Uvedli to vědci z Americké námořní biologické laboratoře, kteří biopaliva druhé generace zkoumali v rozsáhlé studii. „Domnívám se, že kvůli biopalivům budeme mít v dohledné době takové emise skleníkových plynů, které zhorší problémy se změnou klimatu,“ uvedl hlavní autor studie Jerry Melillo.

Vyšší emise skleníkových plynů

Biopaliva druhé generace se mají vyrábět například ze dřeva, slámy nebo travin. Podle studie však nová biopaliva založená na celulóze budou na jednotku energie zatížena vyššími emisemi skleníkových plynů, které přispívají ke zhoršování globálního oteplování. A to nejméně do roku 2030. Budou totiž vyžadovat novou půdu, která se z velké části získává odlesňováním, ale také velké množství dusíkatých hnojiv. Ta jsou zdrojem CO2, ale především oxidu dusného. Ten je při vytváření skleníkového efektu mnohem agresivnější než CO2.

Vědci se obávají, že nástup biopaliv druhé generace povede k hromadnému ničení lesů. „Jejich využití bude mít své důsledky ve ztrátě lesů,“ uvedl Melillo. Přitom kácení již dnes ve světě způsobuje asi pětinu globálních emisí skleníkových plynů.

Nutné zlo

Americký výzkum zpochybnil smysl celého projektu biopaliv. Jejich první generace, která se vyrábí především ze zemědělských plodin, jako je kukuřice, řepka olejka či obilí, je terčem kritiky již několik let. Vědci totiž spočítali, že jejich spalováním se uvolňuje o 70 procent více skleníkových plynů než při používání nafty či benzinu. Podpora tohoto neekologického produktu však byla politiky dlouho vysvětlována jako nutné zlo na cestě k šetrným biopalivům druhé generace. Poté, co se i druhá generace biopaliv ukázala jako škodlivá vůči životnímu prostředí, vypadá tato oblast definitivně jako slepá ulička ve vývoji šetrných paliv.

Ekologické organizace v Česku i ve světě proto proti biopalivům vystupují stále hlasitěji. „Evropská unie by především měla zrušit svůj cíl desetiprocentního podílu biopaliv do roku 2020,“ říká Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha. Podlě něj by měl sice pokračovat výzkum v této oblasti, ale veškerá podpora uvádění biopaliv na trh by se měla zastavit.

V Česku se však podíl biopaliv bude zvyšovat i poté, co byl prokázán jejich škodlivý vliv na klima. V dubnu se u čerpacích stanic zvýší ze současných 4,5 procent na 6,3 procent u benzinu a z 3,5 procenta na 4,5 procenta u nafty. Ministerstvo životního prostředí zatím o změně v podpoře biopaliv neuvažuje. „Změnu v této politice zatím nechystáme. Ale vědeckými studiemi z této oblasti se samozřejmě budeme zabývat,“ řekla Deníku mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.