VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čemolen končí a modrý kvítek zmizí s ním

Humpolec – Každý den slouží len, takový byl slogan, kterým se léta pyšnil humpolecký Čemolen. Poslední významný zpracovatel přadného lnu v polovině června zavře svou poslední tírnu v Pomezí u Poličky.

26.5.2010
SDÍLEJ:

Len přadnýFoto: DENÍK/ Archiv

Modrý kvítek, který po staletí zdobil česká pole, definitivně zmizí s ním.„Se lnem už se nedá kloudně obchodovat. Nyní zpracováváme poslední zásoby a jednáme se dvěma potenciálními odběrateli. Zaměstnanci už mají výpovědi do konce června. Staré stroje z padesátých let sešrotujeme a ty novější se pokusíme prodat na východní trhy,“ řekl ředitel firmy Josef Urban.

Unie lnu nepřidala

Počátky konce českého lnářství souvisí se vstupem do Evropské unie. „Těsně před vstupem jsme se dostali na dva tisíce hektarů. V té době jsme měli tři tírny, což byl, dá se říci, ideální stav. Měli jsme kontrakty na odbyt dlouhého vlákna, což bylo rozhodující,“ řekl Urban. Vstupem do Unie se změnilo nastavení dotačních titulů. Stará „patnáctka“ si zachovala dotace původní a nově přistoupivší země dostaly dotace podstatně nižší.

Před vstupem do Unie se len v Česku pěstoval asi na sedmi tisících hektarů, bylo zde osm tírenských závodů a každý z nich měl svou pěstitelskou oblast. „V následujícím roce po vyhlášení dotačních titulů Unie jsme zaznamenali pokles oseté plochy o pět set hektarů, další rok o dalších pět set a loni jsme skončili na stopětačtyřiceti hektarech,“ dodal ředitel Urban.

Vše zpracuje Čína

Na české lnáře mělo bezpochyby vliv i dění v tradičních lnářských mocnostech, Belgii a Francii. Tam se díky vyšším dotacím rapidně rozšířily osevní plochy. Ty se před dvěma lety dostaly na 110 tisíc hektarů. Tam podle Urbana tkví jeden z kořenů problému, kterým je vysoká přezásobenost.
Kvůli náročnosti a vysokým nákladům na zpracování v tírnách získaného dlouhého vlákna, skončili téměř všichni evropští zpracovatelé, kteří ve lnářském textilním průmyslu byli. Len tak dnes zpracovává Čína.

Pěstitelé současně nemají zájem dělat náročnou a na počasí rizikovou práci a tírny, tedy první zpracovatelé vlákna, ho nemají jak uplatnit.
Čemolen vznikl před deseti lety z části bývalého gigantu Českomoravský len Humpolec, který od padesátých let minulého století zpracovával veškerý přadný len; v Čechách a na Moravě provozoval 26 tíren.

Už si hledají práci

V dobách prosperity pracovalo v Čemolenu až 80 lidí. Nyní pro firmu pracuje posledních 14 lidí včetně ředitele. Zaměstnanci z Pomezí u Poličky si bude v už tak vysokou nezaměstnaností postiženém regionu hledat uplatnění.

„V tírně jsou zaměstnaní místní. Vzhledem k tomu, že ve Svitavském okrese je vysoká nezaměstnanost, nebudou to mít s hledáním místa lehké. Někteří jsou v produktivním věku, tak doufám, že budou mít štěstí,“ řekla starostka tisícového Pomezí Věra Chemišincová.

„Mám tady dvanáct zaměstnanců. Dva už novou nabídku dostali, někdo jde do předčasného důchodu. Já už v důchodu jsem, takže zbývá šest až sedm zaměstnanců, kteří si práci shání. Věděli o tom už dlohou dobu, takže to není nijak dramatické, ale smutné. Zavírá se poslední fabrika na zpracování přadného lnu. My za to však nemůžeme,“ uzavřel vedoucí výroby Jan Vícha.

Autor: Jan Cihlář

26.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies