VYBRAT REGION
Zavřít mapu

České sklo má ve světě stále dobrý zvuk, říká výtvarník

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Sochař, malíř a výtvarník Jan Exnar, který se před šedesáti lety narodil v Havlíčkově Brodě a v jehož okolí poprvé přičichl k umění, je u nás i ve světě znám především díky svým výrobkům ze skla a jeho tvorba byla k vidění třeba i na celosvětové výstavě EXPO

30.7.2011
SDÍLEJ:

Janu Exnarovi se ve čtvrtek dopoledne dostalo na havlíčkobrodské radnici slavnostního přijetí vedením města k oslavě jeho životního jubilea. Po příjemné debatě následovalo i nezbytné zapsání do pamětní knihy Havlíčkova Brodu. Foto: DENÍK/Jakub Janáček

Sochař, malíř a výtvarník Jan Exnar, který se před šedesáti lety narodil v Havlíčkově Brodě a v jehož okolí poprvé přičichl k umění, je u nás i ve světě znám především díky svým výrobkům ze skla a jeho tvorba byla k vidění třeba i na celosvětové výstavě EXPO. Exnar stále pendluje mezi Zlínem, Prahou a Vysočinou. „Stále častěji však kotvím tady v Brodě, kde mám i ateliér,“ říká výtvarník.

Jak se cítíte den po svém jubileu? Máte po dlouhé umělecké kariéře vůbec ještě chuť do další tvorby?
Právě naopak. Cítím se stále velmi dobře, do práce mám velkou chuť a někdy mi skoro připadá, že umění mě stále drží nad vodou (smích).

Vytvořil jste během let něco, na co jste s odstupem času opravdu velmi hrdý?
To se takto nedá říci. Umělecká tvorba je v podstatě stejná, jako každé jiné zaměstnání. Občas vyrobíte něco, nad čím zprvu skáčete radostí, a po několika dnech se vám to již tak dobré třeba ani nezdá. Ovšem vypíchnout takhle narychlo skutečně asi nic nedokážu.

Hodně malujete, ale myslím, že jste znám především díky svým sklářským výrobkům. Děláte si je všechny sám?
Mám takový malý tým několika lidí, se kterými pracuji. Sám bych na všechno už pochopitelně nestačil, některé naše výrobky jsou totiž velmi náročné, třeba i co se kvantity materiálu týče. Dříve jsem také třeba hodně spolupracoval s bývalou hutí ve Škrdlovicích. Je škoda, že už neexistuje.

Jak jste se vlastně ke sklu dostal?
Vždycky jsem chtěl malovat, jenže na to bylo třeba absolvovat místní dvanáctiletku, která byla v té době velmi náročná. A protože sklo má tady v okolí velkou tradici, byla to má další volba. A když jsem k němu poprvé přičichl v úsobské brusírně, stalo se pro mě sklářství jasnou volbou.

Vaše výrobky se dostávají často na různé výstavy nejen v u nás, ale i v zahraničí. Jaké má české – nejen umělecké - sklářství ve světě zvuk?
Stále opravdu velmi dobrý. Svého času patřilo k opravdu světově proslulým, byla tu velmi široká a kvalitní základna a dokázali jsme vyrábět i opravdové unikáty. To se v poslední době, bohužel, rozpadá, protože mizí i někteří opravdoví mistři oboru, ale stále dokážeme kvalitně konkurovat i na celosvětovém trhu. A třeba na východě v tomto směru konkurence příliš není.

A vaše výrobky? Ke komu se třeba až dostaly?
To, bohužel, nemohu prozradit. To je taková naše etika. Ale některé jsou třeba ve Spojených státech amerických nebo v Anglii. Například vím, že jsou třeba i u jednoho zpěváka, kterého všichni určitě velmi dobře znáte (úsměv).

Když už jsme u toho sklářství, nabízí se otázka, jakou má podle vás v našich zemích budoucnost?
Tak před dvaceti lety jsme byli asi na vrcholu. Dnes už není šance, že by se naše sklářství uživilo jako tehdy. Já osobně čekám na jakousi morální změnu, na to, aby se zákazníci opět vrátili k individuální výrobě. Ale šance na alespoň částečný návrat snad stále žije.

Kdo je Jan Exnar
– 27.07.1951 Havlíčkův Brod
– sklářský výtvarník, malíř, sochař
– studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, obor sklo, a v ateliéru profesora Libenského.
– jeho dílu dominují malované vitraje, ale věnuje se i hutnicky tvarované plastice a předmětům užitkového skla broušeného, rytého i řezaného a pochopitelně i obrazům a kresbě.
– významný podíl v jeho bohaté kariéře zaujímají vitráže a objekty.
– vytvořil řadu realizací v architektuře a se svou manželkou - sochařkou (*1949) - četné monumentální plastiky, v nichž uplatnil kombinaci keramiky a skla

Autor: Jakub Janáček

30.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies