„U nás jsou poplatky opravdu vysoké, zvláště pokud to srovnáme s příjmy obyvatel a jejich kupní sílou. Banky chtějí mít zisk co nejrychleji a vybírají u nás i poplatky, které nevybírají ani jejich mateřské firmy,“ potvrzuje ekonom Patrik Nacher, šéf portálu bankovnipoplatky.com. Právě rozdílný přístup ke klientům u nás a v cizině je podle odborníků alarmující: v Rakousku či Německu poplatky za vedení běžného účtu či za výběr z bankomatu vlastní banky neexistují, v tuzemsku ale zahraniční vlastníci našich bank uplatňují rozdílný metr.

Například rakouská Erste Bank vlastnící Českou spořitelnu (ČS) doma poplatek za bankomat nevybírá, u nás ale klienti téhož ústavu platí. „Poplatky ČS jsou transparentní a férové. Nedávno jsme snížili poplatky za výběr z bankomatu z 25 korun a půl procenta z vybírané částky na šest korun ve všech bankomatech skupiny Erste v osmi evropských zemích,” reagovala na dotaz Deníku mluvčí ČS Simona Můčková.

Založte si účet v cizině

Nechuť tuzemských bank rušit poplatky má logické odůvodnění: představují až třetinu jejich zisků. A zisky bankám stále rostou. Tři největší tuzemské ústavy od začátku roku vydělaly každý přes osm miliard korun. Vysoké poplatky přiměly řadu lidí k nebývalému kroku. Zakládají si účty v cizině.

„Mám bratra v Německu a kvůli poplatkům už jdeme tak daleko, že mu někdy dávám hotové peníze a on je skládá na svůj účet a platí za mě fakturu, protože on to má v rámci jedné banky bez poplatku,“ říká Oldřich Danda, šéf Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. Sám se postavil mezi lidi, kteří proti bankovním poplatkům bojují. Jejich výše má podle něj negativní dopad na malé a střední podnikání.

Běžní zákazníci bank se ovšem brání i jinak. Finanční arbitr ČR Otakar Schlossberger ročně eviduje několik desítek stížností na výši poplatků, a to i přesto, že tato záležitost nespadá přímo do jeho kompetence. „Tendence lidí říkat, že poplatky jsou drahé, rostou. Vždycky lidem radím, ať si otevřou účet v Rakousku či Německu, že to budou mít jednodušší. Lidé o této možnosti nevědí, asi si stále myslí, že u nás stále platí devizový zákon, který člověka v něčem omezuje. Opak je pravdou, vstupem do EU se už všechno odbouralo,“ uzavírá Otakar Schlossberger.

(klikněte pro zvětšení)