Fond solidarity Evropské unie, který vznikl v roce 2002 po tehdejších ničivých záplavách, funguje mimo běžný rozpočet EU. Na výplatu náhrady škod se musí složit ostatní členské země poté, co žádost schválí Evropská komise, europarlament a Rada EU.

Hlavním kritériem pro poskytnutí pomoci je, že celkové přímé škody musí přesáhnout tři miliardy eur (77,4 miliardy korun) nebo 0,6 procenta hrubého národního důchodu. V případě ČR to pro letošek znamená 872 milionů eur (22,5 miliardy korun). V takovém případě fond poskytuje jako příspěvek šest procent uznatelných škod. Pomoc lze získat také v případě, že živelní pohroma způsobí velké regionální škody.

Poslední možností je takzvané kritérium sousedící země. O pomoc tak může požádat i stát, který sousedí se zemí postiženou závažnou katastrofou, jejíž škody přesáhly limit pro hlavní kritérium. Výše škod v ČR by v tomto případě nebyla rozhodující, zásadní je, aby bylo prokázáno, že škody způsobila stejná katastrofa jako v Německu nebo Rakousku. V případě regionálního kritéria a kritéria sousedící země poskytuje Fond solidarity až 2,5 procenta uznatelných škod.

Rozsáhlé záplavy na začátku června způsobily v ČR značné škody. Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) před časem mluvil o tom, že celkové škody dosáhnou desítek miliard korun. Zatím poslední oficiální údaj je z poloviny července, kdy ministerstvo pro místní rozvoj evidovalo povodňové škody za 11,5 miliardy korun z šesti krajů. Mezi nimi však chybí Praha. Při započítání i hlavního města by hlášené škody k tehdejšímu datu přesáhly 15 miliard korun. Tato částka však nebyla konečná.