VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Yvona Kreuzmannová: Český tanec je na evropské úrovni, dotace má ale směšné

Praha /ROZHOVOR/ - Byla jednou z nadšenců, kteří do Česka po revoluci navrátili tradici tance a pokoušeli se vytvořit mu zázemí k dalšímu vývoji a růstu. „Byla jsem plná chuti něco dělat. Z dnešního pohledu by mnozí nejspíš řekli, že jsem musela být blázen," říká zakladatelka festivalu Česká taneční platforma Ivona Kreuzmannová a naznačuje, jak složitý byl tento kulturní proces.

11.4.2013 2
SDÍLEJ:

ZAKLADATELKA FESTIVALU Česká taneční platforma a členka jeho poroty Yvona KreuzmannováFoto: Deník

Bohužel ani dnes nemají tanečníci na růžích ustláno. Podporu musejí hledat většinou v zahraničí…

Obecně se ví, že oficiální dotace tanečního oboru jsou v Česku nepoměrně nízké vůči jiným uměleckým odvětvím. Proč?

Je to důsledkem stereotypů přežívajících z minulého režimu, který nechtěl současné individuální umění a projev, ke kterému český tanec směřuje. Přitom naši tanečníci republiku skvěle ve světě reprezentují. Měli jsme tradici ještě ve třicátých i čtyřicátých letech. Po roce 1948 byl tolerován už jen balet nebo folklór. Vše, co tehdy ve světě považovali za umění, u nás platilo za underground a vidět jste to mohli maximálně na americké ambasádě potajmu ve filmech, ale blíže jste se k tanci a učení se mu nedostali. Dostal zelenou až po sametové revoluci.

Jaké byly vaše první snahy o změnu po roce 1989?

Začali jsme dohánět čtyřicet let obrovského propadu, kdy nemohl existovat za normálních podmínek. Obcházela jsem například různá divadla a vhodné prostory s nabídkou účinkování zahraničních tanečních souborů a interpretů a lidé se mě ptali: „To myslíte nějaký disko?" Absolutně neměli tušení, že existuje scénický umělecký taneční projev. Nyní je tanec respektován, od roku 2004 má i svůj vlastní grantový program, ale tento respekt je vyjadřován směšnými finančními částkami.

Uživí se umělci svou produkcí?

Čeští tanečníci jsou bohužel stále považováni za jakýsi menšinový žánr. Nemohou si dovolit to, co umělci v etablovaných zahraničních souborech. Pracují pouze na bázi vlastních projektů, jejichž náklady se pohybují v řádu tisíců, v lepším případě sta tisíců. Bohužel je tím velmi limitovaný výsledný tvar. Dělají to za minimální peníze. Představte si, že celý život pracujete za minimální mzdu… Své tvůrčí chvění a potenciál zúročují jen v nezaplacených projektech. Aby přežili, musí učit, pořádat semináře, workshopy nebo dílny, a tím si vydělají na živobytí. Vlastní umělecká tvorba je ale neuživí. Tento stav, který je na pováženou, by se měl zásadně změnit.

Přesto říkáte, že český tanec udělal za posledních dvacet let obrovský pokrok.

Naši tanečníci mají co světu nabídnout. Jsou nápadití, mají invenci i touhu se realizovat. V zahraničí získávají různá ocenění. V žádostech o evropské dotace se se svými projekty umísťujeme na prvních místech. Co víc by pro podporu tohoto oboru mělo mluvit…

Co letos tedy nabídnete divákům? V čem vidíte silnou stránku programu?

Všech jedenáct představení, která uvádíme, vzniklo v posledních dvou letech. Snažíme se mapovat českou scénu a vybírat nejen věci, které jsou zajímavé svou kvalitou, ale také ty, které ukazují, jak široké spektrum dnešní tvorba nabízí. To, že se nejedná jen o čistý tanec, ale také o taneční nebo fyzické divadlo. Dochází tu k přesahům žánrů. Tvůrci pracují s živou hudbou, spolupracují se současnými lightdesignéry, muzikanty a dalšími důležitými profesemi.

Kod je… Yvona Kreuzmannová

Z oboru ekonomika cestovního ruchu na Vysoké škole ekonomické přešla na taneční katedru Akademie múzických umění studovat teorii, historii a dramaturgii. V roce 1990 vyjela na roční stipendijní pobyt do Paříže, kde se seznámila se současnými trendy v oblasti tanečního umění, což ji inspirovalo k pořádání mezinárodního festivalu Tanec Praha v Česku. Roku 1991 založila stejnojmenné občanské sdružení, v jehož čele stojí s přestávkou mezi lety 2006 až 2008 až dodnes. Aktivity sdružení postupně rozšířila o Českou taneční platformu, divadlo Ponec a projekt Tanec školám. Vytrvale lobbuje za nezávislé umění a neziskový sektor, spoluzakládala Iniciativu pro kulturu a sdružení Vize tance. Nejvyšším oceněním její dosavadní práce je Řád rytíře Za zásluhy, který jí udělil francouzský prezident za zásluhy o rozvoj evropské kulturní spolupráce.

Co je… Festival Česká taneční platforma

Občanské sdružení Tanec Praha začalo českou platformu organizovat po vzoru již zavedených platforem v Evropě. Festival se uvedl nenápadnou přehlídkou české taneční tvorby v prostorách Duncan Centra v roce 1994, na dalších pět let se stal profilovou akcí města Hradec Králové s názvem „Entrée k Tanci". V dubnu 2000 se definitivně vrátil do Prahy s cílem využít prostor nově rekonstruovaného divadla Ponec.

Autor: Kateřina Chvátalová

11.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ladislav Okleštěk
1 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Česko zažilo neobvykle teplý den, teplota atakovala osmnáct stupňů

Na většině území Česka vystupovaly teploty na 10 až 15 stupňů Celsia, v Karviné, ale rtuť teploměru dosáhla až na 17,7 stupně. Teplotní rekordy pro 27. únor byly dnes překročeny na 20 ze 144 stanic měřících 30 a více let. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Podobně teplo bylo už v minulém týdnu ve čtvrtek.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies