VYBERTE SI REGION

Klima podle čísel OSN ovlivní svět mnohem méně než cesty rozvoje

PRAHA - Neomezované globální oteplování by mohlo mít v tomto století za následek celkovou ekonomickou škodu od jednoho do pěti procent hrubého domácího produktu, odhadl ve zprávě o dopadech změn klimatu na počátku dubna autoritativní orgán OSN.

22.4.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Odhad Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) je tak v kontrastu s takzvanou Sternovou zprávou, s níž loni ekonom britské vlády Nicholas Stern vyděsil svět odhadem ztrát ve výši 20 a více procent HDP. I podle obou těchto odhadů ale bude změna klimatu znamenat pro světovou ekonomiku nesrovnatelně méně než to, jakou cestu rozvoje si svět zvolí. Po zveřejnění druhé zprávy IPCC si toho všimli někteří pozorovatelé.

IPCC v dubnové zprávě také mnohem více položil důraz na adaptaci, tedy schopnosti lidí a zemí přizpůsobovat se změnám. Podle některých vědců tím sice nasadil správný směr, avšak daleko v tom nepokročil a zásadní ekonomické souvislosti politikům stále spíše zatemňuje.

Odhad IPCC, založený na růstu průměrné teploty o čtyři stupně Celsia, tedy nejhorším "bezzásahovém" scénáři, je v zásadě stejný jako v předešlé zprávě z roku 2001 a souhlasí s většinou odborných studií. Naproti tomu Sternova zpráva tvrdí, že škody by mohly vzrůst až ke 20 procentům HDP, což se přirovnává k dopadům velkých válek nebo hospodářské krize 30. let. Sternovu zprávu řada expertů včetně vědců z okruhu IPCC podrobila kritice.

V poslední ze série letošních zpráv, která vyjde počátkem května, má IPCC podle agentury Reuters vyzvat politiky k tomu, aby otázku změn klimatu nastolovali jako otázku rozvoje. Srovnají-li se ale dopady vývoje klimatu s možnými podobami globálního rozvoje, je jasné, že změny klimatu a to, jak proti nim budou lidé zasahovat, budou mít na budoucí bohatství a stav lidstva nesrovnatelně menší vliv než to, jakou cestou svět půjde na poli ekonomiky a obchodu. Po vydání druhé zprávy IPCC si toho povšiml například profesor Coloradské univerzity Roger Pielke.

Z tzv. emisních scénářů IPCC, založených na čtyřech hlavních skupinách scénářů světového hospodářského rozvoje, podle Pielkeových výpočtů vyplývá, že dopady rozhodnutí ohledně typu ekonomiky a obchodu budou v závislosti na zvoleném scénáři, odhadu škod z oteplování a metodologii osmkrát až 74krát větší než dopady rozhodnutí ohledně emisí skleníkových plynů. Tyto emise podle letošní první zprávy IPCC pravděpodobně způsobují většinu globálního oteplování. V Pielkeho výpočtu je zahrnut i odhad 20procentní ztráty HDP ze Sternovy zprávy; bez přihlédnutí ke Sternovi by rozdíl vlivů klimatu a způsobu rozvoje byl nejméně 30násobný.

V konkrétních číslech to vypadá tak, že pokud se svět bude ubírat cestou scénáře A1, tedy cestou rychlého růstu ekonomiky, omezeného růstu populace, intenzivního zavádění nových technologií a globální propojenosti, zvýší se globální HDP z hodnoty 4000 dolarů roku 1990 do roku 2100 ve srovnatelné hodnotě na téměř 75.000 USD na hlavu. V nejhorším případě A2, což je obraz regionálně rozděleného světa s vysokým růstem populace a pomalým zaváděním technologií, dosáhne HDP na konci století jen něco přes 16.000 dolarů. Mezi těmito krajními hodnotami se pohybují dva scénáře třídy B, popisující svět zaměřený ekologickým směrem buď globálně, nebo s regionálními bariérami.

Rozdíl mezi výsledky krajních scénářů A1 a A2 je téměř pětinásobný, to znamená skoro 400 procent. Naproti tomu rozdíl mezi světem, který by nepostihla změna klimatu, a světem, který bude zasažen maximálně, by podle IPCC byl nanejvýš pětiprocentní a podle poněkud odlišné kalkulace sedmiprocentní; to znamená, že HDP by v případě A1 činil v roce 2100 asi 71.000 USD a v případě A2 asi 15.000. Podle katastroficky naladěného Sterna by tento rozdíl byl 20 procent, takže HDP na hlavu by při nejbohatším scénáři činil necelých 60.000 dolarů a při scénáři nejchudšího světa necelých 13.000 USD.

IPCC dokládá, že nynější chudé a rozvojové země budou změnami klimatu postiženy mnohem hůře než bohatý svět, a to hlavně proto, že jsou chudé a zranitelné. Z jeho emisních scénářů ovšem zároveň vyplývá, že nynější chudé země budou na konci století mnohonásobně bohatší a řada z nich v rozvoji překoná nynější rozvinuté země. Ze zjištění, že cesty rozvoje budou pro budoucnost světa mnohem důležitější než vývoj klimatu, podle Pielkea plyne, že v centru diskusí o klimatické změně musí být adaptace, to znamená politika přizpůsobování se změnám.

I IPCC připouští, že podle řady studií budou dopady klimatických změn na produkci potravin, vodu nebo počet zasažených lidí při naplnění nejchudšího scénáře A2 mnohem větší než podle jiných scénářů. "Tento rozdíl je z valné části dán nikoli rozdíly ve změnách klimatu, ale odlišnostmi ve zranitelnosti," uvádí shrnutí zprávy IPCC pro veřejné činitele.

Až dosud politici i IPCC kladli důraz na takzvané zmírňování změn, tedy snahy o potlačování změn formou omezování emisí skleníkových plynů. Nyní IPCC upozorňuje, že na podporu adaptace a posílení adaptačních schopností se toho zatím udělalo ve světě jen málo; doporučuje proto připravovat směsi strategií sestávající nejen z omezování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, ale i z adaptačních kroků.

Podle Pielkeho však IPCC možnosti adaptace stále ještě záměrně bagatelizuje, když například říká: "Existují ohromné ekologické, ekonomické, informační, společenské, subjektivní a chování se týkající bariéry, bránící adaptacím." Přesně totéž by se však dalo říci o snižování emisí, ty však IPCC vždy maluje jen v příznivém světle, uvádí Pielke.

"Už dávno se mělo otevřeně a přímo diskutovat o významu cest rozvoje jakožto rozhodujícího činitele budoucího bohatství lidí i životního prostředí. Oxid uhličitý by měl být součástí této diskuse, nikoli jejím jediným tématem," říká Pielke.

Potíž je však podle pozorovatelů v tom, že IPCC, vzhledem ke svému poslání úzce zaměřený na otázku klimatu, chápe paradoxně čtyři typy scénářů jako něco, co je v podstatě mimo lidskou kontrolu, třebaže je to na rozdíl od klimatu a počasí přímý důsledek politiky. Podle Pielkea to vede logicky k tomu, že se stále příliš jednostranně zaměřuje na kontrolu skleníkových plynů namísto adaptace.

Také Indur Goklany, americký vědec, který se kdysi podílel na zakládání IPCC, panelu vyčítá, že dostatečně nezkoumá vztah mezi změnou klimatu a udržitelným rozvojem. Podle něj toto opomenutí může svést politiky k volbě takových opatření, která přesunou vzácné zdroje od řešení dnešních naléhavých problémů ke snahám o řešení dlouhodobějších a přitom mnohem nejistějších otázek.

Podle Goklanyho IPCC systematicky nadhodnocuje negativní dopady změn, což je zjevné zejména tam, kde je lidé mohou přímo či nepřímo zmírnit pomocí adaptace. IPCC totiž výslovně u svých odhadů různých dopadů uvádí, že nezohledňují "změny nebo vývoj adaptivních schopností". Přitom je jasné, že s tím, jak bude svět podle scénářů IPCC bohatnout, bude zároveň růst schopnost adaptace, a to i zemí, které jsou dnes relativně chudé.

V důsledku tohoto opomenutí je podle Goklanyho většina studií o dopadech v rozporu s úrovní hospodářského rozvoje, předpovídanou emisními scénáři IPCC; to vlastně znamená, že tyto studie nejsou ani v souladu s odhady samotné klimatické změny, kterou emise způsobí. "Je to kuriózní situace, kdy vysoký ekonomický růst vede k odhadům vysokých emisí, jenže stejná úroveň růstu je při odhadování dopadů přehlížena," zjišťuje Goklany.

V těch několika málo případech, kde studie použité IPCC předpokládají širší uplatnění nových technologií, zase nepočítají s vývojem nových technologií. Je to jako bychom odhadovali dnešní produkci potravin na základě technologií z počátku 20. století, upozorňuje Goklany. Důsledkem by bylo podhodnocení potravinové produkce a odhady nedostatku a hladu, přitom reálný vývoj byl díky technologiím zcela opačný. Totéž platí například pro odhady negativních dopadů na lidské zdraví i na přírodu.

Dalším problémem dopadových studií, o něž se opírá IPCC, je nereálně vysoké přisuzování míry jistoty. Dopadové studie jsou založeny na sériích modelů, kdy nejistý výstup každého modelu tvoří vstup pro následující model. Přitom každý model je založen na nejistých předpokladech, jejichž míra nejistoty se s tím, jak řada postupuje, podle zákonů pravděpodobnosti nutně zvyšuje.

V kontrastu s tím IPCC označuje výsledné dopady často vysokými hodnoceními jistoty. "Těžko bude někdo s vážnou tváří tvrdit, že tyto odhady mohou mít jinou než nízkou míru jistoty," píše Goklany.

S kritikou ekonomických aspektů zprávy se ozývají i ti z oněch 2500 vědců, kteří na zprávě IPCC sami spolupracovali. Profesor Tasmánské univerzity Aynsley Kellow v souhlasné odpovědi na Goklanyho kritiku uvedl, že jako recenzent jedné z kapitol druhé zprávy upozorňoval autory, že přehánění negativních dopadů klimatické změny je kvůli opomíjení růstu bohatství takové, že snižuje platnost celého dokumentu. Kellow ve svém emailu britskému vědci a publicistovi Bennymu Peiserovi upozorňuje, že IPCC má v celém procesu oponentního řízení systematické chyby a rezignovaně uzavírá: "Není naděje, že by příslušná kapitola byla někdy odmítnuta k publikaci, byť by byla jakkoli chybná."

22.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Brusel schválil Česku miliardy na velké infrastrukturní projekty

Brusel - Tři velké projekty obnovy české silniční a železniční sítě v celkové hodnotě 161 milionů eur (asi 4,35 miliardy Kč) z evropských fondů schválila Evropská komise, která to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies