VYBERTE SI REGION

Zájemci o dostavbu Temelína převzali od ČEZ dokumentaci

Praha /AKTUALIZOVÁNO/ - Zájemci o dostavbu Jaderné elektrárny Temelín v pondělí 31. října od energetické skupiny ČEZ převzali zadávací dokumentaci, která jim poslouží jako podklad pro přípravu nabídek.

31.10.2011
SDÍLEJ:

Jaderná elektrárna TemelínFoto: DENÍK/Jaroslav Sýbek

O dostavbu temelínské elektrárny se ucházejí americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Termín pro předložení nabídek je 2. červenec 2012.

Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025. Uchazeči by měli příští rok podat nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi.

„Dnes činíme významný krok k tomu, abychom na desítky let dopředu zajistili spolehlivé dodávky elektřiny pro české zákazníky. Proto je dostavba Jaderné elektrárny Temelín klíčovým pilířem strategie ČEZ,“ uvedl při slavnostním předání dokumentace generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Zadávací dokumentace obsahuje mimo jiné obchodní a technické podmínky, které mají být v rámci realizace veřejné zakázky splněny. Dokumentace má kolem 6000 stran, pracovalo na ní přes tři roky více než 400 odborníků.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek řekl, že Temelín v rozšířené podobě nahradí v příštích letech dosluhující uhelné elektrárny a bude také stabilizačním prvkem v tuzemské energetické soustavě. „Chceme-li zachovat konkurenceschopnost České republiky a dlouhodobě snižovat emise, bez jádra to nepůjde,“ dodal.

Podle Beneše musí nabídnuté projekty splňovat zákonné požadavky České republiky a Evropské unie a také mezinárodní bezpečnostní standardy. „Projekty musí mít rovněž licenci v zemích svého původu nebo v některé ze zemí EU,“ dodal Beneš.

Šéf ČEZ připustil, že by mohlo nastat zpoždění v procesu územního rozhodnutí či udělení stavebního povolení pro elektrárnu. Dodal však, že tím samotná dostavba ohrožena nebude.

Před podáním nabídek se ještě setkají zástupci ČEZ a uchazečů v rámci prohlídek staveniště a přednabídkové konference. Po obdržení nabídek bude následovat jejich posouzení a případné vyjasnění, následně hodnocení a jednání o nabídkách. Výběr dodavatele a podpis smlouvy je plánován na konec roku 2013.

Při dostavbě podle ředitele elektrárny Temelín Miloše Štěpanovského vzniknou zhruba 4000 pracovních míst. V odhadu zaměstnanosti vycházel ze zkušenosti při budování třetího bloku finské jaderné elektrárny Olkiluoto. Ve Finsku při výstavbě našli práci především stavební dělníci, kvalifikovaní technici a budoucí operátoři, ale stovky nových pracovních míst vznikly také v hotelích, restauracích a školách.

Dostavba Temelína by měla být největší zakázkou v Česku. Její hodnota se podle současných odhadů bude pohybovat kolem 200 miliard korun a všichni zájemci proto v poslední době zintenzivnili své aktivity, které by jim mohly pomoci v tendru k vítězství.

Westinghouse nedávno představil deklaraci o spolupráci s Českem v oblasti jaderné energetiky a výzkumu. Areva pozvala zástupce českého strojírenství na návštěvu svých elektráren a chystá s nimi podpisy memorand o porozumění, v Česku už údajně nalezla 145 možných subdodavatelů. Ruský Rosatom, jehož součástí je člen česko-ruského konsorcia Atomstrojexport, podepsal minulý týden smlouvy o spolupráci s 15 českými výrobci a dodavateli služeb pro jadernou energetiku.

Podle Beneše nemůže být ze zákona podíl českých firem na dostavbě podmínkou tendru. V rozhovorech s uchazeči ale ČEZ dal najevo, že významný podíl českých subdodavatelů preferuje.

Vizitky možných zájemců o dostavbu jaderné elektrárny Temelín

Areva

Skupina Areva vznikla v roce 2001 sloučením francouzských společností Framatom (založena v roce 1958) a Cogea (založena v roce 1976). V současnosti je firma, která sídlí v Courbevoie u Paříže, největším světovým dodavatelem jaderných reaktorů. Kromě jaderného strojírenství se zabývá i výrobou paliva pro atomové elektrárny a vybavením pro distribuci a přenos energie.

Vlastníkem Arevy je francouzský stát. Skupina má v současnosti kolem 50.000 zaměstnanců, výrobní kapacity má ve 40 zemích a obchodní zastoupení ve stovce zemí světa. Čistý zisk celé skupiny Areva loni činil 883 milionů eur, což bylo o 331 milionů více než v roce 2009. Tržby společnosti činily 9,104 miliard eur (zvýšení o 6,7 procenta).

Areva pro Temelín nabízí reaktory nazvané EPR, což je nová generace vysoce výkonných tlakovodních reaktorů. V současnosti staví takové reaktory čtyři, dva v Číně, po jednom ve Finsku a Francii. Vývoji, výrobě a údržbě energetických a experimentálních reaktorů se věnuje dceřiná společnost Areva NT, jejímž menšinovým akcionářem byl ještě nedávno německý Siemens. Areva však letos podíl Němců koupila.

Podle informací společnosti už Areva NT vybudovala v 12 zemích světa (včetně Francie) 102 jaderných reaktorů.

MIR.1200

Jedná se o konsorcium české firmy Škoda JS s ruskými společnostmi Gidropress a Atomstrojexport z konsorcia Rosatom. Konsorcium nabízí nové tlakovodní reaktory MIR.1200. Tento nový typ reaktoru, který má základy v předchozích reaktorech VVER, je nyním v provozu v Číně, budují se i v Rusku.

Atomstrojexport – Společnost se sídlem v Moskvě, kterou kontroluje státní agentura Rosatom, vznikla v roce 1998 spojením společností Atomenergoexport a Zarubežatomener­gostroj. Realizuje mezivládní dohody o výstavbě objektů jaderné energetiky v zahraničí. K hlavním projektům společnosti patří jaderné elektrárny Kudankulam (Indie), Tchien-wan (Čína), Búšehr (Írán), Belene (Bulharsko) nebo například Mochovce (Slovensko). O zakázku v Belene mělo zájem i české konsorcium pod vedením Škody JS. Atomstrojexport se dále podílí na budování jaderných kapacit v Turecku, Bělorusku, Bangladéši nebo na Ukrajině. Předchůdci firmy se podíleli i na budování jaderných elektráren v bývalém Československu (Jaslovské Bohunice).

Gidropress – Ruský státní výrobce systémů pro jaderné reaktory. Připravuje také projektové práce pro realizaci jaderných elektráren a výrobu zařízení pro jaderné elektrárny, založené na technologii tlakovodních reaktorů VVER. Firma, která byla založena v roce 1946 a sídlí v Podolsku, se podílela podle vlastních údajů na výstavbě reaktorů v celkem 18 jaderných elektrárnách v Rusku, Arménii, Finsku, Bulharsku, Maďarsku, Česku, Slovensku a Číně. Je rovněž součástí ruské státní agentury Rosatom. Nyní se spolupodílí na většině hlavních zakázek firmy Atomstrojexport.

Škoda JS – Plzeňská firma se již přes 50 let zabývá inženýringem a dodávkami pro jadernou energetiku. K hlavním projektům společnosti v současnosti patří obnova systému kontroly a řízení jaderné elektrárny Dukovany, podílí se také na dostavbě jaderné elektrárny Mochovce. Kromě inženýringu se zabývá i výrobou pohonů řídících tyčí reaktorů a kontejnerů pro transport a skladování vyhořelého jaderného paliva. Škoda JS, dříve Jaderné strojírenství, měla loni čistý zisk přes 283 milionů korun, meziročně o 46 procent vyšší. Tržby se meziročně zvýšily o 17 procent na 4,57 miliardy, 73 procent produkce šlo na export. Firma zaměstnává 1100 lidí. V roce 2004 do společnosti vstoupil nový vlastník – ruská strojírenská skupina OMZ.

Westinghouse

Přední světová firma v oblasti jaderné energetiky. Staví a provozuje jaderné elektrárny po celém světě a je například lídrem v čínské jaderné energetice. Od roku 2006 ji ovládá japonský konglomerát Toshiba.

Společnost Westinghouse Electric Company založil v roce 1886 v Pittsburghu americký vynálezce George Westinghouse – sám autor asi stovky patentů. V 90. letech firma prodělala velké organizační změny a stala se spíše mediální korporací. Obnovená společnost Westinghouse Electric Company byla založena v roce 1999 a nyní sídlí v Cranberry Township v Pensylvánii. Firma má asi 15.000 zaměstnanců.

Westinghouse je mimo jiné výrobcem jaderného reaktoru takzvané třetí plus generace AP1000, který nabízí i pro Temelín. Čtyři reaktory tohoto typu jsou nyní ve výstavbě v Číně, na další má kontrakty v USA. Na technologiích Westinghouse je podle firmy založeno 50 procent ve světě fungujících jaderných elektráren.

Westinghouse se podílel na výstavbě prvních dvou bloků Temelína (řídící systémy) a dodával do Temelína také palivo. Letos v červenci Temelín plně přešel z paliva firmy Westinghouse na palivo od ruské společnosti TVEL.
Čtyři bloky měla mít JETE již podle původních plánů ze 70. let

Přehled událostí kolem plánované výstavby třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín (JETE):

Únor 1979 – Vydán investiční záměr na výstavbu jaderného zdroje, který počítal se stavbou čtyř bloků.

Březen 1990 – Z rozhodnutí vlády byly pozastaveny práce na plánovaném třetím a čtvrtém bloku.

10. června 2002 – Zahájen zkušební provoz prvního bloku, druhém bloku se tak stalo v dubnu 2003.

Květen 2003 – V českým médiích se objevily zprávy o tom, že nová energetická koncepce připravená ministerstvem průmyslu a obchodu pod vedením Milana Urbana (ČSSD) počítá s podporou jaderné energie a dostavbou dalších dvou bloků Temelína.

10. února 2004 – Zastupitelstvo Jihočeského kraje odmítlo záměr dostavět třetí a čtvrtý blok JETE a vybudovat na území kraje hlubinné úložiště radioaktivního odpadu.

11. července 2008 – Společnost ČEZ požádala ministerstvo životního prostředí o posouzení vlivu případné dostavby JETE na životní prostředí. Je to jeden z kroků k dostavbě elektrárny. Příslušnou studii předala firma ministerstvu v květnu 2010.

7. dubna 2009 – Jihočeský kraj revokoval část svého usnesení z roku 2004, které odmítlo dostavbu třetího a čtvrtého bloku i budování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Temelíně.

3. srpna 2009 – ČEZ zahájil výběrové řízení na výstavbu dvou jaderných bloků v JETE. Do tendru se přihlásil americký Westinghouse, Atomstrojexport z Ruska a francouzská Areva.

12. dubna 2010 – ČEZ oznámil, že nové bloky Temelína budou zřejmě nezávislé na stávajícím zařízení elektrárny.

19. října 2010 – Premiér Petr Nečas potvrdil, že vítěz tendru na dostavbu elektrárny by měl být vybrán v roce 2013. Jako o pravděpodobném termínu dokončení se hovořilo o roce 2020.

9. února 2011 – Vláda schválila kroky státu nutné k dostavbě Temelína, patří mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

18. února 2011 – ČEZ posunul termín dokončení dostavby o pět let na rok 2025. Mezi důvody odkladu je mj. snížení poptávky po elektřině v důsledku ekonomické krize.

15. září 2011 – Funkce se ujal nový šéf ČEZ Daniel Beneš, podle kterého je prioritou firmy výstavba nových bloků elektrárny v Temelíně.

25. října 2011 – Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) podmínil souhlas s dostavbou Temelína vyčleněním peněz na významné dopravní stavby v kraji.

27. října 2011 – Nečas jednal v USA s americkým prezidentem Barackem Obamou o dostavbě Temelína, již dříve jednal i s představiteli francouzské vlády. Loni v listopadu mluvil od dostavbě Temelína i prezident Václav Klaus během moskevského setkání s premiérem Vladimirem Putinem a tématu se nejspíše nevyhne ani ruský prezident Dmitrij Medveděv během plánované prosincové návštěvy Prahy.

31. října 2011 – ČEZ předá zájemcům o dostavbu elektrárny zadávací dokumentaci a vyzve je k podání nabídek.

Autor: ČTK

31.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Dijsselbloem: Hospodářské problémy Itálie po referendu nezmizely

Brusel - Hospodářská situace v Itálii se po nedělním referendu nezměnila, problémy zůstávají stejné, poznamenal dnes při příchodu na jednání ministrů financí zemí platících eurem šéf této takzvané euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Podle něho bude muset nová vláda připravit dodatečná opatření v rámci státního rozpočtu na příští rok, aby země dodržela podmínky takzvaného paktu stability. V něm se členské státy eurozóny zavazují nemít natolik vysoké schodky státních rozpočtů nebo vysoké veřejné dluhy, které by ohrožovaly stabilitu eura a zvyšovaly inflaci v zemích platících eurem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies