VYBERTE SI REGION

Ústavní soud: Za situaci v nájemném může stát

Soudci se už potřetí zastali majitele domu

16.5.2007
SDÍLEJ:

PanelákyFoto:

Brno - Ústavní soud se opětovně zastal majitele domu, který chce po nájemnících doplatit rozdíl mezi regulovaným a obvyklým nájemným.

Zároveň soudci obvinili stát, že může za současnou špatnou situaci v nájemném. Měl by nést odpovědnost.

Podle Ústavního soudu totiž soudy nižších stupňů porušily právo Jana Jošta a jeho společnosti Elmad na soudní ochranu a také práva na ochranu majetku.

Jan Jošt zažaloval své nájemníky, manžele Sejkorovi, aby mu na nájemném doplatili necelých dvaačtyřicet tisíc korun a dorovnali tak výši nájemného z regulované na obvyklou úroveň.

Viníkem je stát

Soudy v Pardubicích a Hradci Králové ale jeho žalobu zamítly, odmítly i vypracování znaleckého posudku, od kterého by se výše nájemného odvíjela. Proto se Jan Jošt se svou společností Elmad obrátil na Ústavní soud.

Znovu si stěžoval na to, že je porušeno jeho právo vlastnit majetek i další práva vycházející z Listiny lidských práv a svobod.

Podle něj tím, že východočeské soudy jeho žalobě na doplacení nájemného nevyhověly, znovu jednostranně zvýhodnily nájemníky.

"Uměle tak prodloužily - ve vztazích mezi pronajímatelem a nájemcem - onu neúměrnou disproporci, kdy právo nájemců požívá mnohonásobně vyšší ochrany nežli právo pronajímatelů," uvedl podnikatel ve své ústavní stížnosti.

Ústavní soud dnes verdikty pardubických i hradeckých soudců zrušil. A soudkyně Ivana Janů uvedla, že za situaci v oblasti regulace nájemného nese jednoznačně odpovědnost stát.

"Pokud majitelé domů nedosáhnout spravedlivého uspokojení svých požadavků, nezbude jim nic jiného než uplatnit náhradu škody na státu," uvedla ústavní soudkyně, podle které má stát přímou odpovědnost za situaci, kterou svou nečinností v této oblasti způsobil.

Co všechno lze ignorovat

Argument, že odpovědnost za situaci ve vztazích mezi majiteli domů a nájemníky nese stát, dnes vůbec poprvé zazněl i ze strany nájemníků. Ve svém písemném stanovisku to totiž uvedli i manželé Sejkorovi, se kterými se Jan Jošt soudí.

"Stát ignoroval situaci v oblasti regulace nájemného, proto by měl nést odpovědnost. Nájemníci za škody způsobené majitelům domů neodpovídají," uvedli Sejkorovi ve svém vyjádření Ústavnímu soudu.

Soudci Ústavního soudu navíc uvedli, že soudy musí případy o výši nájemného rozhodnout; musí poskytovat stejná práva všem účastníkům těchto sporů.

"Jde o diskriminaci mezi dvěma skupinami vlastníků - mezi těmi, kteří mají nájemníky s regulovaným nájemným a mezi těmi, u kterých lidé regulované činže neplatí," uvedla soudkyně Ivana Janů.

Soudy vyhrává. Nestačí to

Jan Jošt ve svých sporech s nájemníky uspěl u Ústavního soudu už potřetí, i v předchozích dvou případech ústavní soudci zjistili porušení jeho práva. Ale zatím to nevedlo k žádnému výsledku.

"V případech, které už ústavní soudci rozhodli, tak jsem se stejně spravedlnosti nedočkal, soudy nálezy Ústavního soud nerespektují," řekl deníku Aktuálně.cz Jan Jošt.

Jošt zažaloval kromě svých nájemníků také stát, ale ani tady neuspěl. "Když zažaluju nájemníky, tak soud řekne, že mám žalovat stát. Když ale podám žalobu na stát, tak soudci rozhodnout, že má žalovat nájemníky. Je to začarovaný kruh," uvedl Jošt.

Soudní spory pardubického majitele domu jsou přitom důležité i pro další podbné kauzy.

Další soudní spor Jana Jošta o zvýšení nájemného už totiž vedl k tomu, že v ohrožení je i nový zákon, který upravuje zvyšování nájemného od ledna letošního roku.

Ústavnímu soudu totiž tento zákon navrhli jako protiústavní zrušit soudci z pardubické pobočky Krajského soudu v Hradci Králové. Podle nich i zvýšené nájemné je pro majitele domů diskriminační.

"Soud dospěl k závěru, že zvýšené nájemné v částce 1 860 korun je od 1. ledna 2007 i nadále v hrubém nepoměru s obvyklým nájemným podle znaleckého posudku, kterého se domáhá žalobce," uvedla pro deník Aktuálně.cz na základě návrhu Iva Matušková z královéhradeckého soudu.

Pokud by ústavní soudci rozhodli, že jsou paragrafy zákona o zvyšování nájemného v rozporu s ústavou, znamenalo by to pro stát znovu velký problém, regulaci nájemného by neupravovala žádná právní norma.

Nyní je v Česku podle odhadů realitních firem asi 800 tisíc bytů s regulovaným nájemným, z nichž asi 420 tisíc vlastní jednotlivci nebo firmy. Zbytek patří obcím.

16.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies