VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brambory. Náš druhý chléb

ČR - Hektarový výnos byl letos vysoký, pěstitelům však vrásky z čela nezmizely.

19.12.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv/VLP

Domácí pěstitelé brambor mají za sebou patrně jeden z nejlepších roků v historii. Alespoň pokud jde o hektarový výnos, který statistici odhadují na 29,72 tuny na hektar oproti loňské hodnotě 24,56 tuny. Další ukazatele však už tak třpytivé nejsou. Zejména z hlediska tržeb není letošní rok žádným úspěchem. Vysoký výnos má totiž téměř vždy negativní vliv na tvorbu farmářských cen. Ty se dnes na volném trhu pohybují jen na úrovni dvou korun za kilogram a do konce roku už změny není možné očekávat.

Ztráty místo zisků

„Tato cena je již pod průměrnými náklady na vypěstování brambor, které v současnosti dosahují tři koruny na kilogram. Čistý zisk pěstovatele by přitom měl u brambor činit minimálně deset tisíc korun na hektar, vzhledem k náročnosti pěstování této plodiny,“ komentuje problematiku Miroslav Chlan, předseda Ústředního bramborářského svazu ČR.

U balených brambor a při drobném prodeji jsou ceny samozřejmě vyšší s ohledem na další náklady. Předpokládá se, že ke zvýšení ceny dojde v jarních měsících, kdy lze očekávat vyšší zájem o kvalitní brambory vhodné pro mytí a balení.

V letošním roce bylo podle statistického úřadu osázeno (bez započítání domácností) celkem 26 450 hektarů, což je ve srovnání s loňským rokem pokles asi o dvě procenta.

Podmínky na jaře byly pro založení porostů převážně velmi vhodné. V době vegetace měly porosty rovněž dobré vláhové podmínky a spolu s odpovídající agrotechnikou byly příslibem dobré úrody, což se také splnilo.

V Polabí, které je typickou oblastí pěstování raných brambor, byla sklizeň zahájena v první dekádě června a hektarové výnosy se tehdy blížily hranici dvaceti tun.

S rostoucí nabídkou zboží a současně stagnací poptávky v návaznosti na prázdniny došlo k výraznému převisu nabídky nad poptávkou. Situace se ještě zhoršila počátkem září při začátku hlavní sklizně na Vysočině. Tento stav s drobnými výkyvy trvá.

Zatímco však prodej konzumních brambor stagnuje, pozitivně se rozvíjí pěstování škrobárenských brambor. Odborníci o této části trhu mluví jako o stabilizačním faktoru celého odvětví.

„Přiznaná kvóta od Evropské unie na produkci bramborového škrobu (necelých 34 tisíc tun) byla v roce 2010 naplněna pouze ze tří čtvrtin, letos se očekává produkce vyšší,“ sděluje Josef Králíček, tajemník svazu.

Starosti s dovozem

I přes velmi dobré výnosy a nízké ceny v tuzemsku se však dovozcům vyplatí zásobovat český trh bramborami ze zahraničí. Proč tomu tak je? Podle Josefa Králíčka to určitě není ještě nižší cenou brambor u našich sousedů, ale potřebou jejich domácích zemědělců zbavit se nadprodukce za jakoukoliv cenu. Dovážejí se zejména z Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Platí to také o výrobcích z brambor, jejichž objem představuje po přepočtu na syrové brambory asi dvě stě tisíc tun.

Zde je ještě velký prostor pro domácí zpracovatele, především výrobce škrobu, bramborových lupínků a hranolků. Dovozu některých druhů výrobků z brambor pro jejich jedinečnost nelze zabránit, ale vyšší míra zpracování domácí úrody je dosažitelnou metou.

Víte, že…

Brambory jsou tradiční a nezastupitelná základní potravina?

Do Čech se dostaly až na začátku 17. století a ve větším měřítku se jejich pěstování rozšířilo teprve v hladových letech 17711772?

Spotřeba této plodiny v Česku klesla ze 145 kilogramů na osobu v roce 1950 na 77 kilogramů v roce 1977 a dnes je ještě asi o desetinu nižší.

Mají ze všech potravin největší sytící efekt.

JAROMÍR HAMPL

19.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
1 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Česko zažilo neobvykle teplý den, teplota atakovala osmnáct stupňů

Na většině území Česka vystupovaly teploty na 10 až 15 stupňů Celsia, v Karviné, ale rtuť teploměru dosáhla až na 17,7 stupně. Teplotní rekordy pro 27. únor byly dnes překročeny na 20 ze 144 stanic měřících 30 a více let. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Podobně teplo bylo už v minulém týdnu ve čtvrtek.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies