VYBERTE SI REGION

Nejvíc utratíme 1012 miliard, slibují ministři

PRAHA - Kabinet Mirka Topolánka projednal první návrh státního rozpočtu na příští rok. Materiál ministři přijali podle informací Aktuálně.cz jen s drobnými výhradami.

11.6.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Ministři se zavázali dodržovat striktní kázeň při svých výdajích, zároveň však našli dalších deset miliard na stavbu dálnic.

Pokud budou rozpočtové příjmy vyšší, použije se přebytek na snížení deficitu. Když se naopak vyberou nižší daně, sníží se o stejnou částku také výdaje.

Tak zní hlavní pravidlo, které by mělo zaručit, že stát v příštím roce neutratí víc, než bilion a 12 miliard korun. V dalších dvou letech nesmějí výdaje růst rychleji, než o 2,5 procenta. Zajistit by mělo, že Česká republika sníží schodek státního rozpočtu pod "maastrichtská" tři procenta HDP možná už v roce 2008, jistě ale o rok později.

Fakticky to znamená, že s výjimkou dopravy, armády a výzkumu se sníží reálné výdaje na všech úrovních. Sliby k úsporám ovšem nepřekvapily, protože záměr ministra financí Miroslava Kalouska už vláda několikrát projednala.

S větším napětím se čekalo na hlasování o hlubším Kalouskově zásahu do ministerských pravomocí. Členové vlády napříště nebudou smět utrácet peníze ze svých rezervních fondů bez souhlasu ministra financí. Předem proti opatření protestovalo sedm ministrů.

Nakonec však vláda schválila i opatření, že se ve státním rozpočtu rozpustí téměř 70 miliard, které ministři ve fondech měli počátkem roku.

Neplýtvejte a ušetříte desítky miliard

Možnost uložit do rezervních fondů peníze, které se nepodařilo během roku utratit, dostali ministři v roce 2004 při rozpočtové reformě Bohuslava Sobotky. Ihned první rok se ukázalo, že ve fondech zbylo 30 miliard, během dalších dvou let se částka zvýšila na víc než dvojnásobek.

"Tento krok omezil plýtvání a díky tomu vykázaly veřejné rozpočty v následujících letech výrazně nižší než plánovaný deficit," zhodnotil přínos fondů Aleš Krejdl ze společnosti Deloitte, který v Sobotkových dobách pracoval na ministerstvu.

"Ukázalo se, že v Česku je možné ušetřit desítky miliard bez toho, aby se musely utahovat opasky. Stačí, když přestaneme plýtvat," potvrdil bývalý Krejdlův kolega Tomáš Sedláček, který dnes pracuje v ČSOB.

Úspory a jak je utratit

Krejdl ovšem upozornil, že cena za úspory je vysoká, protože ministr financí ztratil nad rozpočtem kontrolu: "Prostředky v rezervních fondech mohou být kdykoliv v budoucnu použity ke zvýšení výdajů nad rámec rozpočtu. Budoucí deficity proto mohou být naopak vyšší než plánované."

Kalouskovy úsporné plány by byly pouhým plácnutím do vody, pokud by se ministři rozhodli své rezervy utratit a zvýšit deficit o sedmdesát miliard, tedy na dvojnásobek.

Ministr se proto snaží rychlými roky riziko odvrátit. Vláda už schválila zákon, podle kterého se definitivně rozhodlo, jak sedmdesát miliard využít.

Polovina peněz bude určena na spolufinancování evropských projektů v nejbližších letech. V důsledku se tím sníží deficit. Další čtvrtina půjde na financování projektů, na které už ministerstva uzavřela závazné smlouvy.

Největší boj byl o poslední čtvrtinu. Kalousek nechal dvě, respektive jednu miliardu ministryni obrany a ministru zdravotnictví, kteří měli ve fondech uloženo nejvíc peněz. Zbylých deset miliard přelil ministerstvu dopravy, které tak bude moci v příštím roce dorovnat dotaci na dálnice na padesát miliard.

"Peníze na údržbu a stavbu dálnic chyběly, tak jde vlastně také o snižování deficitu," soudí ekonom Sedláček. Kalouskův zásah jde podle něho správným směrem, ministr by však měl nabídnout víc koncepční řešení. Například by mohl ministrům slíbit, že napříště budou moci z desetiny uspořené částky zvýšit platy úředníků.

Útěcha stavitelům, vojákům a vědcům

Vedle tak zásadního kroku, jakým je zrušení rezervních fondů, představují poslední úpravy rozpočtu jen kosmetické změny. Plánované výdaje zůstávají stejné, jako byly ve věcném záměru rozpočtové reformy, který vláda schválila už v dubnu.

Vedle ministra dopravy Aleše Řebíčka, který má na dálnice v příštím roce nových deset miliard, nejvíc vydělala ministryně obrany Vlasta Parkanová. Podíl armády na HDP bude klesat ze současných 1,5 procenta HDP na 1,4 procenta v roce 2010. Podle dřívějšího návrhu však měla ministryně přijít o další promile. Jinými slovy, získala v letech 2008-2010 navíc sedm miliard.

Tři a půl miliardy během tří let dostanou navíc vědci, jejichž podíl na HDP se snižovat nebude a zůstane na 0,62 procenta HDP.

Kalousek mohl přidat peníze nejen kvůli tomu, že stáhl peníze z rezervních fondů. Navíc očekává, že některé státní úřady, například Správa hmotných rezerv, vydělají o šest miliard víc, než dosud plánoval.

Stavitelé, vojáci a výzkumníci se musí smířit s tím, že jim peníze budou přibývat pomaleji, než byli zvyklí za minulých vlád, ostatní resorty však čekají přísné škrty. Kalousek trvá na tom, že mzdy se smějí zvyšovat jen o 1,5 procenta, šetřit se má i v dalších výdajích a každé ministerstvo má úspory předepsané v podrobných tabulkách.

Přesto ještě není škrtům konec. Ministr práce a sociálních věcí by měl podle vládního návrhu upřesnit, kde chce v letech 2009 a 2010 škrtnout dalších 5 miliard.

11.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies