Evropská komise se sice chystá Německo varovataž za týden, již dnes ale z prohlášení citoval deník Financial Times Deutschland (FTD). Podle něj se důtka od komise opírá o "všeobecné podezření z podvodu".

Podle Bruselu je "neospravedlnitelné", že Berlín přikazuje firmám z nových zemí EU, aby předkládaly dokumenty o sociálním pojištění svých zaměstnanců v němčině. Zbytečné byrokratické překážky tak kolidují se směrnicí o službách, která vysílání pracovníků do států uniepředpokládá.

Spolkový ministr práce Franz Müntefering ale s Bruselem nesouhlasí. "Vláda se drží litery směrnice o vysílání pracovníků," zdůraznil. Europoslanec za CDU Thomas Mann pak postup Bruselu označil za "nesmysl".

Omezení pro Čechy nadále platí

Na základě směrnice z roku 1996 působí v Německu asi 250 tisíc zahraničních zaměstnanců, v drtivé většině ve stavebním průmyslu.

Varování z Bruselu se ale nijak netýká klasického zaměstnaneckého poměru. Češi, společně se zeměmi střední a východní Evropy, tak nadále na německém trhu nebudou mít stejná práva, jako ostatní země EU. Nic na tom nemění ani fakt, žetamní vláda nedávno naznačila, že by restrikce mohla uvolnit.

I se směrnicí o vysílání pracovníků mářada odborníků problémy.Trnem v oku je zejména expertům ve sféře informačních technologií. Předepisuje totiž minimální mzdu, která je v této branži stanovena na 7125 eur měsíčně. Pro německé zaměstnance nicméně žádná minima neexistují.

"Žádný podnikatel není schopen někoho najmout za takový plat," řekl FTD Bernhard Rohledern z firmy Bitkom. V branži IT tak stále chybí na 20 tisíc expertů.