VYBERTE SI REGION

Arcelor Mittal se chystá propustit šest set zaměstnanců

Ostrava /AKTUALIZOVÁNO/ – Hutní společnost ArcelorMittal Ostrava (AMO) sníží počet svých zaměstnanců zhruba o 600, tedy o deset procent.

2.12.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

Jedenácti-až čtyřiadvaceti násobek platu dostanou pracovníci ostravského ArcelorMittalu a dceřiných firem, kteří kývnou na nabídku zaměstnavatele a rozhodnou se z firmy odejít sami. Evropské ocelářství prochází podle personálního ředitele huti Jana Rafaje obdobím nejistoty. V důsledku nadvýroby a nízké poptávky řada hutních podniků v Evropě musela omezit výrobu. „Dlouhodobě přežijí jen ty nejefektivnější závody, které budou schopny konkurovat nejnižšími cenami a nejlepšími službami pro zákazníky, a to i v období, kdy poptávka po oceli v Evropě klesá. Ostravský ArcelorMittal potřebuje nutně zvýšit významně svou produktivitu, aby zůstal konkurenceschopný,“ uvedl generální ředitel huti Tapas Rajderkar.

Personální šéf firmy Jan Rafaj doplnil, že firma nebude dávat zaměstnancům výpovědi, ale nabízí jim od druhého prosince možnost dobrovolného odchodu. „Nabídka takového odchodu s 11 až 24 platy je otevřena několika stovkám zaměstnanců, kteří pracují nejen pro naši společnost, ale i pro dceřiné firmy,“ doplnil Rafaj a upřesnil, že firmu by mohla opustit asi desetina pracovníků, což znamená 600 lidí.

Těm, kdo se rozhodnou pro dobrovolný odchod z huti, by až na výjimky byl pracovní poměr ukončen k poslednímu lednu příštího roku.

Dobrovolné odchody s odstupným ve výši jedenácti až dvacetinásobku platu využila firma při snižování stavů v období krize počátkem roku 2009 a pak ještě na přelomu léta a podzimu stejného roku. Tehdy na nabídku kývlo v první vlně 650 a ve druhé 247 lidí. Samotná kunčická huť má v současnosti 4,8 tisíce zaměstnanců. Její dvě dceřiné firmy (AMO Engieering Products Ostrava s.r.o. a AMO Energy Ostrava s.r.o.), kterých se nabídka dobrovolného odchodu také týká, zaměstnávají celkem 1,2 tisíce osob.

k tématu:

Informaci o tom, že firma bude nabízet lidem, kteří kývnou na odchod z huti, takzvané zlaté padáky, vyslechli včera i odboráři. „Určitě budeme říkat těm, kdo budou o případném odchodu uvažovat, aby tento krok důkladně zvážili. I když dostane odcházející pracovník pár set tisíc korun, tak mu ty peníze vydrží jen určitou dobu. A pracovních míst na Ostravsku je málo, velmi málo. I nad tím je třeba přemýšlet,“ míní Vítězslav Prak, předseda rady odborů ostravského ArcelorMittalu. Jak ale dodává, jde o dobrovolnou dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, do kterého odbory zasahovat nemohou. „Na druhé straně ale můžeme lidem říct, jak dopadli někteří jejich předchůdci, kteří kývli na odstupné a odešli třeba v roce 2009. Těch, kteří dodnes nemají práci, není až tak malé procento. Známe i případy, kdy lidé rezignovali a po utracení peněz z odstupného skončili jako bezdomovci,“ vysvětlil dále odborář. Podle něj je zřejmé, že se opět zvýší i nároky na ty, co ve firmě zůstanou. „Je pochopitelné, že někdo bude muset dělat práci za ty, kteří odejdou. Takže ty nároky na zaměstnance ještě vzrostou a práce jim přibude. Určitě proto budeme jako odbory hlídat to, aby to nemělo vliv na bezpečnost práce,“ dodal Prak.

Jestli situace na trhu nebude mít dopad na druhý ostravský hutní podnik, Evraz Vítkovice Steel, jsme se zeptali mluvčího společnosti Jaromíra Krišici. „Situace na trhu s válcovanými výrobky je nestabilní a došlo k poklesu poptávky od zákazníků. Společnost připravuje různé scénáře, jak se vypořádat s nastalou situací, aby zajistila optimální zaměstnanost a výrobu,“ odpověděl Krišica.

Vizitka hutní společnosti ArcelorMittal Ostrava

Historie:

Předchůdcem dnešní ostravské společnosti byl národní podnik Nová huť Klementa Gottwalda, který vznikl 31. prosince 1951. V roce 1989 se název změnil na Nová huť státní podnik, v roce 1992 se společnost transformovala na akciovou společnost. V rámci privatizace byly z některých závodů a provozů Nové huti vytvořeny samostatné podniky, například Jäkl Karviná, Nová huť Zábřeh, Vysoké pece Ostrava.

Státní podíl v Nové huti a.s. získala v lednu 2003 společnost LNM Holdings. V dubnu 2003 se Nová huť přejmenovala na Ispat Nová Huť. V roce 2004 byly sloučeny firmy LNM Holdings a Ispat do společnosti Mittal Steel. ISPAT Nová huť proto k 28. únoru 2005 změnila název na Mittal Steel Ostrava. Od 1. srpna 2007 firma nese název ArcelorMittal Ostrava, a.s.

Charakteristika činnosti:

Výrobní činnost společnosti je zaměřena především na zpracování surového železa a oceli a hutní druhovýrobu. Největší podíl hutní výroby tvoří dlouhé a ploché válcované výrobky a výroba ocelových trubek. Strojírenská výroba produkuje z největší části důlní výztuže a silniční svodidla.

ArcelorMittal Ostrava je největší hutní firmou v ČR, roční kapacita jsou tři miliony tun oceli. Exportuje zhruba 50 procent produkce do více než 80 zemí.

Akcionáři: Majoritním akcionářem je ArcelorMittal Holdings A. G., který vlastní 96,42 procenta ak­cií.

Počet zaměstnanců (červen 2011): 5500 (od března 2010 poklesl o 400)

Hospodářské výsledky (2010):

Společnost se po předchozí více než miliardové ztrátě vrátila do zisku, který dosáhl 758 milionů korun. Tržby vzrostly o 7,5 miliardy na 28,5 miliardy Kč.

Ostatní:

V červnu 2010 mimořádná valná hromada firmy schválila vytěsnění drobných akcionářů a vykoupení jejich akcií za 4000 korun za kus. Někteří akcionáři s cenou nesouhlasili, a podali proto žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, ve které požadovali dorovnání ceny nejméně na 7000 korun.
Několik drobných akcionářů protestovalo v minulosti už několikrát. Nelíbilo se jim, že huť nevyplácí dividendy a převádí zisk na účet nerozděleného zisku z minulých let.
Firma patří k velkým znečišťovatelům životního prostředí v regionu, v posledních letech se ale snaží o ekologická opatření. Letos například instalovala nové filtry pro odprášení části.

Břetislav Lapisz a ČTK

2.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies