Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bio slivovice? Bude, říká ekofarmář

Kunovice – Biozemědělci v regionu obhospodařují bezmála jedenáct a půl tisíce hektarů půdy. V naprosté většině jde o louky a pastviny.

7.9.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Když se Jan Ksiazkiewicz prochází rodinným ovocným sadem na okraji Kunovic a utrhne si červený plod z jedné ze sedmi stovek jabloní, může se do něj zakousnout opravdu s chutí. Je totiž ekozemědělcem.

Na pěti hektarech mu už dvanáctým rokem rostou jabloně, letos by měla přijít také první úroda švestek. Poznáte ale vůbec rozdíl mezi jablkem od Ksiazkiewicze a „nebio“ farmářem? „Bio ovoce je určitě chutnější. Není totiž ošetřeno osmi až deseti chemickými postřiky, jako to klasické ze supermarketu,“ vysvětluje podnikatel z Kunovic.

Žádná chemie

Při bio hospodaření totiž nemůže užívat žádné chemické prostředky, umělá hnojiva a další necertifikované přípravky. A to si vybírá svou daň při sklizni. „Rozhodně nedosahujeme tak vysoké produkce, jako kdybychom stromy chemicky ošetřovali. Jsou více napadeny škůdci a chorobami, jež poškozují plody. Někdy nemusí být z úrody vůbec nic. Proto bývají biovýrobky o něco dražší, než ty klasické. Ale ne závratně. Asi o deset až dvacet procent. To nejvýraznější zdražení se navíc děje až v obchodě,“ tvrdí Ksiazkiewicz.

Přísné kontroly

Kontroly jsou přísné a jakékoliv porušení by znamenalo ztrátu licence. Dokonce i samotné stromy jsou speciálního původu. „Pokud chceme v našem sadu vysadit nový strom, nemůžeme ho koupit v normálním obchodě, ale pouze u bio pěstitele,“ dodává Ksiazkiewicz. Se škůdci pak bojuje chovem jejich přirozených predátorů. Existují i přípravky na bázi rostlinných výluhů, které nezvané hosty ze stromořadí vypudí.

Právě v těchto dnech se na trávě pod stromy začínají kupit zelené bedny s dozrálými jablky. Úroda, jejíž velká část poputuje do hostětínské moštárny. Tam z ní vyrobí bio šťávu. „Švestky letos ještě moc nezarodily, do příštích let ale plánujeme výrobu vlastní bio slivovice. Nevím totiž v širokém okolí o nikom, kdo by bio likéry nabízel. Jednalo by se ale spíše o nabídku pro hosty našeho agropenzionu,“ říká jeden z šestaosmdesáti rolníků, kteří na území uherskohradišťského okresu provozují ekologické zemědělství.

Biozemědělci v regionu obhospodařují bezmála jedenáct a půl tisíce hektarů půdy. V naprosté většině jde o louky a pastviny. „V systému ekologického hospodaření dále na území okresu evidujeme 1600 hektarů orné půdy, 225 hektarů sadů a 3 hektary zeleniny. Osobně jsem vděčný za každý hektar, který není stříkaný a trávený,“ uvádí ředitel bělokarpatského regionálního centra celorepublikového Svazu ekologických zemědělců Milan Drgáč.

První biohospodář na Uherskohradišťsku

Právě ten byl pravděpodobně prvním biohospodářem na Uherskohradišťsku. S ekologickými aktivitami začínal na pastvinách kolem Starého Hrozenkova už v roce 1989. „Rozmach bio produkce u nás nastal v polovině devadesátých let, ale spotřebitelský boom přišel až v posledních čtyř, pěti letech,“ informuje Drgáč.

Podle něj je ale Česká republika, co se bio gramotnosti týče, stále pozadu za vyspělým západem. „Ve Švýcarsku nebo Dánsku lidé úplně jinak hledí na své zdraví. Tam bio výrobky doslova vyžadují. To my si raději koupíme plazmovou televizi nebo CD přehrávač místo kvalitního chleba. Jde o to nacpat si žaludek za co nejméně peněz,“ podotýká ředitel Drgáč s tím, že množství bioprodukce u nás přece jen každoročně mírně stoupá.

Jablečná slavnost letos podesáté

Doslova tradicí se v Hostětíně stalo pořádání jablečné slavnosti. Její jubilejní desátý ročník letos připadá na neděli 25. září. Tisíce lidí si tak připomenou začátek zpracovatelské sezóny v tamní moštárně, která většinou trvá až do prvního sněhu. Ten totiž sběr jablek znemožňuje. „Na slavnosti vystoupí například známý muzikant Tomáš Kočko s orchestrem nebo skupina Žamboši, uslyšíte i cimbálovku. Děti pobaví divadelní hra nebo lisování čerstvé jablečné šťávy. Samozřejmostí jsou ochutnávky jablek a moštů,“ pozvala do Hostětína poradkyně tamního ekologického institutu Veronica Kateřina Fojtů.

Autor: Michael Lapčík

7.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
5 8

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Adam Sebastian Helcelet
5

Desetibojař Helcelet: Atmosféra v Londýně? Lepší jsem nezažil

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka v jižních Čechách: domácnosti bez proudu, nejezdí vlaky

Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani Jindřichohradecko. Několik tisícovek domácností v jižních Čechách je stále bez elektřiny. Mimo provoz také stále zůstávají některé železniční tratě.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

Vyšetří nenarozené dítě a rodičům ukážou, jak bude vypadat třeba ve třech letech. Prozatím neuvěřitelnou představu se snaží přivést do reality brněnští vědci.

Teror ve finském Turku: policie podnikla noční razii, zatkla pět osob

Finská policie při noční razii ve městě Turku zatkla pět osob. Zároveň oznámila, že motivem včerejšího činu, při němž osmnáctiletý Maročan pobodal nožem deset lidí, byl terorismus. Agresora střelila do nohy a zadržela. Dvě oběti na následky zranění zemřely.

Jiří Kajínek nazul kopačky a hrál fotbal za rodné Prachovice

Páteční přátelské utkání prachovických fotbalistů s třemošnickým týmem recesistů vzbudilo rozruch. Proč? V prachovickém dresu nastoupil na stadion asi nejznámější rodák této obce – Jiří Kajínek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení