VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cena půdy roste, majitelé si jí více váží

Praha /INFOGRAFIKA/ – Byznys s půdou začíná být velmi zajímavý. Její cena roste. Oproti roku 2014 za ni lidé zaplatili v průměru zhruba o 16 procent více. Na druhou stranu už její majitelé nejsou tak ochotní půdu prodávat. Ještě před deseti lety nebyl o kus hroudy zájem, v některých lokalitách dokonce vůbec žádný. „Nyní to začíná být zajímavá investice a vlastníci vidí, že půda má hodnotu. Je tady zřejmý posun ve vnímání její hodnoty," uvedl Jaroslav Urban z poradenské společnosti Farmy.cz

9.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Radek Valerián

Právě tato firma v těchto dnech vydala zprávu, podle níž postupně roste podíl investorů, kteří na zemědělské půdě sami hospodaří. Ze 44 procent tento podíl vzrostl na polovinu. „Farmy se zvětšují. Nicméně to není jen záležitost velkých zemědělských podniků, ale i drobnějších farmářů," upřesnil Urban.

Zemědělci jsou dlouhodobě nejpočetnější skupinou, která má zájem půdu nakupovat. Rozdíl oproti předešlým rokům je ovšem ten, že dříve za ni příliš nechtěli vlastníkům nabízet tržní cenu. V posledních asi třech letech se ale situace změnila, neboť prosperující sedláci jsou ochotni za půdu platit odpovídající cenu.

Metr čtvereční zemědělské půdy loni stál 16,46 koruny, což je o 3,50 víc než v roce 2014. Rozdíl je také v ceně mezi ornou půdou a trvale zatravněnou plochou, což bývají zpravidla pastviny. Jen několik let zpátky byl rozdíl v ceně maximálně 16 procent, loni se už orná půda prodávala o třetinu dráž.

Církev

Obchod s půdou podle odborníků bude stále častěji ovlivňovat církev. „Církve byly vždy vlastníky lesů a polností. Zaregistrovali jsme, že nyní v rámci finančního vyrovnání zvažují, kam prostředky uložit. Tady se investice do půdy nabízí," vysvětlil Urban.

Stejné trendy by v byznysu s půdou měly působit i letos. Odborníci očekávají pokles nabídky, na druhou stranu ale i poptávky. Spekulativním nezemědělským investorům se už totiž nebude nákup půdy tolik vyplácet.

Před vlastníky půdy ale letos stojí jedna velká neznámá. Trh by mohlo zásadně ovlivnit přijetí zákona, který by zaváděl předkupní právo. Navrhovaná opatření by omezila možnosti nakupovat půdu velkou částí nezemědělských investorů, takže by se zmenšila konkurence na straně poptávky. „Na Slovensku byl přijat podobný zákon, jaký je navrhovaný v České republice. Zákon tam velmi rychle změnil trh, protože předkupní práva výrazně zkomplikují přístup na trh. Sníží se poptávka a tím i cena," upřesnil Urban.

Podle tohoto návrhu by majitelé nesměli půdu prodat komukoliv, ale museli by ji přednostně nabídnout těm, kdo na ní hospodaří. To se například nelíbí místopředsedkyni Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Veronice Vrecionové (ODS). „Nástupci JZD pracují na 90 procentech pronajaté půdy, malí a střední zemědělci nehospodaří většinou na více než 40 procentech pronajaté půdy. Je tedy víc než zřejmé, že by tento zákon nahrával zase těm velkým," míní senátorka.

Daň za rozvoj či mrhání?

Změnu navrhla Agrární komora ČR, podle níž má opatření půdu chránit před jejím výprodejem, spekulativními nákupy a zneužíváním zemědělských podpor. „Již dnes mizí pod tlakem průmyslové, dopravní a obecní výstavby a za nečinnosti státu 15 hektarů zemědělské půdy denně. Na jednu stranu je to daň za rozvoj společnosti, na straně druhé nevýslovné mrhání, které se nám může v budoucnosti vymstít," uvedla nedávno mluvčí komory Dana Večeřová.

Nejde ovšem pouze o ochranu národního pokladu, ale i o cenu, kterou musejí zemědělci za půdu platit. Komora totiž argumentuje tím, že hospodařící zemědělci se potýkají se zvyšujícími se nájmy, a když chtějí půdu koupit, ceny jsou už nad jejich možnosti. Mohou za to například finanční skupiny, které nemají zájem na půdě hospodařit. „Cena půdy, a to nejenom té s vyšší bonitou, roste do nereálných výšin jak v nájmech, tak při prodeji, na které zemědělci nejsou schopni reagovat, a Česká republika tak další cestou přichází o základní výrobní prostředek," doplnila mluvčí.
Aby ale bylo ještě co chránit. Postupně přibývá půdy, která je ohrožena vodní erozí. Podle poslední zprávy ministerstva zemědělství je takto ohroženo až 67 procent půdy, přičemž ještě před několika lety to bylo 50 procent. Dalších zhruba 18 procent půdy je ohroženo erozí větrnou.
Boj proti takové degradaci považuje za jednu z největších výzev ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho úřad míní demonstračními farmami sedláky učit, jak hospodařit, aby se plocha ohrožená erozí nerozšiřovala. Ministerstvo naopak míní uplatňovat tvrdší postup vůči těm zemědělcům, na jejichž půdě inspektoři zjistí nárůst eroze.

Půda

Autor: Vilém Janouš

9.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kontrola sanitky.
AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Pacienta vezl v sanitce po Praze opilý řidič

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

AKTUALIZOVÁNO

Muž na Zlínsku skočil ze 7. patra, pád nepřežil

Napajedla – Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies