VYBERTE SI REGION

Češi a Rusové v jaderné energetice spolupracují již více než 60 let

Praha - Na počátku stál malý reaktor určený k vědeckým účelům, vybudovaný v městečku Řež nedaleko Prahy. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat.

30.9.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

V roce 1956 následoval společně vyvíjený těžkovodní reaktor chlazený oxidem uhličitým KS-150, který byl použit pro výstavbu první československé jaderné elektrárny známé pod názvem A-1, jejíž výstavba byla zahájena v srpnu 1958 u Jaslovských Bohunic.

Výrobu reaktoru zajistila vlajková loď českého strojírenství, společnost Škoda Plzeň. Také všechno ostatní zařízení elektrárny bylo prakticky kompletně vyrobeno u nás. Zrodila se první generace českých a slovenských jaderných odborníků, jejichž zkušenosti byly využity při stavbě dalších jaderných elektráren s technologií VVER v Bohunicích, Dukovanech, Mochovcích a v Temelíně.

Obě české elektrárny pomohly vyřešit otázku stabilních zdrojů elektřiny při současném snížení ekologické zátěže. Dnes se na výrobě elektřiny v České republice podílejí jaderné elektrárny z více než 30 procent. První v Dukovanech funguje bezproblémově od roku 1985, když je zároveň jedinou jadernou elektrárnou na světě, která úspěšně spustila dva energobloky v průběhu jednoho kalendářního roku. Byly to 2. a 3. blok v roce 1986. Temelín začal dodávat elektřinu do sítě v roce 2000 a od jara 2003 je s instalovaným výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky. Co je třeba také vyzdvihnout, je fakt, že obě elektrárny prošly po havárii v japonské Fukušimě úspěšně stress testy a splňují všechny současné mezinárodní požadavky na bezpečnost.

Studentských výměn přibývá

Ale vraťme se ještě na skok do historie. V padesátých letech minulého století stálo Československo jako jedna ze zakládajících zemí u zrodu Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně (SÚJV) nedaleko Moskvy. Hlavním důvodem pro založení SÚJV bylo sjednocení vědecké činnosti na mezinárodní úrovni. Dnes je SÚJV mezinárodní organizací se špičkovým vybavením pro výzkum v různých odvětvích fyziky a informačních technologií, která má na svém kontě desítky vědeckých objevů. V ústavu myslí také na studenty technických univerzit členských zemí, pro které každoročně pořádají letní školy. Z České republiky na ně vždy přijíždí kolem dvacítky studentů. Letos z ČVUT Praha, VUT Brno, Západočeské univerzity v Plzni a z Univerzity Palackého v Olomouci. Další generace českých jaderných expertů si tak mohla v praxi na experimentální úrovni vyzkoušet principy jaderné fyziky a chemie.

Čeští studenti měli letos v lednu možnost zúčastnit se také studijního pobytu v Novovoroněžské jaderné elektrárně a v závodu na výrobu jaderného paliva. V červnu zase na pozvání Atomenergoprojektu pobývali v Nižném Novgorodu.

Na vlastní oči mohli vidět, jak pokračuje výstavba Rostovské jaderné elektrárny a jak vskutku revoluční technologie Multi-D pomáhá maximálně efektivně řídit výstavbu jaderné elektrárny od projektu až po zprovoznění tím, že v jediném informačním prostoru spojuje trojrozměrný model objektu se všemi informacemi o síťovém a kalendářním plánování, s údaji o kompletaci a dodávkách materiálů a zařízení a také s informacemi o pracovních, technických, finančních a dalších zdrojích.

Ruští jaderní experti však také přijíždějí do České republiky, kde se jejich vystoupení vždy těší velkému zájmu. Letos se tak mezi přednášejícími představil například bývalý šéf finského Úřadu pro radiační a jadernou bezpečnost a současný viceprezident Rusatom Overseas Jukka Laaksonen či jeden z otců ruské jaderné energetiky Georgij Tošinský.

Nové plány

V říjnu bude v Brně podepsáno Memorandum o porozumění mezi Rusatom Overseas a Centrem pro civilní jadernou spolupráci při ČVUT v Praze, jako další krok k posílení spolupráce mezi českou a ruskou akademickou sférou. A v listopadu je na programu konference České nukleární společnosti o ruské technologii VVER. Pro odborníky z Ruska, Česka, Slovenska, Ukrajiny, Maďarska, Finska, Itálie a dalších zemí je to příležitost vyměnit si zkušenosti s provozem reaktorů ruského designu a představit své další plány.

Spolupráce mezi Českou republikou a Ruskou federací v oblasti mírového využití jaderné energie přináší dlouhodobé pozitivní efekty oběma stranám. České společnosti dnes dodávají zařízení prakticky do všech jaderných elektráren, které se podle ruských projektů staví jak v Rusku, tak i v zahraničí.

Jen v minulém roce nakoupil Rosatom v České republice zařízení a komponenty za zhruba 2,5 mld. korun. Jaderná energetika patří mezi nejdynamičtější oblasti vzájemné obchodní a vědecké spolupráce. Přední český odborník na jadernou problematiku a bývalý ředitel Jaderné elektrárny Temelín František Hezoučký k tomu říká: „Nemá smysl měnit, co skvěle funguje. Česká věda a průmysl jsou příznivě naladěny na spolupráci s ruskými partnery."

Autor: Redakce

30.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Babiš: Daňové změny podle ČSSD vyženou z Česka úspěšné firmy a lidi

Praha - Daňové změny, o kterých uvažuje ČSSD, by z Česka vyhnaly úspěšné lidi a firmy. Uvedl to ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Sociální demokraté chtějí voliče zaujmout především progresivní daní. Z dnešního jednání širšího vedení ČSSD zní také myšlenka, že ANO a sociální demokracie budou hlavními a jedinými uchazeči o vítězství v příštích volbách do Sněmovny. "Nechápu, proč mě a mé hnutí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pořád kritizuje," uvedl Babiš.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies