V roce 2014 činil hrubý domácí produkt ČR 4,26 bilionu korun. Ale takzvaný hrubý disponibilní důchod (to, co můžeme použít na spotřebu či investice) dosáhl jen 3,89 bilionu korun. „Rozdíl ve výši peněz směřujících z ČR do zahraničí a ze zahraničí do ČR byl historicky nejvyšší. Činil 371 miliard korun. Byl dán především odlivem zisků podniků pod zahraniční kontrolou," konstatovali statistici. Více než dvě třetiny zisků odcházejí mimo ČR (asi 250 mld. Kč) a jen necelá třetina se pak klikou vrátí zpět formou investic .

Česká ekonomika je už od začátku 90.let velmi otevřená pro zahraniční investory. Naopak čeští byznysmani mají za našimi hranicemi relativně slabou pozici, což jasně dokládají čísla: Na konci roku 2014 dosahoval stav přímých zahraničních investic v České republice 3,26 bilionu korun. České společnosti ale měly v zahraničí nainvestováno pouze 917 miliard. Navíc přímé zahraniční investice v ČR jsou již ve fázi, kdy z nich investorům plynou vysoké zisky. „Bez ohledu na to, zda si zahraniční investoři tyto zisky vyplácí, nebo je v ČR ponechávají, jde o peníze, které patří investorům a nikoliv rezidentům. Z ekonomické podstaty tak odchází do zahraničí a snižují objem prostředků, který zůstává rezidentům na spotřebu či investice," říká Lukáš Kučera, analytik ČSÚ.

Vedou Nizozemci. Doopravdy?

Nejvíce zahraničních investorů najdeme ve zpracovatelském průmyslu (automobily) a jak připomíná ČSÚ, rovněž v bankovnictví a pojišťovnictví. Třeba ze 45 bank působících v ČR měl domácí kapitál na konci roku 2014 rozhodující slovo jen v osmi případech.
Z hlediska národností u nás nejvíce investují Nizozemci (28,6 procent všech investic), dále Rakušané (14 procent) a, Němci (11 procent). V případě Nizozemí ale musíme být obezřetní, tato země je sídlem mnoha původem českých firem, a to kvůli výhodnějším daním a stabilnějšímu právnímu prostředí. „Některé nizozemské investice v České republice mohou být ve své podstatě investicemi českými a Nizozemsko je v tomto případě pro český kapitál jakousi přestupní stanicí," upozorňují statistici.

Tak či onak Česko v posledních letech zůstává na chvostu zemí EU. Více peněz bylo „vytaženo" jen z Irska . Ze 100 procent hrubého domácího produktu u nás nakonec zůstalo 94 procent, u Irů 82,9 procenta. Ostatní země Visegrádské čtyřky na tom byly lépe než Česko, i když také pod hranicí sta procent (tedy více se z nich „odsaje", než jejich domácí firmy „odsají" jinde, viz tabulka).

Na jednu věc ale můžeme být stále pyšní: „Česká automobilová republika" v loňském roce udržela pozici nejprůmyslovější země EU. Podíl průmyslu na tvorbě HDP je u nás 32,4 procenta, průměr EU byl jen 18,9 procenta

Zvyšte mzdy, peníze zůstanou

Čísla o vysokých dividendách vyváděných z ČR budou „vodou na mlýn" odborů, které začaly intenzivně bojovat za vyšší platy. Žádají růst o pět procent a jedním z argumentů je právě vysoký odliv peněz z ČR. „To neznamená, že bychom firmám nepřáli, aby měly výsledky, naopak je to v pořádku, ale z ČR odcházejí i další peníze formou vnitropodnikového hospodaření. Třeba když si nějaká firma X nechá od své dceřiné společnosti platit poplatek za využívání loga, poplatek za licence, nájem, personální práci a podobně. Prostě vedle dividend odchází další, možná stejně tak velký objem peněz a jeden z mála způsobů, jak tu část peněz ponechat, jsou mzdy a jejich růst," uvedl již dříve pro regionální Deník šéf odborové centrály Josef Středula.

Vysoký odliv peněz za hranice nepřekvapuje ekonomku Markétu Šichtařovou ze společnosti Next Finance. „Rekordní odliv dividendy je potvrzením, že i růst ekonomiky je rekordní a tím pádem jsou rekordní i zisky," říká Šichtařová. Podle ní bychom to neměli rozhodně chápat jako drancování zahraničních vlastníků v ČR. „Česko je velmi otevřená země, kam přímý zahraniční kapitál putoval od 90. let a dnes znamená i dividendu, ale bez něj bychom nebyli schopni modernizovat ekonomiku," zdůrazňuje Šichtařová. „Měli bychom se spíše ptát, proč zahraniční firmy berou takovou dividendu a investují ji jinde? Jestli to třeba není tím, že tu není dostatečně stabilní právní prostředí, stále se mění daně a jinde jsou investice prostě jistější," podotýká Šichtařová.