VYBERTE SI REGION

Beru 25 místo 50 tisíc. Proč? Nejsem v Praze

Olomouc – Mzda IT odborníků se významně liší podle toho, kde dotyčný pracuje.

3.9.2009 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv Deníku

Třicetiletý Martin z Olomouce spravuje počítačovou síť olomoucké pobočky německé firmy a vydělá si 25 tisíc korun. Jeho kolega na stejné pozici ve firmě bere každý měsíc jednou tolik. Jak je to možné? Pracuje v Praze. Nejde jen o IT odborníky, v jejichž platech jsou v jednotlivých krajích významné rozdíly.

„Mám deset let praxe a beru pětadvacet, zatímco kolega v Praze má za stejnou práci plat padesát tisíc korun. Je to nespravedlivé, ale do Prahy se kvůli tomu stěhovat nebudu. Jsem olomoucký patriot a zůstanu tam, kde to mám rád a kde už mám byt. Je pravdou, že v Praze se zase více utratí, je tam více možností, jak peníze rozkutálet,“ uvedl Martin, který nechtěl uvést celé jméno, aby za výřečnost neměl ve firmě problémy.

Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků se skutečně významně liší podle toho, kde dotyčný pracuje, a obšírně o tom vypovídají statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ): v minulém roce v hlavním městě přesáhl jejich průměrný plat 54 tisíc korun. Například na jižní Moravě měli hrubou měsíční mzdu v průměru něco přes 39 tisíc korun, nejméně brali ti, co pracují v Karlovarském či Olomouckém kraji – zhruba 29 tisíc korun.

Čím to? „Tyto rozdíly jsou způsobeny odlišnou situací na trhu práce. Zatímco v Praze je mnohem širší nabídka pracovních příležitostí a nízká nezaměstnanost a zaměstnanec nespokojený se svou mzdou může relativně snadno přejít k jiné firmě, která nabízí lepší platové podmínky, v Olomouci by jiné vhodné místo hledal s mnohem většími obtížemi,“ uvedl Jaroslav Mikšaník, vedoucí oddělení analýz a prognóz Úřadu práce v Olomouci.

Jen pro srovnání: zatímco v okrese Olomouc na jedno volné místo připadalo na konci července 41 uchazečů o zaměstnání, v Praze to byli pouze dva nezaměstnaní. „Další otázkou je výše životních nákladů – v Praze jsou nejen vysoké mzdy, ale i vysoké ceny. V řadě případů se tedy může stát, že „běžní“ zaměstnanci v Praze, kteří pobírají plat o několik málo tisíc korun vyšší než lidé na srovnatelných pozicích jinde v republice, mohou mít z důvodu vyšších nákladů na bydlení apod. nižší životní úroveň,“ poznamenal Mikšaník.

Čísla statistiky

Statistici zveřejnili, že průměrná měsíční mzda v Olomouckém kraji dosahovala ve 2. čtvrtletí letošního roku 19 875 korun. Jde o průměrné platy ve všech podnicích se sídlem v regionu. Platy jsou sice větší než vloni, Olomoucký kraj však co do výše mezd stále zaostává za většinou regionů. „Je to o 3,5 procenta více než ve 2. čtvrtletí předešlého roku. Na celorepublikový průměr, což je 22 992 koruny, mzda v našem kraji ztrácela 3 117 korun,“ uvedla Michaela Smutná z olomoucké pobočky ČSÚ. Za celé 1. pololetí pak průměrný plat v podnicích vychází na 19 259 korun.

Nejvíce měli na výplatních páskách za první půl rok zaměstnanci v Praze – 28 796 korun, nejnižší pak v Karlovarském kraji – 18 705 korun. „Olomoucký kraj se v rámci 14 krajů České republiky s uvedenou průměrnou mzdou umístil na 11. pozici. Nižší mzdy pobírali pouze zaměstnanci z krajů Pardubického, Zlínského a Karlovarského,“ komentovala Smutná.

Jaká je příčina krajských rozdílů ve výši průměrných mezd? „Jednou je odlišná struktura ekonomiky – v Olomouckém kraji je poměrně vysoký podíl průmyslových odvětví, výrobních oborů, které jsou charakteristické nízkou přidanou hodnotou a s tím souvisejícími nízkými mzdami – například zemědělství a lesnictví či textilní průmysl,“ uvedl analytik Mikšaník. „Naopak v Praze, kde jsou sídla mnoha velkých podnikatelských subjektů i ústředních orgánů s vysokou koncentrací různých manažerských pozic, vyšší zastoupení firem z oblasti financí, služeb a obchodu, zahraničních firem apod. nás nepřekvapí, že zde průměrná mzda vysoce překračuje celostátní úroveň.,“ doplnil.

Podle celostátních dat rostla průměrná mzda ve 2. čtvrtletí paradoxně nejvíce ve státní sféře, a to o 622 korun na téměř 23 000 Kč. Meziročně se tak zvýšila o 2,8 procenta, reálná mzda se zohledněním inflace stoupla o 1,4 procenta. Platy rostly především v nepodnikatelské sféře, uvedl včera Český statistický úřad.

V podnikatelské sféře se přitom průměrná mzda zvýšila o 537 korun na 22 842 Kč, reálná mzda vzrostla o rovné procento. V nepodnikatelské sféře byl růst mezd vyšší, průměrná mzda stoupla o 971 korunu na 23.661 korunu, reálná mzda vzrostla o 2,9 procenta.

„Je zajímavé a paradoxní, že podnikatelé, kteří živí tento stát mají nižší příjmy než úředníci ve státní správě. Tyto údaje jen potvrzují, že stát v době hospodářské recese, kdy všichni šetří a počítají každou korunu, nehospodaří s penězi daňových poplatníků, tak jak by měl. Je zapotřebí, aby stát neplýtval s penězi a začal výrazněji redukovat své výdaje, včetně snižování platů státních zaměstnanců a jejich počtu. Všichni velmi rádi hovoří o snižování byrokracie a počtu státních úředníků, ale náklady ve skutečnosti neustále rostou,“ komentoval předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

Průměrná nominální mzda celostátně nejvíce poklesla v odvětví těžba a dobývání. Podobná situace byla i v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, u oprav a údržby motorových vozidel a v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti. Naopak nejvýraznější růst mezd vykázala oblast zdravotní a sociální péče. Platy rostly i v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, či v oblasti vzdělávání.

Autor: Daniela Tauberová

3.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies