Podle Pavla Suchánka ze serveru Alakarte.cz si tato téměř zapomenutá zelenina znovu vydobude místo v české kuchyni. I proto jeho společnost už třetí rok po sobě organizovala v květnu festival Chřestfest, do něhož zapojila přední restaurace v celé zemi.
Velké množství vlákniny, malé množství kalorií, mnoho vitaminů, výborná chuť a snadná příprava, to vše jsou přívlastky chřestu.
Chřest léčí a prospívá při onemocnění ledvin a močového měchýře, pomáhá při poruchách činnosti jater a žlučníku. Je vítanou prevencí proti vzniku nádorů trávicího traktu a díky snadné stravitelnosti byl zařazen do šetřivých diet. Připravuje se buď na páře anebo se vaří jednoduše ve vodě. Ovšem nastojato, protože skutečné vaření vyžaduje pouze ta část rostliny, která je blíže ke kořenům. Jemným špičkám bohatě stačí horká pára.
Pěstování této plodiny však není ani snadné, ani levné a její sklizeň už teprve ne. Vyžaduje se lehká písčitá půda a k ní vhodné klima, s častým sběrem, někdy i dvakrát denně.
V České republice je pěstovatelskou oblastí zejména Mělnicko, ale také jižní Morava. A protože sklizeň chřestu nesnese odklady, v krátké sezoně omezující se na květen a červen musejí přijít ke slovu i brigádníci, jinak by úroda vyšla vniveč. Stonky je nutné pracně řezat, a to výhradně ručně.
Doma v Ivančicích
„Ivančice bývaly kdysi velkou pěstírnou chřestu. V 19. století proslavila tato ušlechtilá plodina zmíněnou obec stejně jako Plzeň pivo," tvrdí Aleš Tureček, organizátor každoročních květnových Slavností chřestu.
Jak sám říká, touto formou vzdává chřestu hold a snaží se upozornit na to, že pěstování této rostliny by bylo vhodné dále rozšířit. Nečeká se založenýma rukama, ale zmíněnou akcí se snaží dále přispět k popularizaci této vpravdě královské zeleniny.
Po světových válkách, kdy bylo nutné zajistit základní výživu obyvatel, byl totiž chřest vytlačen kaloričtějšími obilovinami. Naštěstí tradice jeho pěstování pomalu ožívá.
Císařské reference
Aleš Tureček zatím na slavnost dováží chřest ze Slovenska, konkrétně od firmy Asparagus z Velkých Levárů na Záhoří. Každoročně zhruba čtyři až pět tun. Chřest se přitom i letos navážel na pulty víceméně přímo z pole. V současnosti se však už v Ivančicích pěstovatelské plochy obnovují, takže slavnosti prý budou už brzy z vlastní úrody.
Organizátor slavností přitom marketingově šikovně využívá fakt, že milovnicí ivančického chřestu byla v 19. století i císařovna Alžběta zvaná Sissi. Dokládá to děkovný dopis, který v roce 1877 panovnice zaslala místnímu lékárníkovi Worellovi. Ten, jak známo, věnoval císařovně chřest z vlastní zahrádky.
Trend větší spotřeby chřestu v České republice si pěstitelé pochvalují. Ještě před několika lety šel totiž téměř všechen na export, hlavně do Německa a Nizozemska. Ten český přitom kvalitou nijak nezaostává, pouze mu chybí větší osvěta, a chcete-li, také reklama.
Kontakt se světlem
Málo se ví, že o barvě chřestu rozhoduje především kontakt s denním světlem.
Z tohoto důvodu producenti budují na polích náspy ze zeminy, aby stonky chřestu zůstaly v zemi co nejdéle a udržely si bílou barvu. A podle těchto charakteristických pásů zeminy pozná chřestové pole spolehlivě i laik. V poslední době se při pěstování stále více prosazuje i přikrývání rostlin fólií.
Novinkou je, že například Agro Jesenice, přední zpracovatelský závod ovoce a zeleniny, už začíná chřest také mrazit.
jeho výsost chřest
- Chřest je z hlediska botanického trvalá bylina. Na světě je známo asi 300 druhů této plodiny, základní jsou však tři: bílý, fialový a zelený.
- Jako zajímavost uveďme, že nejstarším dokladem o pěstování chřestu jsou nástěnné malby v pyramidě u egyptské Sakkary. Jsou staré víc než 4500 let.
- Roční spotřeba této zeleniny na osobu a rok dosahuje v České republice asi 0,2 kilogramu. V Německu je to však až desetkrát tolik.
JAROMÍR HAMPL