Velké obchodní řetězce, přes které se v Česku prodá většina potravin, utržily v září za jejich prodej o 4,4 procenta méně než před rokem. Ještě výraznější byl pokles tržeb v malých prodejnách. Prodej nepotravinářského zboží klesal méně než u potravin, meziročně se snížil o 1,4 procenta.

Podle mluvčí obchodního řetězce Albert Judity Urbánkové domácnosti v obavách z nejisté budoucnosti, kterou umocňují rozhodnutí české vlády, šetří a omezují své výdaje. „Četnost nákupů zůstává zhruba stejná, ale zmenšuje se nákupní košík a výraznější je preference a očekávání promočních akcí," řekla.

„Ne že by lidé hubnuli, spíš se víc prodávají potraviny, které by před sto lety za potraviny pokládal málokdo," uvedl hlavní ekonom analytické společnosti Next Finance Vladimír Pikora. „Maso a mléko ve výrobcích ubývá a nahrazuje je moderní chemie, což výrobky zlevňuje," dodal.

Lidé nakupují u sousedů

Podle mluvčí Potravinářské komory Dany Večeřové se na poklesu prodeje potravin kromě ekonomické nejistoty podílí také lednové zvýšení sazby DPH u potravin z deseti na 14 procent. Výrobci přitom před zvyšováním daně dopředu varovali. V důsledku toho mimo jiné roste počet lidí, kteří jezdí nakupovat jídlo do sousedních zemí. Kromě Slovenska totiž všechny okolní státy mají nižší sazbu DPH u potravin než Česko.

Kvůli klesajícím tržbám obchodníci podle potravinářů ještě více tlačí výrobce k nízkým cenám. „Tlak na ceny je bohužel v současné době mnohdy skutečně až na úrovni výrobních nákladů a ve snaze udržet požadovanou nízkou cenovou hladinu jsou nahrazovány kvalitní dražší suroviny těmi méně kvalitními a levnějšími," uvedla Večeřová. „Je to začarovaný kruh a domníváme se, že by spotřebitelé měli daleko více uvažovat, co kupují, a měli by dát přednost kvalitnějším potravinám, byť v menším množství," dodala.

Celkové tržby tuzemských obchodníků bez sezonního očištění byly v září meziročně nižší o 3,3 procenta, když v srpnu klesly o 0,8 procenta. Pokles ovšem částečně ovlivnil o dva dny nižší počet pracovních dní než loni.