VYBERTE SI REGION

Brno zažívá boom stylových kaváren

Brno - Brno se za posledních pár let stalo nejen „silikonovým“ rájem IT firem, nýbrž i nirvánou kavárenských povalečů.

25.12.2010
SDÍLEJ:

Obnovená kavárna Era v Brně.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

V širším centru jihomoravské metropole dnes milovníci dobré kávy naleznou asi dvacítku nových kaváren, které vedle kvalitní kávy a dobrých cen nabízejí stylové prostředí v často originálně architektonicky řešeném interiéru. Podle historika Miroslava Jeřábka z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se tak částečně obnovuje zašlá kavárenská kultura Brna, jež začala v 18. století a vrcholu dosáhla v období první republiky.

„Chtěli jsme, aby náš podnik měl nějaký styl a téma. Společně s architektem Martinem Hrdinou jsme se nechali inspirovat filmem,“ řekl ČTK Ondřej Pilát, provozovatel kavárny Tungsram na Kapucínském náměstí pod Petrovem. Kavárna, kde nacházejí útočiště hlavně mladí lidé, studenti, ale i podnikatelé a mladé rodiny, vznikla v roce 2008. Svým designem připomíná žárovku z promítačky, přes niž se ve 30. letech odvíjely kotouče 16milimetrových fil­mů.

Zajímavým interiérem přiláká klienty k opakované návštěvě i kavárna Steiner, která vznikla v roce 2002 v Grohově ulici v přízemí nárožního domu z 30. let. Na vzhledu interiéru, kde upoutají stěny a strop, obložené odpadními dřívky vzniklými při výrobě dřevěných skládacích metrů, se podílel Petr Mutina z brněnského ateliéru RAW. „Na Steinera vzpomínáme hrozně rádi. Byla to naše základna, když jsme žili v Brně, kde manžel studoval na Masarykově univerzitě,“ řekla ČTK jedenatřicetiletá Táňa Allenová z Prahy.

Dřív nebylo kam zajít

Café Steiner, podobně jako Tungsram, nabízejí kávu Filicori z italské Boloni. Tutéž značku nabízí i Café Mezzanine v Údolní ulici, kterou hojně navštěvují především studenti z nedaleké Fakulty sociálních studií.

„Před deseti lety v Brně fungovalo tak akorát Café 99 v ulici Úvoz, od té doby kavárny zažívají velký boom,“ dodává Pilát. To potvrzují i další brněnští milovníci kávy, třeba vysokoškolský učitel Marek. „Dřív nebylo kam zajít, dnes si můžu v centru Brna vybírat, a nevím kam dřív,“ dodává.

Podle něj se dá zajít třeba do kavárny Falk v Gorkého ulici nebo do Café Podnebí v Údolní ulici pod Špilberkem, do Spolku, do Alfy, kavárny La Solitaire, Café Art a mnoha dalších. Společným rysem těchto kaváren podle milovníků kávy je, že nabízejí nejen dobrou kávu za slušnou cenu, ale že se tam dá i delší dobu strávit prací, třeba na notebooku. Stylové kavárny s kvalitní kávou a příjemným prostředím registruje internetový portál Cliché Brünn, který pro snazší orientaci nabízí interaktivní mapu.

První kavárna byla zřízena v roce 1702

Částečnou renesanci brněnské kavárenské kultury potvrzuje historik Jeřábek. Podle něj je vlastně Brno „praměstem“ kavárenské kultury v republice. „První kavárna v prostoru historických českých zemí byla zřízena v Brně v roce 1702. Zřizovatelem byl Turek jménem Achmet. Na přímluvu vídeňského arcibiskupa získal koncesi k provozování kavárenské činnosti. Podle dostupných materiálů se ale musel nechat pokřtít,“ uvedl.

Hlavním kavárenským rozvojem prošlo Brno v 19. století. Především střední vrstvy a měšťané si vychutnávali společenský život doslova s šálkem kávy v ruce. První kavárny vyrostly v historickém středu města, na Zelném trhu, v Orlí ulici a kolem Jakubského náměstí. Postupně se rozšířily z centra do okolních rušných ulic a v roce 1900 jich bylo v Brně už sedmatřicet.

Některé byly spojeny s restaurací, jiné s cukrárnami a kulečníkovými hernami. Zvláštní skupinu tvořily noční kavárny, které nahrazovaly dnešní bary. Zatímco v 19. století chodila do kaváren spíše společenská smetánka, po první světové válce sloužily i vzmáhající se střední třídě.

V důsledku útrap první světové války mnoho kaváren zaniklo. Meziválečné období ovšem znamenalo pro kavárníky zlatá léta. Hostům sloužila od poloviny 20. let například Zemanova kavárna nebo velkokavárna Savoy z roku 1928, kam se tehdy vešlo až tisíc hostů. Mnohé kavárny však zmizely po roce 1948 jako buržoazní přežitek, a když mnohé z nich byly v restituci v 90. letech vráceny původním majitelům, jejich podoba se už nepodařila obnovit nebo byla zničena necitlivými úpravami.

Šťastný konec ovšem čeká například funkcionalistickou kavárnu Era ve čtvrti Černá pole, kterou po rekonstrukci vedené architektem Janem Velkem otevře Studio 19 počátkem ledna. Kavárna byla koncem 50. let znárodněna, později sloužila jako pivnice a jako sklad. Nyní patří soukromému majiteli, Studio 19 si bude prostory pronajímat.

Autor: ČTK

25.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Psovod Jörg Kempe a fenka Hipi při pátrání po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
AKTUALIZUJEME
2 15

Po ztracené školačce pátrá německá fenka Hipi. Pomoci má dívčina bota

Z Ferrari 458 Speciale zbyl jen vrak.
5

Poněkud drahý večer. Opilý řidič zdemoloval Ferrari 458 Speciale

Prezidentský pár na Hradě uspořádal třetí charitativní ples

Večeři s prezidentským párem, výlet do Londýna či Paříže, divočáka z lánské obory nebo lístky na koncert Karla Gotta mohli na pátečním reprezentačním plese Ivany a Miloše Zemanových vyhrát hradní hosté. Za vstupenku na ples do Španělského sálu, která je zároveň lístkem do tomboly, museli zaplatit 8 tisíc korun. Sál byl i přesto zcela zaplněn. Mezi hosty nechyběla řada současných ministrů.

Kristýna Plíšková padla s jedničkou, fandil jí oscarový herec Russell Crowe

Melbourne – V prvním kole se prala s horkem, ale vyhrála. Ve druhém Kristýna Plíšková překonala Beguovou a vyrovnala své grandslamové maximum. Ve třetím ale lounská rodačka narazila na Kerberovou a s Australian Open se rozloučila.

AKTUALIZOVÁNO

Kontrolou kotlů si bude lámat hlavu Ústavní soud

Praha – Poslanci TOP 09 a ODS v pátek u Ústavního soudu napadli loni schválenou novelu zákona o ochraně ovzduší. Podle ní mohou úřady kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies