VYBERTE SI REGION

Česká ekonomika zažila nejúspěšnější čtvrtstoletí v historii

Praha – Objem hrubého domácího produktu (HDP) se od listopadu 1989 nominálně zvětšil o více než 500 procent. Zatímco v roce 1990 činil 672 miliard korun, nyní je více než čtyři biliony korun. Reálně, tedy po zohlednění cenového vývoje a dalších ukazatelů, vzrostl HDP od roku 1989 o více než polovinu. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu a výpočtů analytiků.

5.10.2014 158
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

„Čvrtstoletí tržní ekonomiky přineslo České republice výrazné zvýšení ekonomické výkonnosti a životní úrovně," uvedl k tomu hlavní ekonom Deloitte David Marek. Vedle více než polovičního růstu reálného HDP, se za tu dobu zvýšila průměrná mzda po zohlednění inflace o 52 procent z 3170 korun v roce 1990 na 25.800 korun letos. Bez vlivu inflace stoupla průměrná mzda více než osmkrát.

„Bez nadsázky lze říci, že pro české země představuje uplynulých 25 let z hospodářského hlediska nejúspěšnější čtvrtstoletí v historii," uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Zatímco v roce 1995 podle něj znamenala jedna odpracovaná hodina vytvořenou hodnotu v nominální výši 161 korun, v roce 2013 to bylo 428 korun. To je růst o více 150 procent, po očištění o inflaci o téměř 60 procent. „Za jednu odpracovanou hodinu tedy vytváříme v reálném vyjádření o téměř dvě třetiny vyšší hodnotu než v roce 1995," upozornil.

Zvýšení životní úrovně

Výrazně se zvýšila také životní úroveň. Zatímco v roce 1990 byl HDP v přepočtu na obyvatele pod 100.000 korunami, loni to již bylo téměř 389.000 korun. Životní úroveň v podobě HDP na obyvatele v paritě kupní síly stoupla ze zhruba 60 procent průměru zemí EU v roce 1993 na 80 procent loni. Parita kupní síly je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor zboží nebo služeb v různých zemích.

Například ale Slováci podle Kovandy v uplynulém čtvrtstoletí v tomto ohledu zažili ještě úspěšnější období. V roce 2003, před vstupem do Evropské unie, činil HDP přepočtený na obyvatele v České republice 76 procent průměru zemí Evropské unie, na Slovensku 57 procent průměru EU. Loni Slováci dosáhli 76 procent průměru EU, zatímco Češi si polepšili „jen" na 80 procent. „Slováci tak svým způsobem stáhli svůj hospodářský odstup od ČR na rozdíl pouhých deseti let," dodal Kovanda.

Zánik firem

Za posledních 25 let se rovněž změnila struktura ekonomiky. „Během transformace zanikla řada firem a zmenšil se podíl uměle a neefektivně podporovaných sektorů a naopak začal stoupat podíl odvětví, pro které má česká ekonomika příznivější podmínky," uvedl Marek. Podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě v celé ekonomice tak podle něj klesl z 38 procent v roce 1989 na 33 procent v roce letošním. Podíl zemědělství se snížil z 8,3 na 2,3 procenta, podíl stavebnictví z 8,5 na pět procent. Naopak výrazně stoupl význam sektoru služeb, jejich podíl na ekonomice vzrostl ze 45 na 60 procent.

Změna ekonomického systému s sebou přinesla také růst finančního sektoru a využívání dluhu. „Zadlužení jednotlivých sektorů české ekonomiky i její dluh vůči zahraniční ovšem nepřesahují rozumné meze a nejsou potenciálním zdrojem nestability ekonomiky," dodal Marek.

Autor: ČTK

5.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 158
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Britská premiérka Theresa Mayová.
1 22

Mayová bude jednat s Trumpem. Chce hájit dohodu s Íránem

Co dneska pijeme?
3 4

Kam se podělo podmáslí?

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Český agrární diplomat kvůli Trumpovi možná do USA nezamíří

Praha - Nový český agrární diplomat, který měl letos nastoupit do Spojených států amerických, možná do zámoří nezamíří. Ministerstva se rozhodnou těsně před jeho jmenováním. Bude záviset i na tom, zda bude nová americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zavádět dovozová cla. Dnes to na tiskové konferenci řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). ČR má v zahraničí čtyři agrární diplomaty, další tři měli letos nastoupit. Kromě USA by měli zamířit do Japonska a Libanonu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies