VYBERTE SI REGION

Češi ročně zatají ekonomické transakce za 614 miliard korun

Praha – Češi ročně před veřejnými institucemi skryjí ekonomické transakce až za 614 miliard korun, tato částka se v posledních letech přitom příliš nemění. Významný podíl stínových aktivit se týká malých hotovostních plateb, které domácnosti provádějí v sektoru služeb. Uvádí to studie Stínová ekonomika v ČR, kterou dnes na tiskové konferenci představilo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).

3.11.2015 1 AKTUALIZOVÁNO 3.11.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Za všechny peníze, které se ročně protočí v české stínové ekonomice, by se podle analýzy CETA mohlo vytvořit přes 1,5 milionu pracovních míst oceněných průměrnou mzdou. Odhady úřadů práce, podle kterých až třetina nezaměstnaných pracuje na černo, tak prý dostávají reálný rozměr.

„Ve srovnání se západoevropskými zeměmi je rozměr stínové ekonomiky v ČR vyšší. Ovšem v ostatních zemích střední a východní Evropy je situace horší než v ČR," komentoval studii analytik společnosti Deloitte David Marek. Existence stínové ekonomiky podle něj vytváří nerovné podnikatelské podmínky a vytváří z části společnosti černé pasažéry, kteří se přiživují na daních placených firmami a lidmi v normální ekonomice. Proto je důležitá snaha jako je například zavedení kontrolního hlášení plátců DPH či elektronická evidence tržeb, dodal.

Elektronická evidence tržeb by měla začít fungovat od poloviny příštího roku. Vláda si od ní slibuje právě omezení šedé ekonomiky daňových úniků. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) má také narovnat podmínky mezi podnikateli, kteří platí daně, a těmi, kteří je neplatí. Zavedení elektronické evidence tržeb by se mělo od počátku týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb, zhruba 60.000 podnikatelů.

Stínovou ekonomiku CETA chápe jako součet úmyslně neregistrovaných a skrytých aktivit (skrytá ekonomika), nelicencovaných (trh s alkoholem a tabákem) a nelegálních činností (trh s drogami a prostituce) a samoobslužných aktivit (například přímý prodej zemědělských produktů, hlídání dětí sousedům). Příčinami jejich vzniku jsou v drtivé většině regulatorní opatření, které se subjekty snaží obcházet. Důvodem je ušetření nákladů spojených s legální živností (administrativa žádosti, podmínky výkonu živnosti) a vyhýbání daňové povinnosti.

„To však neznamená, že je stínová ekonomika neefektivní. Naopak stínová ekonomika je nesmírně efektivní, protože umožňuje lidem spontánní směnu bez státní regulace, tedy s nižšími náklady," uvedl ředitel výzkumu v CETA Aleš Rod. Neefektivní je stínová ekonomika hlavně z pohledu rozpočtového, chybějící daňové příjmy v prostředí neklesajících výdajů vytváří tlak na zvyšování daňové zátěže nebo další zadlužování, dodal.

Stínová ekonomika dosahuje zhruba 15 procent HDP

Podle výpočtu metodou MIMIC dosahuje stínová ekonomika v ČR zhruba 15 procent hrubého domácího produktu a v posledních letech mírně klesá. „V Česku se na stínové ekonomice největší měrou podílí sektor stavebnictví a sektor velkoobchodu a maloobchodu (včetně opravy a údržby automobilů), aktivity jsou velmi důkladně skrývány také ve zpracovatelském průmyslu a v sektoru ubytování, stravování a pohostinství," tvrdí analytik CETA a spoluautor studie Jonáš Rais.

Podle uvedené studie činí v české ekonomice daňová mezera 22 procent teoretického výběru DPH. Velký problém je podle Roda i skrývání aktivit na trhu práce. „Podle odhadu Českého statistického úřadu zaměstnání nelegálně vykonává asi 200.000 lidí. Zajímavé jsou i informace o téměř desetině spotřeby alkoholu plynoucí ze stínové ekonomiky nebo více než tříprocentní podíl černého trhu s tabákem na celkové spotřebě," uvedl dále Rod.

Rozsah stínové ekonomiky ČR v rámci celé EU je však stále podprůměrný a za většinou států západní a severní Evropy stále zaostává. „Průměrný objem stínové ekonomiky v EU činí asi 18,6 procenta. Nejmenší relativní velikost generuje Rakousko (7,8 procenta HDP) a největší podíl stínových aktivit pozorujeme v Bulharsku (31 procent HDP)," upozornil Rod.

Autor: ČTK

3.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

AKTUALIZOVÁNO

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Okresní soud v Chebu se bude kauzou korupce zabývat znovu.

Do Iráku odletěl polní chirurgický tým, pomáhat bude u Mosulu

Praha - Do Iráku dnes odletěl sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým. Podporovat bude koaliční a irácké vojáky na americké základně několik desítek kilometrů od Mosulu. Sdělil to mluvčí generálního štábu Jan Šulc. O vyslání jednotky rozhodla vláda a schválil jej Parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies