„Od konce dubna jsme postupně očišťovali skály, které jsou už nyní připravené k umístění jistících pomůcek. Právě na dodání všech potřebných komponentů nyní čekáme, abychom mohli provést jejich instalaci ve skalách. Původně jsme sice optimisticky předpokládali, že cesty zprovozníme již ke konci prázdnin, ale teď to vidím spíše tak na konec října, pokud nám bude přát počasí," konstatoval předseda vírských horolezců Slávek Matuška.

Ferraty vzniknou ve Víru na dvou místech jako součást turistického okruhu v blízkosti přehrady. „Jde o přístupové chodníky kolem ledové stěny a ke Klubačici," potvrdil starosta Víru Ladislav Stalmach.

Jisticí ocelová lana

K zajištění skalních cest ve skalnatém terénu horolezci použijí kolíky z roxorové tyčoviny a ocelová lana o průměru šestnáct milimetrů. „Na cestě u ledové stěny počítáme s asi stometrovým lanem, u druhé trasy půjde o natažení asi sto šedesáti metrů ocelového lana," řekl Matuška.

Na skále, která se v zimě používá jako ledová stěna, se bude ferrata nacházet z její jižní části. Ta se neleduje, takže jištění nebude ničemu překážet. Úroveň obtížnosti nových ferrat by podle vyjádření vírských horolezců měla být spíše lehčí.

„Nemělo by to být nějak zvlášť obtížné, podle užívaného značení půjde asi tak o úroveň B až C. Jde o to, aby se turisté po zajištěné trase dostali tam, kam jinak mohou jenom horolezci," vyjádřil se Slávek Matuška.

Bystřická radnice projekt, od kterého si slibuje další zvýšení turistického ruchu v mikroregionu, podpořila sto tisíci korunami, Vír uhradil dvacet tisíc na projektovou dokumentaci. Vírští horolezci instalační práce provedou zdarma. Stejně tak se o ferraty budou po jejich zprovoznění starat. „V rámci Mikroregionu Bystřicko jsme dávali dohromady mapu cestovního ruchu, tedy co všechno u nás můžeme turistům nabídnout, a ferraty jsou jednou položkou nabídky. S Vírem spolupracujeme, protože právě tam je vhodný terén ke vzniku takové zajištěné stezky," sdělil bystřický starosta Karel Pačiska.

Zda bude se zprovozněním vírských ferrat spojena nějaká úvodní akce pro veřejnost, zatím není zřejmé. „To záleží na dohodě s vedením Bystřice a Víru, ale je pravda, že nějakým způsobem budeme chtít ferraty dostat do povědomí veřejnosti," dodal Matuška.

Takzvané ferraty (z italského via ferrata) jsou cesty v horském terénu, jež jsou vybaveny jisticími fixními lany, železnými stupačkami a případně dalšími pomůckami, které zvýší bezpečnost procházejících a zpřístupní terén i návštěvníkům, kteří nemají zkušenosti s horolezeckými výstupy. Ferraty se nacházejí zejména v horských terénech v zahraničí.

Na Vysočině dosud žádné jištěné trasy v náročném terénu nejsou. V relativní blízkosti žďárského okresu je jen takzvaná nultá česká ferrata v Šilinkově dole na Chrudimsku. Její označení je však v tomto případě bráno se značnou nadsázkou, protože jde pouze o několika žebříky zpřístupněnou turistickou trasu nad řekou Krounkou.

Kde jsou ferraty?

V České republice najdete zatím jen několik zajištěných ferrat. V posledních letech se ale jejich počet se vzrůstajícím zájmem ze strany veřejnosti začal zvyšovat. K nejznámějším patří Pastýřská stěna v Děčíně, která se nachází přímo ve městě. Na téměř sto metrů vysokou skálu v sezoně vyšplhá na deset tisíc zájemců, ferrata disponuje několika trasami o stupních náročnosti A až C, přičemž A je nejlehčí. Vyhledávaná je také Vodní brána nedaleko Semil v údolí Jizery, ferrata v Táboře u řeky Lužnice, náročná ferrata v Bechyni (obtížnost D-E), Kočičí kameny u Bílého potoka na Liberecku o náročnosti B, letos nová ferrata Slánská hora ve Slaném, která je vhodná i pro děti, či ferrata v Bečově nad Teplou, jež je umístěna v areálu tamní botanické zahrady. K relativním novinkám patří rovněž areál Velká dohoda nedaleko propasti Macocha v Moravském krasu, kde se nacházejí čtyři zajištěné cesty o obtížnosti od A po D. Na Vysočině dosud žádné jištěné trasy v náročném terénu nejsou.