Bankovní rada České národní banky rozhodla o zahájení devizových intervencí 7. listopadu. Uvedla, že kurz české měny chce držet poblíž hranice 27 Kč/EUR ve snaze předejít riziku deflace a udržet cenovou stabilitu.

„Razance intervencí svědčí o jednoznačném a silném závazku ČNB držet kurz koruny v blízkosti hranice 27 Kč za euro. A právě tato razance intervencí, které navíc často doprovází komentáře členů bankovní rady svědčící o odhodlání centrální banky, mohou snížit potřebu reálných zásahů na trhu do budoucnosti," řekl analytik Patria Finance David Marek. K dalšímu významnějšímu objemu intervencí a nárůstu devizových rezerv může podle něj dojít při opouštění této politiky, tak aby byl přechod pozvolný a nezpůsobil šoky na finančním trzích ani v reálné ekonomice.

Intervence šly proti dvěma hlavním typům obchodů, z nichž každý má rozdílné důsledky, upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Prvním typem byly uzavřené pozice na oslabení koruny, které držely zřejmě převážně zahraniční investoři. Druhým typem byly zajišťovací operace tuzemských exportérů. Čím vyšší byl objem druhého z typů obchodů, tím menší tlaky na posílení koruny lze čekat v budoucnosti, podotkl.

Dostat kurz k žádoucí úrovni se podle Singera podařilo „poměrně záhy po zveřejnění rozhodnutí bankovní rady" a intervenční nákupy cizí měny a prodej korun byly koncentrovány do prvních dnů od rozhodnutí. „Už po prvním víkendu bylo zřejmé, že trh našemu rozhodnutí věří a naše aktivní přítomnost na trhu není vždy nezbytná," doplnil guvernér ČNB.

ČNB rozhodnuta intervenovat tak dlouho, jak bude potřeba

Podle Singera je ČNB rozhodnuta intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude potřeba. „Ve směru intervencí na oslabení kurzu nejsme limitováni výší devizových rezerv," podotkl.

Bilanční suma ČNB podle údajů o dekádní bilanci stoupla k 20. listopadu na 1,077 bilionu korun. Závazky ČNB vůči tuzemským bankám stouply za deset dní do 20. listopadu o 201,3 miliardy korun. V dekádní bilanci k 10. listopadu se intervence ještě nepromítly, protože byly vypořádány s pozdějším datem. „Z účetního pohledu intervence vedou ke zvýšení devizových aktiv centrální banky a úměrnému zvýšení jejích korunových závazků vůči bankám," popsal Petruš.

Centrální banka vidí hlavní přínos intervencí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace. Krok kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak jej podpořil premiér v demisi Jiří Rusnok.