VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chmelaři čekají dobrou úrodu

Žatec - Úroda chmele by letos mohla být dobrá. Nejistota ale panuje ohledně cen chmele do budoucna, ve světě jsou velké zásoby.

12.8.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Očekávaná dobrá letošní úroda, na druhou stranu nejistota ohledně cen chmele v budoucnu – taková je nynější situace českých chmelařů. Ti v druhé půli srpna zahájí sklizeň, očekávají dobrou úrodu. Obavy ale panují z celosvětových zásob chmele, které mohou vyvolat tlaky na snížení jeho ceny.

Pěstitelé chmele, obchodníci a další zemědělci se ve čtvrtek sešli na tradičním předsklizňovém setkání na hospodářství ve Stekníku žateckého Chmelařského institutu. „Sklizeň chmele začne později. Na Stekníku zahájíme v úterý 24. srpna,“ řekl ředitel institutu Jiří Kořen.

Sklizeň začne koncem srpna

Jeho slova o pozdější sklizni potvrdil i Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR. „Začátek letošní sklizně bude posunut o tři až pět dní oproti jiným rokům. Většina pěstitelů začne sklízet mezi 20. až 25. srpnem,“ uvedl. Podle jeho slov letošní úrodu ovlivní chladný květen, tropický červenec a srpnové srážky. „Pokud zůstane zdravotní stav chmele uspokojivý, úroda chmele bude slušná jako loni,“ řekl.

Loni se v ČR sklidilo zhruba 6500 tun chmele s průměrným výnosem 1,25 tuny na hektar. „Za dobrými úrodami posledních let stojí vhodné klimatické podmínky, ale i investice do obnovy porostů chmelnic,“ sdělil Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec.

Stále ale v ČR není tempo obnovy chmelových porostů a konstrukce chmelnic tak rychlé, jak by bylo třeba, zaznělo na setkání chmelařů ve Stekníku. Řada chmelnic má už totiž své nejproduktivnější roky dávno za sebou.

Zásoby chmelu ve světě

Produkce českých chmelařů z loňska i předešlých let je prodaná. To ale neplatí v celém světě. V některých zemích v minulých letech došlo k navýšení výměry chmelnic, což ruku v ruce s klesajícími nebo stagnujícími výstavy pivovarů a menším zájmem o chmel znamená jeho velké zásoby ve světě. „Loňská produkce českého chmele je téměř bezezbytku prodaná, to je dobrá zpráva. Na druhou stranu je ale v Číně, USA, Polsku nebo Slovinsku na skladech poměrně velké množství chmele, což vyvolává tlak na jeho cenu,“ uvedl B. Pázler s tím, že je zvláště proto nutné prodej chmele dlouho dopředu nasmlouvat.

Cena sušeného chmele se pohybuje od 130 do 190 tisíc korun za tunu v závislosti na uzavřené smlouvě.

V současné době se chmel ve světě pěstuje na 51 630 hektarech. Letošní produkce se odhaduje na téměř sto tisíc tun chmele. „Výstav pivovarů obecně spíše klesá nebo stagnuje. Některé pivovary ve světě mají nyní zásoby chmele na půl roku až rok dopředu, což vyvolá také tlak na ceny chmele směrem dolů,“ řekl Z. Rosa. Podle něj by pro potřeby pivovarnictví stačily celosvětově výměry chmelnic o deset tisíc hektarů nižší. „To do budoucna vytvoří tlak i na naše pěstitele,“ dodal.

V České republice se letos sklidí chmel z 5238 hektarů, což je o 69 méně než loni. V posledních pěti letech se výrazný pokles výměry chmelnic v Česku z předešlého období zastavil. Nejvíce se v ČR pěstuje odrůda Žatecký poloraný červeňák, a to na 87 procentech výměry. Na Žatecku je 73 procent všech chmelnic v ČR, na Tršicku na Moravě to je 14 procent a 13 procent je kolem Úštěku na Litoměřicku.

Autor: Petr Kinšt

12.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš
DOTYK.CZ

"Jste zloděj formátu, jaký tu nikdy nebyl," uslyšel Babiš na svém mítinku

Jaroslav Dvořák, známý pod přezdívkou Indián (vpravo).
5

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: „Viděl jsem, jak ho surově mlátí,“ tvrdí svědek

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Ostatky Horákové jsou 67 let po její popravě stále neznámo kde

Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky.

Ukrajina hlásí kybernetický útok, hackeři napadli banky, úřady, firmy i poštu

Prvním, kdo ohlásil napadení svých počítačových systémů, byla Ukrajinská národní banka. Útok pak začaly hlásit další banky, státní úřady a soukromé i státní firmy. Za útokem stojí zatím „neznámý virus." Poradce ministra vnitra Anton Geraščenko uvedl, že podobné organizované systémy používají ruské zpravodajské služby. Útok zasáhl i další firmy napříč Evropou.

Konec sporné výstavy? Radnice má „v rukávu" právní posudek

Spor o expozici Body The Exhibition vystavující mrtvá těla spěje k rozuzlení. Vedení Prahy 7 získalo právní analýzu, která by mohla přesvědčit policii o nevhodnosti výstavy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies