VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnské univerzity ohrožují vládní škrty

Brno – Úsporná vládní opatření mohou zastavit důležité projekty brněnských univerzit. Univerzity budou možná i propouštět.

24.9.2010
SDÍLEJ:

Masarykova univerzita v Brně - ilustrační foto.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Město vysokých škol. I takovým přívlastkem se Brno občas chlubí. Teď jej možná bude načas vyslovovat jen šeptem. Vládní škrty, které mají české hospodářství odvrátit od kolapsu, tvrdě dopadnou právě na vysoké školství. Brněnské univerzity mohou přijít o desetinu svých příjmů. Důsledky pro nás budou devastující, obávají se rektoři.

O pět milionů nižší rozpočet

Například brněnská Veterinární a farmaceutická univerzita si musí do konce roku vystačit s rozpočtem o bezmála pět milionů korun nižším, než jaký schválila letos v březnu. „Pro rok nadcházející máme zatím jen neoficiální zprávy. Hovoří se o tom, že se vysokým školám sníží rozpočty zhruba o desetinu. A nejde o deset procent ze mzdových prostředků jako ve veřejné správě. Ale o desetinu všech peněz. To je obrovská zátěž,“ upozornil rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Vladimír Večerek.

Pro vysoké školy je podle něj tak razantní zásah devastující. „Znamená to především šetřit na provozu. V našem případě tedy omezit například nákup zvířat, krmiv, chemikálií, laboratorního skla a řady dalších věcí potřebných pro výuku. To se do značné míry promítne do její kvality. Úsporná opatření se ale dotknou i mezd zaměstnanců,“ podotkl Večerek.

Hrozí propouštění

Zdůraznil, že univerzity musí teprve počkat na definitivní verdikt ministerstva školství a vlády. Zaměstnanci univerzity však musí počítat se škrty v odměnách a nadtarifních složkách platu. Pravděpodobné je podle Večerka i to, že škola se nakonec nevyhne snižování počtu pracovníků.

Takřka stejně situaci vidí i rektor brněnského Vysokého učení technického Karel Rais. „Propouštět ještě letos nemá smysl. Příští rok to ale nevylučuji. Vysoké školství je koza, která dostává krmení pro králíka. Ale dojit má jako kráva,“ podotkl Rais.

Ohrožené investice

Rozjezd mnohamiliardových vědeckovýzkumných projektů Brna, k nimž patří například stavba Středoevropského technologického institutu CEITEC, rozpočtové škrty podle Raise nezasáhnou. Pokud uspějí v Bruselu, zaplatí je Evropská unie. Ohrožené jsou však investice, které vysoké školy platí z vlastní kapsy. Nebo na ně alespoň přispívá. „Jde například o výstavbu biologických pavilonů, o které se má rozrůst bohunický univerzitní kampus a kde máme patnáctiprocentní spoluúčast,“ vysvětlil rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala.

Jak velká omezení vysoké školy skutečně čekají, ukáží následující týdny. Jednání mezi ministerstvem školství a vládou totiž nejsou uzavřená. Ministr školství Josef Dobeš už ale slíbil pomoc školám, které se zapojí do jeho projektu. Pokud se mu podaří jej prosadit, nebudou školy dostávat peníze za počet studentů, ale podle úrovně výuky a vědeckovýzkumné činnosti. „Ještě není schválený, mohu jej proto zatím popsat jen v obecné rovině. Upřednostní však kvalitu nad kvantitou,“ poznamenal Dobeš.

Autor: Lucie Hrabcová

24.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Lukáš Freisler, Sýrárna: Já jsem na to EET už dlouho předem připravený. Co se týče technického provozu, tak v tom problém žádný nebyl. Samozřejmě se nám lépe dýchalo bez toho podrobného zkoumání tržeb.
29

Nejmenší obchody by mohly získat kompenzaci za EET

AKTUALIZOVÁNO

Hrad Bouzov zůstává státu, řád s odvoláním neuspěl

Hrad Bouzov zůstává majetkem státu. Krajský soud v Olomouci dnes zamítl odvolání Německého řádu.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Až 400 tisíc migrantů může podle německého ministra přijít letos z Afriky

Až 400 tisíc migrantů by mohlo letos podle německého ministra pro rozvojovou pomoc Gerda Müllera připlout do Evropy přes Středozemní moře. Aby nepřišly další statisíce či miliony migrantů, měla by Evropská unie podle něj změnit svou politiku vůči Africe.

Divoké ráno na dálnici D1: nehoda auta s kamionem i hořící motor

Nehoda osobního auta a kamionu zkomplikovala cestu do práce řidičům jedoucím ve čtvrtek ráno po dálnici D1 ve směru z Vyškova na Brno. Kvůli střetu dvou aut byla dálnice u obce Luleč na Vyškovsku na čas uzavřená a tvořily se kolony.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies