ČEZ vyčlení elektrárnu Chvaletice do samostatné akciové společnosti. ČTK o tom informoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Důvodem je, že ČEZ zvažuje prodej či směnu elektrárny.

„Důvodem je možnost lépe analyzovat ekonomické, provozní i ekologické aspekty různých variant dalšího postupu, jehož pravděpodobným završením je prodej či směna,“ uvedl Kříž. ČEZ již oslovil potencionální zájemce, pro které by mohl být provoz elektrárny efektivnější z hlediska struktury zdrojů – tedy buď pro vlastníky dolů, nebo pro firmy s přístupem k místní teplárenské síti, dodal Kříž.

Vyčlenění elektrárny je součástí plánu firmy vyřešit situaci velkých nepánevních elektráren, jejichž fungování výrazně ovlivňují rostoucí náklady na palivo a povolenky CO2 i větší důraz na vliv na životní prostředí. „V rámci širokého portfolia elektráren musí ČEZ s ohledem na obchodování s povolenkami CO2 posilovat v oblasti bezemisních zdrojů. Proto se orientuje na jaderné i plynové zdroje,“ sdělil Kříž.

Elektrárna Chvaletice doposud patřila mezi nejdražší elektrárny ČEZ, jejíž výrobní náklady převyšovaly násobně výrobní náklady pánevních elektráren. ČEZ od počátku devadesátých let intenzivně hledal cesty, jak vysoké provozní náklady snížit. Proto například v roce 1996 ukončil dražší dopravu uhlí do této elektrárny z Lovosic po Labi a přešel na železnici, informoval mluvčí.

Elektrárna Chvaletice je asi dvacet kilometrů na západ od Pardubic u hlavní železniční trati Praha – Česká Třebová. Celkový instalovaný výkon 800 MW tvoří čtyři 200MW bloky. Elektrárna byla postavena v letech 1973 až 1979 na území bývalých Mangano-kyzových závodů, v nichž tehdy končila těžba pyritu. Jednotlivé bloky byly uvedeny do provozu v rozmezí jednoho roku, od konce roku 1977 do konce roku 1978. Elektrárna Chvaletice je kvůli komínu, který dosahuje výšky 300 metrů, dominantou východních Čech. V letech 1997 a 1998 proběhla ve Chvaleticích výstavba odsiřovacích bloků.

ČEZ je největší středoevropskou elektrárenskou společností. Dvoutřetinovým vlastníkem firmy je stát.

Na území Čech a Moravy provozuje ČEZ 15 uhelných elektráren, které se na instalovaném výkonu ČEZ podílí více než polovinou. Většina z nich spaluje severočeské hnědé uhlí a je z praktických důvodů situována do bezprostřední blízkosti těchto dolů v severních a v severozápadních Čechách.

Cíle současného programu obnovy uhelných zdrojů ČEZ jsou ekologické a ekonomické. Směřují ke zvýšení účinnosti bloků a k likvidaci hlavního skleníkového plynu, oxidu uhličitého (CO2). Odsířené elektrárny budou postupně dožívat, neboť jejich technologie má životnost okolo patnácti let a dlouhodobě nevyhoví požadavkům na životní prostředí a ekonomiku. Obnova zdrojů ČEZ je kombinací výměny zastaralé technologie za moderní, výstavby nových tepelných hnědouhelných elektráren a řízeného definitivního ukončení provozu některých technicky a morálně zastaralých bloků.

Z důvodu nedostatku paliva v lokalitě nebo neefektivity udržování úrovně ekologických parametrů ČEZ plánuje ukončení provozu celkem 14 bloků. Kromě Elektrárny Tušimice I, odstavené již v roce 1998, hodlá ČEZ na přelomu let 2015 a 2016 zcela ukončit provoz Elektrárny Prunéřov I. Tato elektrárna by po roce 2015 bez zásadní rekonstrukce nevyhověla zpřísněným ekologickým parametrům podle nové legislativy. Navíc by pro ni na Dole Libouš, na potřebnou dobu provozu, nebyl dostatek uhlí. Dalším zařízením, které definitivně mezi léty 2015 a 2020 zastaví provoz (také především z důvodu nedostatku uhlí), je Elektrárna Mělník III. Podobný osud postihne i Elektrárnu Chvaletice, jejíž životnost je plánována jen do roku 2020.

V 80. letech provoz elektrárny ve Chvaleticích významně přispěl k rozmachu lodní dopravy. V souvislosti se stavbou elektrárny ve Chvaleticích byla dobudována Labská vodní cesta, severočeské uhlí se v Lovosicích překládalo ze železnice na nákladní lodě a dál dopravovalo po Labi. V roce 1996 přešla doprava uhlí na železnici.

V loňském roce se ČEZ chystal prodat elektrárnu Počerady. Se společností Czech Coal jednal o výměně aktiv, která měla ukončit jejich letité spory o dodávky uhlí. ČEZ měl získat hnědouhelný důl Československé armády a uhelná společnost Czech Coal by výměnou za to dostala elektrárnu Počerady. Podle tehdejší informace Hospodářských novin připravený obchod za 12 miliard korun překazila razie Evropské komise.