Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žili a umírali na jevišti

Praha - DVD Dva chrámy Josefa Kemra a Divadlo bláznivých dramat Borise Rösnera vyšlo v rámci edice Národního divadla

10.3.2008
SDÍLEJ:

DVĚ LEGENDY. Josef Kemr a Boris Rösner na snímcích z roku 1986.Foto: ČTK

Pohnuté osudy dvou aristokratů velkých rolí, Josefa Kemra a Borise Rösnera, kteří udělali vše pro to, aby žili a umírali na jevišti, se podařilo vzácně zaznamenat režisérům Petru Kotkovi a Pavlu Štinglovi. Nyní je představují na společném DVD pod názvem Dva chrámy Josefa Kemra a Divadlo bláznivých dramat Borise Rösnera, které vyšlo s podporou archivu České televize jako první vlaštovka edice Národního divadla Co busty nepoví.

Ač byl mezi zmíněnými hereckými osobnostmi několikaletý věkový rozdíl, spojovalo je přátelství, magická láska k divadlu a ideje. „Josef Kemr byl zvláštní ikonou protestů proti systému,“ uvádí v dokumentu o něm Rösner. „Na protest proti příchodu sovětských vojsk se odmítl stříhat. Provokativně jezdil ulicemi na svém mopedu v dlouhém rozepnutém americkém kabátě, který za ním – stejně jako ty jeho dlouhé vlasy – vlál. Coby studenti jsme jej velmi obdivovali,“ vypráví. Ne náhodou s ním pak o dvacet let později vystupoval na mítincích předznamenávajících nástup demokracie.

Pohled do duše

„To, jak myslíme, jak žijeme, se nám vpisuje do tváře. Když se pozorně podíváme do partnerových očí nebo do očí jakéhokoliv člověka, všecko se mu v nich zračí,“ říká ve snímku Kemr. Ty jeho oči byly velice zkoumavé – díval se prý člověku přímo do duše. Proto na první pohled působil velmi nepřístupně a přísně. V jádru byl ale velice citlivý. „Byl přesvědčen, že jméno určuje úděl člověka. Ač neměl své vlastní děti, dvě vychoval. Do role Josefa pěstouna se zabydlil, říkal, že to tak Pán chtěl,“ vzpomíná jeho poslední partnerka Marika Skopalová.

K divadlu se Kemr dostal díky Rudolfu Hrušínskému, který pocházel se slavného rodu Červíčků. Zařadil se tak k poslední generaci, která v začátcích svého hereckého rozmachu zažila slasti a strasti kočovné divadelní společnosti. Později působil v Městských divadlech pražských a Národním divadle. Hereckou zralostí i životní vyspělostí byl předurčen k tomu, aby hrál velké role, jak v divadle, tak i ve filmu.

Život v klatbě

Hned několik zásadních postav vytvořil na divadelním jevišti i Boris Rösner. Jeho cesta na prkna českých divadel, na nichž s rytířským odhodláním šermoval v kostýmech francouzských šlechticů, či s vnitřním pohrdáním k movitým statkům hrál Moliérova Lakomce, vedla z Rýmařova. Jeho dědeček Sixtus Rösner tam zakotvil poté, co si po boku německého císaře Maxmiliána vysloužil rytířský titul ve válkách proti Švédům. Dlouho se však svým erbem nepyšnil, protože porušil zákaz hrdelních soubojů. Provázelo jej prokletí ženy poraženého soka, která zapřísáhla nebe i peklo, aby nikdo z Rösnerů nepřežil věk skonu jejího manžela, tedy pětapadesátku.

„Boris žil klatbou. Vytouženou a zdálo se, že i osvobozující čtyřiapadesátku oslavil v kostýmu Frederika,“ sdělil režisér Štingl. V letech 2004 a 2005 zemřel v životní roli Frederika v Divadle ABC šestatřicetkrát, jako Harpagon v Národním třiadvacetkrát a pro Cyrana v Divadle pod Palmovkou skonal čtyřicetkrát. „Téma smrti se do našich rozhovorů vracelo se stejnou pravidelností, s jakou Boris přitahoval role, ve kterých herec na jevišti umírá,“ doplnil Štingl.

Když onemocněl, pokračoval s výukou studentů DAMU, kterou prokládal léčebným programem na onkologii. Toužebného návratu na jeviště se však sám nedočkal. Když ještě za rok 2004 přebíral tři největší ceny, které české divadelní nebe svým hercům uděluje, vzpomněl na své učitele – Vlastu Fabiánovou, Václava Vosku a maminku Jarmilu Horskou, taktéž herečku. „Mojí mámě bylo třiapadesát, když umřela, měla za sebou pohnutý život. Egoisticky jsem si tehdy v duchu řekl, že to tak asi mělo být, že mi bylo dáno shůry, abych se s tím vyrovnal,“ prohlásil Rösner, pro něhož bylo divadlo krutým a zároveň krásným prostředím.
Autor: Kováříková Gabriela

Autor: Gabriela Kováříková

10.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

"Obyčejná" nehoda na obchvatu Holic mohla skončit zraněním záchranáře. Řidič si totiž místo volantu hleděl telefonu.
1

Záchranář uskakoval před autem. Řidič si fotil nehodu

Ilustrační foto.
10

E-recept už spolkl miliardu. Víc, než přiznává stát, tvrdí expert

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Zjistěte během několika málo vteřin, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Hrozí odvolání Trumpa? Prohra republikánů může znamenat prezidentův konec

V okolí Bílého domu se již delší dobu šeptá o tom, že pokud ve volbách do Sněmovny reprezentantů v příštím roce republikáni nezískají většinu, mohl by to být konec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Mohlo by totiž snadno projít jeho odvolání, které Demokraté navrhují. Trump podle amerických médií místo podpory kampaně republikánů svou stranu rozvrací.  

Španělsko zatýká strůjce katalánského referenda. Do vazby jdou dva separatisté

Španělské úřady dnes zatkly dva z hlavních strůjců katalánského referenda. Jordi Sánchez, který stál v čele separatistické strany Katalánské národní shromáždění (ANC), a Jordi Cuixart vůdce organizace Omnium Cultural, byli dnes zatčeni. Důvodem jejich vazby má být pobuřování. Informoval o tom server BBC.

Irácké vojsko vtrhlo do Kirkúku, nezávislost Kurdistánu je ohrožena

Irácké vládní jednotky dnes vstoupily do města Kirkúk ovládaném Kurdy. Stalo se tak tři týdny poté, co území na severu Iráku vyhlásilo kontroverzní referendum o nezávislosti. Z města uprchly tisíce lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení