VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Česku se budou pěstovat mutované brambory

BRNO - V Česku padlo další průlomové rozhodnutí úřadů. Zemědělci dostali povolení vyzkoušet pěstování geneticky upravených brambor. Povolení vydalo Ministerstvo životního prostředí na základě žádosti zemědělců.

18.5.2007
SDÍLEJ:

Foto: www.da.wikipedia.org

Podle informací deníku Aktuálně.cz se žádost vztahuje na zkušební pěstování (takzvané polní pokusy) na deseti hektarech pozemků, zemědělci přitom původně požadovali povolení pěstování na třiceti hektarech. O povolení zkušebního pěstování GMO brambor usilovaly tři společnosti - Proagro Radešínská
Svratka, zemědělská družstva v Novém Městě na Moravě a ve Velké Losenici.

Zatím jen jeden pěstitel

Dva žadatelé nakonec od žádosti ustoupili, povolení tak platí pouze pro jednu společnost. Ministerstvo ale zatím s tím, že rozhodnutí nebylo doručeno, nesdělilo, o jakou firmu se jedná.

Geneticky upravené brambory mají na rozdíl od klasických odrůd jinou kvalitu škrobu, která je výhodnější pro výrobce papíru či lepidel. Ve výrobě potravin se používat nebudou. „Neočekávají se žádné nežádoucí vlivy na životní prostředí, lidské zdraví nebo zdraví zvířat,“ uvedli zemědělci ve svém oznámení.

Trojice agrárníků, kteří požádali o povolení pěstovat GMO brambory, má škrobárnu v Hodíškově. Nejmenší provoz na výrobu bramborového škrobu v Česku má přidělenu evropskou kvótu na 1400 tun ročně, na což spotřebuje brambory asi z 200 hektarů polí. V budoucnu by mohl zpracovávat jen GMO brambory. Pokud se nové odrůdě bude na polích Vysočiny dařit a pokud její pěstování pro komerční účely povolí Brusel, počítají farmáři na Vysočině
s rozšířením ploch.

Polní pokusy s pěstování GMO brambor se už uskutečnily ve Švédsku, Německu a Nizozemí. Ekologům se pokusy nelíbí V Česku první pokusy s pěstováním geneticky upravených brambor dělala společnost Basf s humpoleckým pracovištěm Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Pěstování geneticky upravených brambor se příliš nelíbí hnutí Greenpeace. „Ani díky opatřením, která se zachovávají při pokusném uvádění do prostředí (vzdálenost od pěstovaných rostlin), nebude vyloučen potenciální přenos genu. Může nastat případ, že by byl pyl přenesen na nemodifikované
brambory,“ uvedla Magdalena Klimovičová z Greenpeace. Česko už i přes protesty Greenpeace patří mezi evropské státy, kde se ve stále větším množství pěstuje modifikovaná kukuřice.

18.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies