VYBERTE SI REGION

Čeští zemědělci mohou dostat v letech 2014-2020 z EU o 10 procent více

Praha – České zemědělství by v letech 2014 až 2020 mělo mít možnost získat na dotacích z Evropské unie až 8,2 miliardy euro (dle aktuálního kurzu 208 miliard korun). Proti letos končícímu sedmiletému období by měl objem peněz proudících z Bruselu do resortu vzrůst zhruba o desetinu, sdělilo dnes ministerstvo zemědělství (MZe). Výrazně však mají ve prospěch kohezních fondů klesnout peníze na Program rozvoje venkova, což se nelíbí Agrární komoře.

21.2.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Základní agrární dotací jsou přímé platby, které tvoří většinu takzvaného prvního pilíře Společné zemědělské politiky EU. Přestože ve srovnání s letošním rokem průměrná roční výše přímých plateb v nadcházejícím období podle MZe mírně klesne, celková suma, kterou mohou čeští zemědělci z Bruselu v příštích sedmi letech dostat, bude ve srovnání s obdobím 2007 až 2013 vyšší.

Čeští zemědělci začínali v roce 2004 na 25 procentech úrovně přímých plateb starých členských zemí. Takové postavení pro zemědělce z ČR a dalších devíti nově vstupujících zemí si vymohla Francie a vlády vstupujících států podmínky stvrdily v přístupových smlouvách. Přímé platby postupně rostly a letos mají dosáhnout 100 procent výše. Postupně bylo naopak kráceno dorovnávání dotace ze státního rozpočtu,které letos prvně nebude žádné.

„V případě prostředků pro druhý pilíř, tedy oblast rozvoje venkova, by se mělo jednat o pokles až o 30 procent, tedy zhruba o 700 milionů eur," uvedla náměstkyně ministra zemědělství pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU Jaroslava Beneš Špalková. Česko by však podle ní mělo mít možnost v budoucnu převádět mezi oběma pilíři až 15 procent výše celkové sumy. Tím by mohl být pokles peněz na rozvoj venkova částečně kompenzován.

Konkurenceschopnost českého zemědělství

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby premiér Petr Nečas svými kroky na jednání hlav států EU ohrozil konkurenceschopnost českého zemědělství, když nechal odebrat 300 milionů eur (zhruba 7,5 miliardy Kč) ze zemědělského Programu rozvoje venkova ve prospěch kohezních fondů.

Program rozvoje venkova se podle Veleby přitom může pochlubit 100procentním čerpáním peněz i absencí korupčních kauz běžných při čerpání kohezních fondů. Podle Veleby je Česko jedinou ze 27 zemí EU, která chce obálku Programu rozvoje venkova snížit, většina států naopak peníze na podporu venkova pro nadcházející programové období zvyšuje o stovky milionů eur.

„Navýšení prostředků na kohezní politiku na úkor rozvoje venkova povede k nutnosti do jisté míry přehodnotit naše dosavadní záměry, co se týče intervencí v budoucím programovém období," připustila Špalková. Ministerstvo se podle ni bude snažit co nejefektivněji peníze využívat ve prospěch hlavních priorit.

Unijní rozpočet

Země Evropské unie se 8. února dohodly na rozpočtu unie na léta 2014 až 2020. ČR, která před jednáním hrozila vetem v případě nedostatečného množství peněz, jež by mohla čerpat z evropských fondů, by měla získat zhruba 20,5 miliardy eur (520 miliard korun). Představitelé zemí EU dohodu vesměs chválí, ale šéfové čtyř klíčových politických skupin v Evropském parlamentu ji označili za „nepřijatelnou". Evropský parlament přitom může rozpočet zablokovat.

Proti současnému rozpočtu pro roky 2007 až 2013, kdy je pro Česko vyčleněno až 26,7 miliardy eur (678 miliard korun), si ČR pohorší. Česko by mělo být mezi prvními pěti státy v rámci EU v přepočtu kohezních peněz, tedy peněz z fondů na podporu chudších regionů, na hlavu.

Autor: ČTK

21.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies