O řepu dřív člověk zakopával na každém políčku. Dnes aby ji na polích Vyškovska pohledal. Krmnou řepu nemají zemědělci pro koho pěstovat, protože ruší jeden chov dobytka za druhým. A řepu cukrovou? Jakbysmet. Cukrovary totiž mizí.

Pěstování této plodiny se tak věnuje jen několik posledních zemědělských podniků na Vyškovsku. Jedním z nich je společnost Rakovec z Velešovic. „Do roku 2010 nám dobíhala stará dlouhodobá smlouva s cukrovarem v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku. Nakonec jsme se rozhodli uzavřít novou smlouvu na čtyři roky, takže v pěstování cukrové řepy pokračujeme,“ uvedl agronom společnosti Bořivoj Vrzala.

Oproti minulé smlouvě dokonce získali v některých bodech lepší podmínky. „Ve srovnání s minulým rokem jsme osevní plochu cukrové řepy navýšili o pět hektarů na současných šedesát devět. Jinak se ale pěstování cukrovky věnují na Vyškovsku snad už jen dva tři další podniky,“ dodal Vrzala.

Zmizel cukrovar, zmizela řepa

Pět let už například nepěstují cukrovou řepu v akciové společnosti Rostěnice. Přitom jí osévali až tisíc hektarů. „Zrušení cukrovky v našem podniku má přímou souvislost se zánikem cukrovaru v Němčicích na Hané, kam jsme naši produkci dodávali,“ potvrdil odklon od cukrové řepy hlavní agronom společnosti Pavel Šlimar.

Úbytek cukrové řepy mají na svědomí především limity na produkci cukrovarů, které jim předepisuje Evropská unie.

Zemědělské podniky tak přišly o jednu z plodin, která pro ně znamenala velký ekonomický přínos.

Uvolněné lány obsadily jiné zemědělské plodiny. „Nelze říci, že by cukrovou řepu nahradila jedna konkrétní plodina. Na volná pole jsme podle potřeby zaseli třeba pšenici ozimou, řepku ozimou, kukuřici nebo mák,“ vysvětlil Šlimar.

Vedle příjmů hraje cukrová řepa nezastupitelnou úlohu při zhodnocování zemědělské půdy. „Cukrová řepa slouží jako takzvaná předplodina. Roste v ní minimum plevelů, takže čistí pole pro další léta,“ upozornil ředitel Krajské agentury pro zemědělství a venkov Karel Venera.

Další funkci plní cukrová řepa při hnojení polí. „Když se na pole pohnojené chlévskou mrvou zaseje nejdřív cukrovka, získá hnojivo více času na rozložení. Což má nezanedbatelný význam pro výsev ostatních plodin v následujících letech. Proto se jí také někdy říká plodina první tratě,“ doplnil Venera.

Řepu nahradila kukuřice nebo řepka

Místo cukrové řepy tak sejí zemědělci řepku nebo kukuřici. Obě plodiny přitom nemají takové zlepšující vlastnosti jako cukrovka.

Kukuřice má navíc dlouhou vegetační dobu a je náročná na zpracování. Určitou jistotou jsou pro zemědělce obiloviny.

Ani pěstování cukrové řepy však nemá jen samá pozitiva. Patří do skupiny širokořádkových plodin, takže podporuje půdní erozi. „Pole osetá cukrovkou jsou zhruba do června téměř holá. Proto by se neměla vysévat na svažité terény, aby prudké deště nesmývaly úrodnou zeminu. To si ale dobrý agronom rozmyslí už kvůli budoucí náročnosti sklizně,“ podotkl Venera.

Určitou šancí pro obnovení pěstování cukrové řepy na Vyškovsku můžou být bioplynové stanice a výroba biolihu. Tuto oblast Evropská unie nijak neomezuje.

Čtěte také: Na Hanou se vrací český česnek, čínský už neláká