VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pobočky pošty. Hledá se miliarda

Praha – Dva ministři, dva názory. První navrhuje dotace, ten druhý je odmítá. Spor o budoucnost České pošty se dnes opět posunul do úrovně ideového střetu.

29.9.2014 12 AKTUALIZOVÁNO 29.9.2014
SDÍLEJ:

Ministr financí Andrej BabišFoto: Deník/Martin Divíšek

„Nezrušíme ani jednu pobočku, pošta by ideálně měla dostat kolem miliardy korun na úhradu ztráty," říkal v létě ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Dnes mu přišla poměrně příkrá „odpověď". „Pošta by neměla být dotována ze státního rozpočtu a musíme najít jiný způsob, jak jí pomoci," uvedl na setkání s novináři šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO).

Česká pošta, druhý největší zaměstnavatel v zemi (přes 32 tisíc lidí), provozuje 3300 poboček. Z nich zhruba 1700 patří do kategorie těch úplně nejmenších a jejich provoz 
i s doručováním vykazují ztrátu. Ekonomika pošty je zjednodušeně taková: prodělávají listové zásilky a vydělávají balíky a doplňkový prodej zboží a finančních služeb. Sečteno podtrženo je pošta (hlavně kvůli doplňkovým prodejům) stále zisková. Za minulý rok byla v plusu 306 milionů korun. Výnosy ale meziročně klesly o půl miliardy na 190,5 miliardy korun. Listových zásilek se každý rok roznese asi o deset procent méně.

Co dotovat
a co ne?

Debata ohledně toho, zda má, či nemá pošta dostávat dotace, se ale rozvinuly kvůli tomu, že společnost právě nyní posílá na Český telekomunikační úřad (ČTÚ) žádost o uhrazení nákladů takzvané univerzální služby, žádá 1,77 miliardy korun. Univerzální služba je zjednodušeně řečeno „fond", do nějž přispívají soukromé doručovatelské firmy a také České pošta. Z vybraných peněz by pak pošta měla zpětně dostat peníze za to, že doručuje i do oblastí, kde to pro ostatní „není výhodné".

Jednání o tom, kolik by pošta dostala přiznáno za provozování univerzální služby, měla být hotova do konce října. Podle informací regionálního Deníku se ale stále jedná a definitivně jasno zřejmě bude až v prosinci. Deník se dnes o probíhajícím jednání informoval jak na České poště, tak na ČTÚ, ani jedna z institucí ale nechce probíhající řízení komentovat.

Složité jednání o dotacích pro poštu ale předvídají také analytici. „Provoz listovních služeb je veřejný zájem, v tom případě jsou dotace asi namístě, ale pošta má i ziskové oblasti, jako je roznos balíků, 
a ten už by do veřejné služby třeba patřit nemusel," míní analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík. Podle něj dává smysl, aby pošta i nadále prodávala finanční produkty (na rozdíl od omalovánek), je ale opatrný, pokud jde o možnost, že by si pošta po roce 2017 (až skončí nynější smlouva s Poštovní spořitelnou) sama zažádala o bankovní licenci. „Na bankovním trhu je poměrně těsno, všechny banky, které nově přišly, sázejí hlavně na levné či bezpoplatkové služby. Touto cestou už by se zřejmě pošta nemohla vydat, musela by tedy nabídnout nějakou sofistikovanější banku, včetně nabídky hypoték a podobně. 
K provozování banky je navíc třeba mít erudovaný personál a s nedostatkem lidí se dnes potýkají i zavedené banky," uzavírá Tomáš Menčík. 

Autor: Jan Klička

29.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies