Zřejmě všechna družstva budou muset pozměnit svoje stanovy, aby vyhovovaly novým právním úpravám. A nemají příliš času, protože změny budou muset nahlásit do konce června příštího roku. „Každé družstvo musí stanovy pročíst a najít části, které jsou v rozporu s korporátním zákonem. Půlroční lhůta, během které se musí stávající stanovy přizpůsobit novému zákonu, mi připadá velice krátká. Nelze to vůbec stihnout. Navíc tak na sebe lidé berou obrovskou zodpovědnost, když 
v tom udělají chybu, tak ji také zaplatí," uvedl odborný právní poradce Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR Jan Opletal.

Podobně to vidí i Taraba, který také upozornil, že zejména velmi malá družstva nedisponují odborným aparátem. „Ve vedení takového družstva může například sedět prodavačka, která není 
v právu zběhlá. Stanovy však bude potřeba odborně posoudit a tady jde o velké peníze, protože bude potřeba zaplatit právníky," doplnil.

Volnost při tvorbě stanov

Zároveň vidí riziko v tom, že zákon nyní dá družstvům větší volnost v tvorbě stanov. „Třeba v domě, kde bude deset velkých bytů a zbylé dva malé, mohou tyto malé družstevníky přehlasovat a ti budou muset platit stejně velké zálohy jako družstevníci z těch větších bytů," upozornil Taraba.

Základy družstevního bydlení se na našem území položily před zhruba 160 lety a jeho model v určitých modifikacích převzala celá řada dalších evropských zemí. Podle Taraby má přitom družstevnictví určitá pravidla, která však nová právní norma mění, ale třeba v sousedním Rakousku nebo Německu se jich nadále drží.

Odborník na bytovou politiku, sociální demokrat Ivan Přikryl přitom upozornil, že bytové družstevnictví má výrazný sociální rozměr, protože v mnoha zemích Evropy hraje roli levnějšího bydlení.

„Družstevní výstavba jistě není všelék, nepomůže těm, kteří nemají žádné příjmy
a žijí z podpor. Ale pomůže odlehčit výdajům státu, tedy daňovým poplatníkům," tvrdí Přikryl.

Sociální družstvo

Nový občanský zákoník řeší i existenci takzvaného sociálního družstva, kterým může být i družstvo bytové. „To se dost liší od existujících stavebních bytových družstev, zejména tím, že umožňuje podporu například ze Státního fondu rozvoje bydlení či programů Evropské unie. Taková podpora je ovšem určena pouze pro občany a rodiny s určenou hladinou příjmů," doplnil Přikryl s tím, že se jedná o případy, kdy rodina nedosáhne na hypotéku a vlastnictví, ale je schopna splácet rozumné částky v nájemném.

Právní úprava ale vzbuzuje i další otazníky. „Do teď nebylo možné dát podíl do zástavy. Nyní to musí stanovy vyloučit. Stejně tak si samo družstvo musí říct, jestli do něj můžou přistoupit právnické osoby, protože jako právnická osoba může vystupovat i stát. To je další problém," přiblížil právní poradce Jan Opletal.

Otázky vyvolává i možnost odkázat podíl více lidem. „Co to přinese, to se teprve uvidí. Družstvo si samo musí říct, co chce a co nechce," doplnil právník.

Zákoník odstraňuje dualitu

Každopádně nový občanský zákoník v družstevním bydlení odstraňuje dualitu mezi obchodním a občanským zákoníkem. Obě normy totiž mluvily jinou řečí, například v případě převodu členských práv a povinností. To mělo za následek velké spory mezi družstvem a nabyvatelem. „Nastávaly situace, kdy se převedla členská práva a povinnosti na byt 3+1, ale člověk nakonec dostal garsonku," přiblížil Opletal.

Milan Taraba ovšem považuje nové normy ze méně spravedlivé než stávající. „Je tam spousta úskalí, která se budou řešit za pochodu. Tyto obtíže mohou trvat desetiletí, než si nový právní režim sedne," dodal šéf sdružení nájemníků.

Družstevní stavebnictví zažívalo v posledních letech útlum. Třeba v roce 2011 bylo podle Českého statistického úřadu dokončeno téměř šest a půl tisíce bytů, z toho bylo družstevních bytů pouze 203. Podle společnosti Coop Development se však kvůli současné životní situaci mnoha lidí 
a volání po bydlení bez zadlužování forma družstevního bydlení znovu oživuje.

Družstva

VILÉM JANOUŠ
A KATEŘINA CIBOROVÁ