VYBERTE SI REGION

Česko tiskne koruny a zásoby eur prudce rostou

Praha /INFOGRAFIKA/– Řekové, kteří mají akutní nedostatek hotovosti, by nám mohli závidět.

5.8.2015 36
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Zatímco oni krkolomně shánějí kdejakou eurobankovku, Česká národní banka (ČNB) teď drží ve svých devizových zásobách takové množství eur, že by to vydalo na jeden státní rozpočet a ještě by zbylo. Aktuálně má národní banka 51 miliard euro (skoro 1,4 bilionu korun). Devizové rezervy od října 2013 vzrostly málem o polovinu a nyní v přepočtu tvoří až třetinu našeho hrubého domácího produktu.

Jak k takové zajímavosti došlo? Dílem je to účetní operace a svůj podíl samozřejmě mají i intervence proti české koruně, které ČNB spustila v listopadu 2013 a slabší kurz hodlá držet do poloviny příštího roku.

Do Česka se valí peníze z evropských fondů, jde samozřejmě o eura. Národní banka tak proti nim vytiskne koruny a eura si nechá. ČNB teď podle analytiků eura neprodává, protože si přeje slabou korunu a prodej eur na trzích by způsobil pravý opak.

Naše devizové rezervy tak určitě ještě porostou. To může být dobrá i špatná zpráva zároveň, protože až jednou dojde k uvolnění kurzu koruny a ta by začala posilovat, hodnota nastřádaných eur bude logicky o něco nižší.

Trh je napumpován

V tuto chvíli je ale trh napumpován českými korunami. „Objem emitovaných peněz v ekonomice roste rychleji než dříve, avšak většina těchto nových korun nakonec postupně končí v bankách jako depozita a následně si je tyto banky ukládají do ČNB," vysvětluje šéf analytiků ČSOB Petr Dufek. Protože však tyto peníze jsou nízko úročeny (0,05 procenta p.a.), není tu velký tlak na vyšší inflaci. Více korun ale časem znamená i více oběživa (hotovosti), což se ukazuje i v reálu. Tak třeba loni meziročně oběživo stouplo skoro o 28 miliard korun (viz tabulka).

Analytici tuzemské Raiffeisenbank včera představili propočty, které naznačují, jak silná by nyní česká koruna byla, kdyby centrální banka nekontrolovala kurz. Místo stávajících 27 korun by koruna mohla být i pod 26 korunami za euro. Ekonomové přitom s napětím čekají, jak proběhne návrat k „volnější" české měně. „Uvolnění kurzu může být překvapivé. Koruna pak může na chvíli citelně posílit, což si může vyžádat další zásah centrální banky," předvídá ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka.

Zatímco ČNB nepředpokládá nějaké masivní posilování kurzu koruny, Brožka by spíše vsadil na „živelnější" návrat k volnějšímu kurzu. Včera odhadl, že v srpnu a září 2016 by se koruna mohla prodávat za 26,40 za euro. Ještě většímu posílení na úroveň 25 až 26 korun podle něj bude ČNB spíše bránit další intervencí.

České ekonomice se teď nebývale daří. Nový odhad ministerstva financí pro letošek hovoří o bezmála čtyřprocentním růstu hospodářství. Jednu vadu na kráse to však má – nerostou mzdy. Stát (a odbory) sice tlačí na růst platů, ale soukromý sektor si zatím není jistý trvalým růstem zakázek. V reálu tak u soukromníků rostou jen mzdy ve vybraných oborech, především u elektrotechniků či obsluhy obráběcích strojů.

Měna pod kontrolou. Jak dlouho ještě?

Ekonomka Helena Horská: Dovolené mohly být letos levnější, ale měli bychom na ně?

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v minulosti patřila spíše mezi kritiky intervencí proti české koruně, především kvůli načasování a nedostatečnému informování. Dnes spolu 
s kolegy bedlivě sleduje, jak bude vypadat takzvaný 3K, neboli konec kontroly koruny. Jakmile národní banka přestane střežit korunu za 27 korun, mohlo by přijít její posílení.

V době dovolených řeší kurz koruny většina lidí. Jaký by dnes byl kurz koruny, kdyby neexistoval závazek národní banky nepustit měnu pod 27 korun za euro?
Zájemce o zahraniční dovolenou asi nepotěším, protože kurz koruny by bez intervence byl určitě pod hladinou 26 korun za euro, takže by dovolená vyšla minimálně o tři procenta levněji než dnes. Otázka je, jestli bychom byli schopni na dovolenou odjet, když by míra nezaměstnanosti zůstala tam, kde byla v roce 2013 (na přelomu roku 2013 a 2014 bylo bez práce 629 274 lidí, dnes je to 451 395 – pozn. red.). Je to vždy dvojsečné. Příjmy rostou pomalu, ale lidé konečně přestávají přicházet o práci.

Tlak na vyšší mzdy je hlavně ze strany státu, méně ve firmách. Porostou platy už letos?
My stále počítáme s umírněným růstem, který se bude držet okolo tří procent, příští rok čekáme historicky velmi slušný růst mezd až kolem čtyř procent, ale pokud od toho odečtu inflaci, potom bude růst v příštím roce podobný jako letos. Mzdy sice porostou rychleji, ale silnější bude i inflace.

Proč mzdy nerostou rychleji?
To je samozřejmě logická otázka, ale zahraniční poptávka neroste nijak dramaticky. Existuje tu riziko zpomalení Číny a Evropa roste jen pomalu. Bez zahraniční poptávky nemůžeme čekat, že by naše exportní firmy a na ně navázané firmy zvyšovaly razantně mzdy. Růst mezd bude různý, bude to firma od firmy jinak a spíše než pevné mzdy mohou růst variabilní složky, tedy příplatky, odměny a přesčasy.

Rok před avizovaným koncem intervencí proti koruně se ukazuje, že národní banka má rostoucí devizové rezervy v eurech. Nepředstavuje to do budoucna nějaké riziko?
Z hlediska současnosti 
a nejbližší doby to problém není. Tím, jak národní banka prodává korunu, uvolňuje ji do oběhu a snaží se ekonomiku rozběhnout masou peněz. Jiné to bude, až národní banka ukončí kontrolu kurzu koruny a česká měna začne posilovat, protože pak to pro nás bude kurzová ztráta a na nynějších hodnotných zásobách začneme prodělávat. ČNB ale není firma a není ani nijak propojena se státním rozpočtem, na rozdíl třeba od polské či švýcarské národní banky. Z tohoto úhlu pohledu má ČNB volné ruce 
a může nechat naše devizové rezervy ještě dál růst, klidně až k hranici 50 procent HDP. Do budoucna ale pokles hodnoty rezerv bude muset účtovat jako účetní ztráty, které se mohou kvůli námi očekávanému posilování koruny kumulovat.

I to se asi dá zvládnout.
Banka samozřejmě může eura prodávat a měnit strukturu devizových rezerv ve prospěch dolarových aktiv. Ovšem přijde období, kdy se začne diskutovat přijetí eura a s tím mají zajímavou zkušenosti Slováci. Evropská centrální banka totiž po slovenské národní bance chtěla, aby do eurozóny vstoupila čistá, bez kumulovaných ztrát. Nakonec došlo k dohodě a slovenská národní banka vstoupila do systému eura 
i se ztrátou. Otázka je, zda by něco takového platilo i pro nás. Mohli by po nás chtít, abychom žádné ztráty z devizových rezerv neměli.

Zajímavostí je, že kromě rezerv nám roste objem peněz oběhu. Znamená to něco zásadnějšího pro domácnosti či firmy?
Peněžní zásoba skutečně roste. ČNB kupuje eura a za ně dává do oběhu koruny, běžné komerční banky mají přebytky peněz a snaží se motivovat lidi a firmy, aby si půjčovali. Sazby jsou velmi nízké, takže je ideální období na půjčování. Úroky jsou ale nízké jak na úvěrech, tak na vkladech, takže lidé jsou demotivováni spořit. Výsledkem je, že raději peníze vyberou a něco si koupí. My už to vidíme ve statistických číslech o spotřebě: rostou tam prodeje aut nebo třeba sportovního oblečení, prostě věci, které se kvůli krizi moc nekupovaly. Podle mě by se ale lidé více měli zamyslet, jak peníze zhodnotit dlouhodobě. Vláda zatím nebyla schopna přijít s nějakým trvalým plánem penzijních reforem 
a člověk, který myslí na budoucnost, by prostě měl počítat s rezervami včetně dobrých investic.

Autor: Jan Klička

5.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 36
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies