Čtyřicet pět procent zákazníků je připraveno si za lokální zlatý mok připlatit. Čtyřicet procent je ochotno zaplatit maximálně stejnou cenu jako za piva z velkých pivovarů a pouze pět procent návštěvníků regionu vyžaduje nižší cenu než u zavedených značek. I to je důvodem, proč v současnosti vzniká každý týden jeden nový minipivovar, jak vyplynulo z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) a agentury Ipsos.

81 procent účastníků průzkumu je připraveno ochutnat specifické regionální pivo z malého pivovaru. 14 procent návštěvníků českých regionů dokonce malý lokální pivovar nebo hospodu s vlastní značkou piva vyhledává jako zajímavý turistický cíl. Dvě třetiny všech turistů malý pivovar cíleně nevyhledávají, ale narazí-li na něj, rádi pivo ochutnají. Pouze jedno procento tuzemských spotřebitelů pivo z minipivovarů odmítá.

41 procent respondentů baví testování lokálních piv, více jak třetina očekává specifickou a originální chuť a 30 procent návštěvníků chce podporovat lokální podnikatele, kteří pivo produkují. Každý pátý turista si pak pivo propojuje s tradicí vázanou na místní prostředí.

„Skutečnost, že se regionální pivovary stávají turistickým hitem dokazuje i to, že 41 procent dotázaných bylo alespoň jedenkrát na prohlídce malého pivovaru a 9 procent se tak chystá učinit“, říká Tomáš Macků z agentury IPSOS.

Nejlepším pšeničným pivem na světě je podle britské soutěže World Beer Awards pšeničný Primátor Weizenbier (na snímku ze 7. října) z Náchodského pivovaru.
Voda poráží pivo. Alespoň v letních vedrech

Podle rychlé analýzy AMSP ČR existuje v současnosti 370 minipivovarů. Velké pivovary, kterých je 45, však zcela dominují v celkové produkci piva, a to s celkovým podílem 98 procent. Přesto je zájem o investování do minipivovarů mimořádný. Jen za poslední kalendářní rok vznikla padesátka nových malých pivovarů a nic nenasvědčuje tomu, že by boom ustával. Malé pivovary výborně doplňují trh velkých hráčů a nabízejí chuťově rozmanitá piva, často spojená s lokálním příběhem a vazbou na místní region.

Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů zdůrazňuje, že malé pivovary dávají lidem práci a zabraňují vylidňování venkova.

„Minipivovary jsou hitem nejenom ve velkých městech, ale především v malých městečkách a vesnicích. Poslední dobou se začínají propojovat do pivních stezek a přinášejí život do regionů, které by jinak jen těžko hledaly jinou atraktivitu,“ říká Šuráň.

Ilustrační foto
Sládek pivovaru: Všude žijí chlapi, kterým správně hořké pivo lahodí

Člen prezidia Českomoravského svazu minipivovarů Radovan Koudelka připomíná, že malé pivovary dávají znovu osobité příběhy, které Češi dlouhá léta znali jen z Hrabalových románů.

„Právě minipivovary se zasloužily o renesanci českého piva a pivovarnictví tím, že znovu nabídly zákazníkovi chuťovou a druhovou rozmanitost a začaly znovu velice trpělivě vychovávat českého a pak i zahraničního konzumenta piva. Vidím budoucnost malých pivovarů velice dobře,“ podotýká Koudelka.

Celková pozitivní čísla rozmachu malého pivovarského podnikání ale nekorespondují s počtem absolventů sladovník a pivovarník. Podle aktuálních údajů AMSP ČR nabízí program sladovník a pivovarník tři školy s kapacitou 45 absolventů ročně, nicméně zájem je menší a každý rok ukončuje školu tohoto zaměření v Česku přibližně 15 studentů. 

Spolumajitel hospody a penzionu Pod Pralesem Lubor Gášek kontroluje vánoční patnáctistupňový pivní speciál Drdlík uvařený v Karlovském minipivovaru.
Zájem o regionální piva roste. Jsme kompletně vypití, zní z valašského pivovaru