesnaží simulovat prožité události, obviňovat, ukazovat prstem na ty zlé a špatné. Nemoralizuje. Skvělým pojetím scény a velmi dobrými hereckými výkony otevírá divákovi dveře k přemýšlení o tom, že bagatelizování minulosti, snaha rozdělovat lidská utrpení na větší a menší vede k hnisajícím bolestem na duši člověka i národa. Jedinou cestou ke smíření a vysvobození je nejen vzájemná tichá omluva, ale zejména pochopení, proč se zlé věci udály. Protože jen díky skutečnému uvědomění si toho, co a proč se stalo, se můžeme do budoucna dalších násilných aktů vyvarovat. A příběh Gerty ve strhujícím podání Sáry Venclovské umí toto poselství vrýt divákovi hluboko po kůži tak, aby o něm ještě dlouho přemýšlel.

IVA ČERNÁ – autorka je publicistka

Autor: Redakce

13.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marine Le Penová
5 9

Le Penové opět hrozí ztráta imunity

Ilustrační foto.

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

AKTUALIZOVÁNO

Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje

Hlavní město postihly rozsáhlé výpadky elektřiny. Podle mluvčího Pražské energetiky Petra Holubce způsobila asi půlhodinový výpadek technická závada na rozvodně Praha - Jih v Chodově. Proud podle něj nešel v městských částech Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 9 a Praha 10.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies