VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Daily Telegraph: Itálie se bez návratu k liře z krize nedostane

Londýn - Itálie musí opustit měnovou unii a vrátit se k liře, jinak nemá šanci vymanit se z ekonomické katastrofy, která začala v době, kdy před 14 lety přijímala euro. Napsal to komentátor britského listu The Daily Telegraph. Problém neustále rostoucího veřejného dluhu Itálie je v měnové unii podle deníku neřešitelný.

15.8.2014 8
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Italská ekonomika zažívá propad už šest let, během nichž několik náznaků oživení zmařila politika lídrů eurozóny. Teď se země dostala opět do recese, celková produkce je na úrovni roku 2000 a průmyslová výroba je na úrovni 80. let, píše list.

Vláda přitom vede silně úspornou politiku a primární přebytek bez započítání úroků z dluhu dosahuje dvou procent HDP ročně; v prvním čtvrtletí se ale veřejný dluh zvýšil na 135,6 procenta HDP ze 130,2 procenta o rok dříve a směřuje ke 140 procentům. Je to jen mechanický důsledek rostoucí úrokové zátěže z navršeného dluhu.

Hledání dalších úspor

Nová recese dál snižuje vládní daňové příjmy, takže premiér Matteo Renzi bude muset najít další úspory až 25 miliard eur, aby splnil rozpočtové cíle stanovené Bruselem. Takové snahy jsou ale předem odsouzeny k neúspěchu. Studie bruselského institutu Bruegel spočítala, že pokud by Itálie chtěla dluh stabilizovat, musela by při dvouprocentní inflaci vést primární přebytek pět procent HDP a při nulové inflaci by musel přebytek činit 7,8 procenta ročně.

Interní studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) ale ukazují, že vést takové přebytky je pro Itálii nemožné, řekl Ašoka Módí, který donedávna působil jako přední zástupce MMF v Evropě. Italským úřadům radí, aby začaly konzultovat s "chytrými právními experty na státní dluh v zájmu zajištění spořádané restrukturalizace dluhu".

"Nemusí to být náhlá katastrofa. Jsou možnosti, jak závazky rozprostřít v čase. Nemá ale smysl čekat, až dluh dosáhne 150 procent. Měli by to řešit hned," řekl Módí.

Spoluzakladatel listu La Repubblica a mluvčí italských zastánců měnové unie Eugenio Scalfari prohlásil, že nový propad ekonomiky zničil veškeré iluze, a Renzimu poradil, ať se chystá na drastické záchranné kroky. "Itálie se možná bude muset podřídit trojce Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF," uvedl.

V zájmu záchrany Itálie je nutné zbavit se eura

Na rozdíl od Scalfariho, který si myslí, že Itálie by v zájmu záchrany eura měla pozastavit demokracii a ještě zesílit destruktivní politiku, by mladý Renzi mohl dospět k opačnému rozhodnutí - že v zájmu záchrany Itálie je nutné zbavit se eura, píše list.

The Daily Telegraph připomíná, že Itálie před eurem vedla s Německem obchodní přebytky a že severoitalská průmyslová odvětví byla silná vždy, když byla lira slabá. Antonio Guglielmi z milánské Mediobanky říká, že Itálie si před definitivním zafixováním liry k německé marce v roce 1996 vedla dobře a až poté se dostala do "spirály poklesu produktivity".

Německo na pokraji deflace

Debata o tom, proč Itálie už přes deset let ztrácí konkurenceschopnost vůči Německu, podle listu jen dokazuje, jak těžké je podrobit hluboce zakořeněné kulturní návyky požadavkům měnového experimentu. Ekonomové předpokládali, že země eura se budou sbližovat, antropologové a historikové o tom ale vážně pochybovali. Nyní Itálie ztrácí na Německo v konkurenceschopnosti už 30 procent a deflací cen a mezd ji dohnat nemůže, protože samo Německo je na pokraji deflace.

Elity eurozóny vyzývají Itálii k "reformám", s tímto termínem se ale nakládá dost volně. "Je to jen zbožné přání. Parametry trhu práce v Německu a v Itálii se zas tolik neliší," řekl Módí.

Italské problémy, z nichž obzvlášť palčivé je zaostávání ve školství, nevyřeší "reforma" a už vůbec ne úsporná politika. Itálie naopak potřebuje rozsáhlé investice do infrastruktury a posilování kvalifikace a k tomu vstřícnou měnovou politiku. Renzi musí vědět, že něco takového je v režimu měnové unie nemožné, upozorňuje The Daily Telegraph.

Italský premiér, který na rozdíl od francouzského prezidenta Françoise Hollandea svůj politický kapitál ještě nepromrhal, bude muset čelit ECB, která nechala klesnout inflaci v eurozóně těsně k nule i při vědomí, že krize v Itálii tím bude jen metastazovat. Čelit bude také nové Evropské komisi, která hodlá vynucovat přesně tutéž politiku, která Itálii dovedla do katastrofy.

Nesprávné nastavení měnového kurzu v rámci měnové unie

Obě instituce podle listu selhaly a Itálie se musí postarat sama o sebe. Zachránit se může, jen pokud unikne z pasti měnové unie, vezme si zpět nástroje suverénní politiky a převede své dluhy z eura na liry. Načas bude muset zavést regulaci pohybu kapitálu, rozpočtová krize jí ale díky primárním přebytkům hrozit nebude a země jako celek není ani nijak fatálně zadlužena. Jejím základním problémem je nesprávné nastavení měnového kurzu v rámci měnové unie, které vede ke zbytečné krizi veřejného dluhu.

Celá věc začne být naléhavá v době, kdy italský veřejný dluh zamíří do nebezpečné zóny. Tentokrát nemusí být tak jasné, že Itálie chce být zachráněna tak, jak chce Evropa. Renzi může usoudit, že jedinou možnou cestou k obnově země a k vytvoření svého vlastního mýtu bude vsadit všechno na liru, uzavírá list.

Autor: ČTK

15.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies