Česká koruna je nyní zhruba o pět procent slabší než před zahájením devizových intervencí Českou národní bankou před dvěma roky. Zatímco na konci října 2013 se koruna obchodovala pod 26 korunami za euro, teď se pohybuje kolem 27,10 Kč za euro. Nejslabší byla koruna během intervenčního režimu letos v lednu, kdy oslabila až k úrovni 28,50 koruny za euro. Nejsilnější pak byla v letních měsících, kdy se těsně přiblížila hranici 27 korun.

ČNB tak byla v červenci nucena poprvé od listopadu 2013 intervenovat na devizovém trhu tak, aby zabránila koruně v posílení nad 27 Kč/EUR. V červenci centrální banka intervenovala za zhruba 28 miliard korun, v srpnu to pak bylo zhruba 100 miliard korun. Celkově tak od listopadu 2013 ČNB intervenovala za zhruba 330 miliard korun.

Posilování koruny

„Očekáváme, že se spekulace proti ČNB v příštím roce opět vrátí s blížícím se termínem ukončení závazku nebo změnou v bankovní radě a dosáhnout ještě vyšší intenzity, než tomu bylo v letošních letních měsících," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka momentálně nic nenasvědčuje tomu, že by koruna měla oslabit od blízkosti hranice 27 korun za euro. „Do budoucna však očekáváme, že tlak na posilování koruny neoslabí a že ČNB bude v příštím roce nucena bránit svůj kurzový závazek přímými intervencemi," uvedl také analytik Komerční banky Viktor Zeisel.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek pak upozornil na to, že i bez intervencí by se kurz koruny od současného příliš nelišil. „Koruna je vůči euru slabší o pět procent, než byla těsně před zahájením intervencí v roce 2013. Kurzy maďarské a polské měny proti euru ale za poslední dva roky také oslabily (o 4,5 procenta, resp. o 2,5 procenta), aniž by byly ovlivňované intervencemi tamních centrálních bank," uvedl.

Intervence nepomáhají ani některým exportním firmám

Přestože Česká národní banka (ČNB) proklamuje, že slabá koruna nahrává českým proexportně zaměřeným firmám, není to tak ve všech případech. Vyplývá to z vyjádření jejich zástupců, které oslovila redakce. Některé firmy totiž nakupují vstupy v eurech, případně nakupují zařízení továren v zahraničí. Když už ČNB intervence před dvěma lety spustila, firmy doufají, že by mohly pokračovat i po roce 2016, aby se mohly projevit pozitivní dopady.

„Nám to nepomohlo, spíš naopak. Sice jsme exportní firma, ale máme dohodnuty ceny v korunách s hlavním odběratelem a nákup nám zůstal v eurech," řekl generální ředitel výrobce šicích strojů Minerva Boskovice František Hrda.

Pozitivní dopad neměly měnové intervence ani na strojírnu Královopolská, která je také silně proexportní firmou. „Dlouhodobě jsme si kurzové riziko dopředu zajišťovali s bankami a nejinak tomu bylo i před zahájením intervencí," řekla předsedkyně dozorčí rady Hana Halasová. Ve výsledku tak firma na změně tratila a kvůli oslabení koruny je stále v hlubokém minusu.

„K alespoň vyrovnání celkové bilance bychom potřebovali udržení slabé koruny i po roce 2016, což se nyní nejeví jako příliš reálné. Takže naše hodnocení devizových intervencí je silně negativní. Zásah ČNB nám nic dobrého nepřinesl a mimo velkých finančních ztrát to silně otřáslo důvěrou financujících bank a vedlo k rozkolísání stability firmy, která se těžko získávala zpět," uvedla Halasová.

Břeclavskému Gumotexu, který většinu výrobků vyváží do Evropské unie a USA, krok ČNB sice neuškodil, ale ani nepomohl. „Hlavním důvodem je vyvážený poměr objemu nakupovaných vstupů v eurech a objemu prodejů do eurových oblastí. Výrazněji negativně se intervence projevila při nákupu investic ze zahraničí. Stroje a zařízení jsme museli pořídit kvůli kurzu o sedm až deset procent dráž, než jsme původně kalkulovali. Zčásti jsme tento rozdíl eliminovali díky kurzovému zajištění, které máme dlouhodobě nasmlouváno s bankami," uvedl interní auditor Vladimír Chmela.

Kroky ČNB si velmi chválí v Kordárně Plus ve Velké nad Veličkou, která vyrábí technické tkaniny, a také v Moravské ústředně, jež vyrábí hračky. „Většina obratu se děje v eurech. Intervence a poměrně stabilní kurz koruny vůči euru má proto pozitivní dopad na naše hospodaření. Přivítali bychom prodloužení intervencí. V případě opuštění stávající měnové politiky věříme, že ČNB půjde cestou postupného uvolňování intervenčního režimu. Snažíme se však využívat zajišťovací obchody na devizovém trhu a nespoléháme se pouze na politiku ČNB," řekl generální ředitel Kordárny Plus Martin Prachař.

Měnové intervence jsou podle obchodního ředitele Moravské ústředny Blahoslava Dobeše jedno z nejlepších proexportních opatření posledních let. „Pomáhá nám nejen k lepšímu uplatnění výrobků na zahraničních trzích, ale také v kompenzaci růstu nákladů na práci v Česku, které se zvyšují kvůli růstu minimální mzdy a růstu ekonomiky," uvedl Dobeš. Jelikož však byl začátek intervencí neočekávaný, přinesl na začátku ztráty, neboť se zároveň zdražily vstupy nakupované v dolarech.