VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Závislost Rakouska na cizí elektřině roste

VÍDEŇ - Závislost Rakouska na zahraniční elektřině se v prvním čtvrtletí prohloubila. Čistý dovoz elektrické energie, tedy dovoz minus vývoz, vzrostl za leden až březen meziročně o 5,7 procenta na 3,379 terrawatthodin.

24.6.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Dodávky ze zahraničí tak kryjí už zhruba pětinu rakouské spotřeby. Vyplývá to z údajů, které na svých webových stránkách zveřejnil rakouský energetický regulační úřad E-control.

Dovoz vzrostl i přesto, že rakouská spotřeba, zejména díky nejteplejší zimě, za celou historii vedení soustavných záznamů poklesla meziročně o 4,1 procenta na 17,572 TWh. Do Rakouska přiteklo za první tři měsíce celkem 7,296 TWh elektřiny, fyzický vývoz za hranice dosáhl 3,917 TWh. Nejvíce elektřiny přibylo z Německa, na druhém místě figuruje s 2,070 TWh Česká republika.

Rakouské energetické saldo za letošní první čtvrtletí představuje přesně polovinu čistého dovozu za celý loňský rok, kdy země potřebovala na pokrytí spotřeby o 6,758 TWh více, než její elektrárny dokázaly vyrobit. Rakousko nestačí svou spotřebu pokrývat z vlastních zdrojů od roku 2001.

Nepříznivý energetický vývoj chce Rakousko řešit výstavbou nových tepelných elektráren, které však zvýší emise oxidu uhličitého vypouštěné do ovzduší.

Do roku 2010 mají být postaveny čtyři elektrárny na zemní plyn o celkovém výkonu 2200 MW; dvě postaví německý koncern E.ON v Timelkamu a v Klagenfurtu, další dvě státní energetická firma Verbund v Mellachu a vídeňském Simmeringu. Elektrárny přijdou nejméně na 1,1 miliardy eur (přibližně 31,5 miliard korun), další téměř miliardu eur bude stát výstavba plynovodu přes Alpy do Korutan.

Ve druhé etapě se do roku 2015 mají postavit další plynové bloky s celkovou kapacitou 2400 MW za 1,2 miliardy eur.

Podle údajů rakouského regulátora se v prvním čtvrtletí vyrobila polovina elektřiny ve vodních elektrárnách, 38 procent v tepelných elektrárnách a zbývajících 12 procent pocházelo z obnovitelných zdrojů, například z větrných a slunečních elektráren. Složení rakouského energetického mixu považují někteří energetici za nekoncepční, protože v zimních a letních měsících se některé toky potýkají s nedostatkem vody.

Ve srovnání s Českou republikou má Rakousko vyšší roční spotřebu elektřiny na obyvatele. Zatímco na průměrného Čecha připadlo v roce 2006 podle údajů sdružení provozovatelů přenosových sítí UCTE zhruba 6290 kilowatthodin, v Rakousku to bylo 8110 kWh.

24.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies