VYBERTE SI REGION

Omezení investic, snižování nákladů. Krize podrobila firmy tvrdé zkoušce

Praha – Omezení investic, výrazný tlak na vyšší efektivitu, snižování nákladů včetně mezd, důraz na inovace a hledání nových trhů jsou hlavními důsledky globální ekonomické krize, která postihla svět před pěti lety, pro tuzemské podniky. Vyplývá to z ankety mezi zástupci hlavních zaměstnavatelských svazů. Firmy podle nich získaly cenné zkušenosti, jako třeba tu, že se musí spoléhat samy na sebe. Průmyslová výroba se ještě nedostala na úroveň roku 2008.

15.9.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

„Období charakteristické poklesem zakázek a výrazným zostřením konkurence v rámci Evropy i v globálním měřítku vytvořilo silný tlak na urychlení restrukturalizace podniků. K nim patřilo nejen snižování nákladů, ale také větší snaha o inovace či hledání nových trhů," řekl analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Došlo podle něj k citelné diferenciaci mezi jednotlivými odvětvími, ale i mezi jednotlivými firmami, třeba i v daném odvětví. Obezřetnost firem v rozhodování vedla ke snížení investičních aktivit, v loňském roce to ve srovnání s rokem 2008 představovalo v celkovém objemu pokles o zhruba osminu.

Redukce počtu zaměstnanců

„Hlavní změny, které si krize vyžádala, bylo zefektivnění fungování podniků, snižování nákladů a diverzifikace ve složení produkce a odbytu," souhlasil prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Zefektivnění fungování podniků a snižování nákladů s sebou přineslo v mnoha případech redukci počtu zaměstnanců a jejich nahrazení automatizovanými systémy či jinými technologiemi. Podstatně omezen byl rovněž vznik nových pracovních míst a nabírání nových zaměstnanců, dodal.

Omezení investic

Podniky jsou daleko obezřetnější, nepouštějí se do investic, aniž by měly nemalé krytí vlastními zdroji, uvedl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Firmy podle něj daleko méně věří bankám a posílily právní zázemí ve smyslu vylepšení obchodních smluvních vztahů. Systematičtěji zabezpečují pohledávky, a to již od doby vzniku pohledávky, nikoliv až v době, kdy je mají po splatnosti.

Postupem času se podle Kužela začal projevovat obtížný přístup firem k financování. Banky začaly být při poskytování úvěrů opatrnější, což mělo za následek, že mnohé podniky na úvěr nedosáhly. Firmy, které neměly z předchozího období vytvořeny rezervy a zároveň nemohly získat úvěr, se pak ocitly v obtížné situaci, kdy nemohly provádět potřebné strategické investice. V důsledku toho nebyly schopny rychleji překonat změny, které s sebou hospodářský pokles přinesl, a byly nuceny omezit výrobu a vyčkávat skončení krize.

Firmy spoléhají na vlastní síly

Větší firmy nyní aplikují systémové řízení rizik, nikoliv pouze finančních, ale napříč všemi útvary, upozornil Havlíček. Mnoho podniků se daleko více orientuje v restruktura­lizacích, insolvenčních řízeních a řízení krizových situací. „Jsou poučeny, nečekají pomoc od státu a bank, více spoléhají na vlastní síly a uvědomují si, že každé růstové období je časem střídáno poklesem trhů a že je nutné se na tuto dobu připravit s předstihem," podotkl Havlíček.

Pozitivní stránky krize

Ačkoli s sebou krize přinesla převážně negativní změny a dopady, je nutné vnímat i její pozitivní stránky, doplnil Kužel. České podniky byly podrobeny tvrdé zkoušce, jež odhalila, které z nich jsou ekonomicky a finančně stabilní, dokážou dobře strategicky plánovat a jsou správně řízeny. „Mnohé z nich si uvědomily, že mají-li být mezinárodně konkurenceschopné, musejí se zaměřit na stránky a činnosti, ve kterých jsou tradičně silné, tedy zejména na kvalitu zpracování, vynalézavost, neotřelost a inovativnost. Dalším efektem, který předchozí období přineslo, je částečné zvýšení konkurence v odvětvích, které jsou v ČR tradičně monopolní či oligopolní, tedy hlavně v dopravě, telekomunikacích a energetice," uzavřel Kužel.

Autor: ČTK

15.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Banka UBS v Curychu. Ilustrační foto.

Kde nejlépe platí cizincům? Ve Švýcarsku. V Česku nemají smysl pro humor

Michal Pavlata.
5

Zemřel herec, dabér a publicista Michal Pavlata

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

AKTUALIZOVÁNO

Washington na manifestaci za práva žen přilákal přes půl milionu lidí

Masovou účast dnes v centru Washingtonu před budovou Kongresu USA doprovázela manifestace za práva žen, jejíž součástí byl i pochod k Bílému domu. Demonstrace, která sice nebyla ohlášena jako akce proti Trumpovi, se mezitím v protest proti novému prezidentovi jasně přeměnila. Organizátoři očekávali až čtvrt milionu lidí, ale úřady, které byly původně v odhadech střízlivější, nyní hovoří až o 500.000 účastnících. Spekuluje se, že dnešní shromáždění se vyrovnalo páteční inauguraci prezidenta Donalda Trumpa. Podobné manifestace s přece jen menší účastí se konaly i v dalších městech USA, ale i světa včetně Prahy.

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies