VYBERTE SI REGION

Češi postaví v Egyptě cukrovar i botanickou zahradu

Káhira - Zakázka v hodnotě přesahující 3,5 miliardy, takový je kontrakt, který podepsali zástupci českých firem se svými egyptskými partnery.

9.5.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archív

Pro většinu Čechů je Egypt zemí pyramid a průzračného moře, kam čím dál častěji míří na dovolenou. Severovýchodní cíp Afriky však kromě turistiky začíná ve velkém zajímat i tuzemské podnikatele – naposledy v úterý tam ředitelé českých společností ZVU POTEZ a Technoexport podepsali zakázku na výstavbu cukrovaru v celkové hodnotě přes 3,5 miliardy korun.

Měl by se nalézat v provinci Ismalii a do tří let by měl dát práci přes osmi stům místních lidí. To ale není zdaleka vše. Den po podpisu smlouvy na cukrovar předali zástupci pražské botanické zahrady studii na výstavbu botanické zahrady v turistickém centru Sharm El Sheik na jihu Sinajského poloostrova.

„Čeští botanici by měli na tomto místě zbudovat největší kaktusovou zahradu na území afrického kontinentu,“ potvrdil Deníku ředitel Botanické zahrady Praha Oldřich Vacek. Obě zmiňované akce potvrzují zajímavý trend – po dlouhé době stagnace se české firmy vrací na egyptský trh, který po pádu komunismu v devadesátých letech téměř vyklidily.

„Za loňský rok dosáhly české investice v Egyptě asi 200 milionů dolarů, do dvou let bychom toto číslo rádi zdvojnásobili,“ plánuje šéf Asociace exportérů ČR Jiří Grund. Výchozí pozice pro budoucí obchody je tu dána hlavně z minula – po egyptské metropoli Káhira se dodnes ve velkém prohání motocykly Jawa i automobily Škoda a místní zemědělci nedají dopustit na traktory značky Zetor.

Politici do země pyramid

Šanci na obnovení vzájemného obchodu si teď navíc ve velkém začali uvědomovat i čeští politici. V dubnu navštívil Egypt prezident Václav Klaus a tuto středu ze z Afriky vrátil ministr zemědělství Petr Gandalovič.

„Egyptská strana má velký zájem především na dodávkách zemědělské mechanizace či systémů na zavlažování půdy. Velký prostor vidím především v dodávkách zařízení na úpravu vod,“ uvedl při své návštěvě Gandalovič.

Se svým egyptským protějškem Aminem Abazou jednal mimo jiné o rostoucích cenách potravin. Osmdesátimilionový Egypt totiž v současnosti prochází téměř potravinou krizí. Kvůli rostoucím cenám zemědělských komodit tam za poslední dva roky podražily některé potraviny až o sto procent. Vláda proto zavedla lístkový systém, kterým až dosud dotovala základní potraviny pro jedenáct milionů nejchudších obyvatel.

Ani to však nestačí. „Rozhodli jsme se, že lístky na potraviny rozšíříme až na 15 milionů obyvatel,“ řekl po jednání s Gandalovičem egyptský ministr Abaza. Na vinně rostoucích cen potravin je stejně jako v Česku výroba biopaliv, která část obilí „převedla“ z potravin na pohonné hmoty.

Česká strana proto v Egyptě slíbila, že jako předsednická země EU se pokusí znovu otevřít otázku výroby biopaliv a jejich podíl na celkové produkci pohonných hmot. „Domníváme se, že s ohledem na země třetího světa by EU měla ještě jednou zvážit plán na zavádění 10procentního podílu biopaliv do roku 2010,“ uvedl Gandalovič.

Autor: Jan Klička

9.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
24 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies