VYBERTE SI REGION

Žili a umírali na jevišti

Praha - DVD Dva chrámy Josefa Kemra a Divadlo bláznivých dramat Borise Rösnera vyšlo v rámci edice Národního divadla

10.3.2008
SDÍLEJ:

DVĚ LEGENDY. Josef Kemr a Boris Rösner na snímcích z roku 1986.Foto: ČTK

Pohnuté osudy dvou aristokratů velkých rolí, Josefa Kemra a Borise Rösnera, kteří udělali vše pro to, aby žili a umírali na jevišti, se podařilo vzácně zaznamenat režisérům Petru Kotkovi a Pavlu Štinglovi. Nyní je představují na společném DVD pod názvem Dva chrámy Josefa Kemra a Divadlo bláznivých dramat Borise Rösnera, které vyšlo s podporou archivu České televize jako první vlaštovka edice Národního divadla Co busty nepoví.

Ač byl mezi zmíněnými hereckými osobnostmi několikaletý věkový rozdíl, spojovalo je přátelství, magická láska k divadlu a ideje. „Josef Kemr byl zvláštní ikonou protestů proti systému,“ uvádí v dokumentu o něm Rösner. „Na protest proti příchodu sovětských vojsk se odmítl stříhat. Provokativně jezdil ulicemi na svém mopedu v dlouhém rozepnutém americkém kabátě, který za ním – stejně jako ty jeho dlouhé vlasy – vlál. Coby studenti jsme jej velmi obdivovali,“ vypráví. Ne náhodou s ním pak o dvacet let později vystupoval na mítincích předznamenávajících nástup demokracie.

Pohled do duše

„To, jak myslíme, jak žijeme, se nám vpisuje do tváře. Když se pozorně podíváme do partnerových očí nebo do očí jakéhokoliv člověka, všecko se mu v nich zračí,“ říká ve snímku Kemr. Ty jeho oči byly velice zkoumavé – díval se prý člověku přímo do duše. Proto na první pohled působil velmi nepřístupně a přísně. V jádru byl ale velice citlivý. „Byl přesvědčen, že jméno určuje úděl člověka. Ač neměl své vlastní děti, dvě vychoval. Do role Josefa pěstouna se zabydlil, říkal, že to tak Pán chtěl,“ vzpomíná jeho poslední partnerka Marika Skopalová.

K divadlu se Kemr dostal díky Rudolfu Hrušínskému, který pocházel se slavného rodu Červíčků. Zařadil se tak k poslední generaci, která v začátcích svého hereckého rozmachu zažila slasti a strasti kočovné divadelní společnosti. Později působil v Městských divadlech pražských a Národním divadle. Hereckou zralostí i životní vyspělostí byl předurčen k tomu, aby hrál velké role, jak v divadle, tak i ve filmu.

Život v klatbě

Hned několik zásadních postav vytvořil na divadelním jevišti i Boris Rösner. Jeho cesta na prkna českých divadel, na nichž s rytířským odhodláním šermoval v kostýmech francouzských šlechticů, či s vnitřním pohrdáním k movitým statkům hrál Moliérova Lakomce, vedla z Rýmařova. Jeho dědeček Sixtus Rösner tam zakotvil poté, co si po boku německého císaře Maxmiliána vysloužil rytířský titul ve válkách proti Švédům. Dlouho se však svým erbem nepyšnil, protože porušil zákaz hrdelních soubojů. Provázelo jej prokletí ženy poraženého soka, která zapřísáhla nebe i peklo, aby nikdo z Rösnerů nepřežil věk skonu jejího manžela, tedy pětapadesátku.

„Boris žil klatbou. Vytouženou a zdálo se, že i osvobozující čtyřiapadesátku oslavil v kostýmu Frederika,“ sdělil režisér Štingl. V letech 2004 a 2005 zemřel v životní roli Frederika v Divadle ABC šestatřicetkrát, jako Harpagon v Národním třiadvacetkrát a pro Cyrana v Divadle pod Palmovkou skonal čtyřicetkrát. „Téma smrti se do našich rozhovorů vracelo se stejnou pravidelností, s jakou Boris přitahoval role, ve kterých herec na jevišti umírá,“ doplnil Štingl.

Když onemocněl, pokračoval s výukou studentů DAMU, kterou prokládal léčebným programem na onkologii. Toužebného návratu na jeviště se však sám nedočkal. Když ještě za rok 2004 přebíral tři největší ceny, které české divadelní nebe svým hercům uděluje, vzpomněl na své učitele – Vlastu Fabiánovou, Václava Vosku a maminku Jarmilu Horskou, taktéž herečku. „Mojí mámě bylo třiapadesát, když umřela, měla za sebou pohnutý život. Egoisticky jsem si tehdy v duchu řekl, že to tak asi mělo být, že mi bylo dáno shůry, abych se s tím vyrovnal,“ prohlásil Rösner, pro něhož bylo divadlo krutým a zároveň krásným prostředím.
Autor: Kováříková Gabriela

Autor: Gabriela Kováříková

10.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Turecký boeing spadl na kyrgyzskou vesnici: 37 mrtvých, i děti

Biškek /FOTOGALERIE, VIDEO/- V Kyrgyzstánu se dnes ráno při pokusu o přistání zřítilo turecké nákladní letadlo. Zahynulo přinejmenším 37 lidí, většinou obyvatel vesnice, na kterou stroj dopadl, oznámila kyrgyzská vláda. Podle záchranářů je mezi mrtvými šest dětí. Kyrgyzské úřady mají podezření, že havárii způsobila chyba pilota.

Revoluce v hypotékách? ČNB bude moci ovlivňovat úvěry na bydlení

Praha - Česká národní banka by měla získat zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. Vyplývá to z návrhu novely zákona o ČNB, který dnes schválila vláda.

Česko si připomíná výročí tragické smrti studenta Jana Palacha

Praha - Řadou pietních akcí si v pondělí Česko připomene 48. výročí sebeupálení studenta Jana Palacha. Začnou ráno u Palachova pomníku před Národním muzeem v Praze na Václavském náměstí, kde jeho památku uctí premiér Bohuslav Sobotka a další členové ČSSD. Čin studenta, který se na protest proti vývoji v Československu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 polil hořlavinou a zapálil se, si připomenou i další politici a také studenti, a to nejen v Praze.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies