VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisérka Viktorie Čermáková: Na ženy je tlak - máš cenu, jen když jsi krásná

Ostrava /ROZHOVOR/ - Komorní scéna Aréna v Ostravě uvedla v sobotu večer premiéru hry Arnošta Goldflama Ženy a panenky, kterou zde pohostinsky režijně nastudovala Viktorie Čermáková, režisérka, ale také divadelní a filmová herečka. Před premiérou jsme jí položili několik otázek.

8.4.2013
SDÍLEJ:

Viktorie ČermákováFoto: archiv Komorní scéna Aréna

V Ostravě zkoušíte poprvé - jak se vám líbí v jejím nejhorším období, kdy není žádné slunce, ale zato je všude smog?

Je pravda, že byl pořád hrozný smog , a tak jsem zatím absolvovala jen jeden výlet k hradu a zpátky, protože na chvíli vyšlo sluníčko. Ale chodím do divadel, poprvé mám možnost vidět skvělé ostravské scény.

Jako malá jste se objevila v hlavní roli ve filmu Oty Kovala Lucie a zázraky. To byl ten impuls, který vás přivedl do světa umění?

Mamince jsem se narodila v posledním ročníku DAMU, kde studovala loutkoherectví. Pak pracovala v Laterně magice, kam jsem za ní chodila do šatny a dívala se na představení. Takže jsem divadelní prostředí znala. Zároveň úplně náhodou uspořádali filmaři v naší mateřské školce konkurs a vybrali si právě mě, i když původně hledali romskou holčičku.

Když jste ve čtrnácti letech přišla k divadlu coby herečka, napadlo vás, že za nějakých dvacet let budete na té druhé straně, na trochu osamělém postu režiséra?

Vůbec ne, hlavně já jsem si žádný svůj život neplánovala, já jsem šla ve čtrnácti k divadlu a představovala si, že budu hrát hlavně o lásce, něco tragického, třeba Julii, a byla jsem tím natolik zaujata, že jsem neměla myšlenky na nic jiného.

Pro studium režie na DAMU jste se rozhodla až v šestatřiceti letech. Přeci jen člověk v pozdějším věku mívá více zábran, působí více autoblokačních faktorů nelitovala jste, že jste s režií nezačala dříve?

Samozřejmě že si člověk v určitém věku říká, že s některými věcmi zbytečně ztrácel čas, ale to zřejmě v jakékoliv profesi. Ale já si neumím představit, že bych se o režii mohla pokoušet dříve. Je to druh vůdcovství a v pětadvaceti chtít, navíc když člověk měří 155 centimetrů a je žena, zorganizovat třeba třicet lidí k tomu, aby byli nadšeni jeho idejemi, není vůbec lehké. Ani dnes si nemyslím, že bych mohla řídit zeměkouli, mé důvody k režii jsou jiné. Jsou to důvody herečky, která vše dvacet let pozorovala zevnitř a měla kritické připomínky. Až nakonec sebekriticky uznala, že musí přestat kritizovat a pokusit se to dělat „lépe". Má to svá úskalí…

Jaký jste typ režisérky? Dovedu si představit, že jako původní profesí herečka se zuby nehty bráníte předehrávání…?

Ano, snažím se. Ale někdy je lepší jako zkratku při vysvětlování něco předehrát než o tom hodinu mluvit. Je to jako s výchovou - i když se jako rodič zařeknu, že nebudu své dítě pohlavkovat, nastane situace, kdy to poruším. Třeba když mu raději dám pohlavek, než by měl, v rámci předvádění se před kamarády, vběhnout pod auto. Je to rychlejší.

Na podzim v Show Jana Krause jste se sama sebe ptala, zda po účinkování ve filmu Svatá čtveřice budete mít u herců ještě nějakou vážnost. Tak jak to dopadlo?

Myslím si, že ten film zase tolik lidí nevidělo, ale byl to především bonmot. I když možná někomu může přijít humorné, že nejprve se herečka svléká ve filmu a pak chce režírovat. Ale jako herečka prostě pracuji se svým tělem a s tím, jak doopravdy vypadám. Tudíž pokud jako režisérka chci někdy po hercích, aby se na jevišti svlékli, (tahle odvaha mi v současné době připadá být důležitou součástí evropského herectví), neobstála bych sama před sebou, nebyla- li bych toho schopná.

Ženy a panenky jsou hrou z pera muže, který se snaží ženám porozumět, a proto o nich píše. Myslíte, že tato ženská hra vykazuje nějaké rysy, že ji napsal muž?

Nechápu hru jako ženskou. Je patrné, že je dobrým psychologem, který žije většinu života ve vztazích. Je to poněkud alegorická hra, která pojmenovává principy fungování obecně lidského společenství. Všímá si však i tlaku, který je vyvíjen na ženy: máš cenu jen tehdy, když jsi mladá a krásná, soucítí s námi. Zdá se, že také kritizuje naše podléhání (zakletí ve svém čekání na prince zachránce), místo abychom se zachraňovaly samy. Toto modelové společenství nechává fungovat na tradičních principech, které už dávno nevyhovují. Většina dramatické literatury se zabývá principy moci v mužské společnosti, zde autor vše vkládá do rukou žen a poukazuje tím na fakt, že tyto věci se už učíme v rodinách, tam je ohnisko zodpovědnosti, už tam se rodí budoucí války.

Ženy a panenky mají sice hezký název, ale jinak ta hra moc laskavá není. Jaká bude její jevištní podoba?

Ráda bych právě podpořila žánr alegorie, původního lidového, rituálního a loutkového divadla. Postavy šesti žen jsou vlastně holčičky, které si na vztahy původně jen hrály a během té hry zřejmě mimochodem vyprovokovaly povstání, války, revoluce, a tak uběhl celý jejich život.

Arnošt Goldflam: Ženy a panenky

Režie: Viktorie Čermáková. Scéna a kostýmy: Jana Preková. Hudba: Jan Kučera. Dramaturgie: Tomáš Vůjtek. Hrají: Tereza Dočkalová, Zuzana Truplová, Petra Kocmanová, Alena Sasínová-Polarczyk, Dana Fialková j. h., Tereza Cisovská.
Dramatik, herec a režisér Arnošt Goldflam (nar. 1946) je autorem více než čtyřiceti her a dramatizací a patří k nejhranějším současným autorům. Ve své hře Ženy a panenky (2008) se zamýšlí nad ženským údělem a s humorem sobě vlastním rozehrává groteskní situace ze života tak trochu bizarní rodinky pětice žen (muži zde chybí, ale chybí zde i láska) a všímá si jejich boje o dominantní postavení v rodině.

(tau, hla)

Autor: Břetislav Uhlář

8.4.2013
SDÍLEJ:
Bazén na severovýchodě Turecka, který zabíjel
11

Tři děti i oba jejich zachránce v tureckém bazénu usmažila elektřina

Andrej Babiš
69 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

AKTUALIZOVÁNO

Ze školky se ztratily tři děti. Učitelky ani nevěděly jména, uvedla policie

Pátrání po dětech, které se nepozorovaně oddělily od skupiny ekoškolky pobývající v přírodě, dobře dopadlo, ale věc bude mít dohru. Ke čtvrteční události to v pátek připomněl Tomáš Hulan z ředitelství pražské policie. Podle něj je ale předčasné předjímat, zda případ nakonec skončí u správního orgánu, či dokonce u soudu, anebo se věcí budou zabývat jiné kompetentní orgány.

Takže na shledanou, pane redaktore, odešel Paroubek naštvaně ze studia

/ANKETA/ Bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek dnes odešel z živě vysílaného rozhovoru v Českém rozhlasu. Paroubkovi se nelíbily otázky na jeho návrat do sociální demokracie, konkrétně na podmínky dané stanovami. Paroubek chtěl debatovat o politice, když redaktor na dotazech trval, vstal ze židle a se slovy "takže na shledanou, pane redaktore" opustil studio.

AKTUALIZOVÁNO

Drama v Benátkách na Jizerou. V garáži vybuchly plynové lahve

/FOTOGALERIE/ Několik výbuchů v pátek večer před osmou hodinou probralo z klidu obyvatele Smetanovy ulice v historické části města. Plynové láhve tam vybuchly v garáži, která naštěstí nebyla součástí rodinného domu.

DOTYK.CZ

ReSite - Ťok má pro Prahu vizi některých ulic jen pro cyklisty, bez aut

Ministerstvo dopravy rozhodlo ve čtvrtek 22. června o tom, že věnuje větší prostředky na budování oddělených cyklostezek a nabídne městům v tomto směru granty. Na mezinárodní konferenci o urbanistice reSite to uvedl ministr dopravy Dan Ťok (nominovaný za Hnutí Ano).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies