Poslední letecké snímkování šumavských lesů podle něj potvrdilo další rozšíření plochy zasažené kůrovcem.

Do poloviny července bylo v národním parku vytěženo 101 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva. Dalších 80 tisíc m3 je určeno ke zpracování, uvedl náměstek ředitele Jiří Mánek. Loni bylo v parku vytěženo celkem 347 tisíc metrů krychlových napadených stromů, o 16 procent meziročně více. Letos by podle něj mělo být vytěženo přes 350 tisíc metrů krychlových.

Kůrovcová kalamita je nyní v západočeské části Šumavy, kde převažuje smrkový les a chybí listnaté a smíšené porosty, které by mohly šíření kůrovce zabránit, uvedl Mánek. Pokud se proti kůrovci rázně nezasáhne, hrozí podle něj, že do tří let bude západní část Šumavy bez smrků. Stráský zdůraznil, že proti kůrovci se bude zasahovat jen v zónách, kde je to povoleno. V plánu mají loupání stojících stromů i kácení. Bezzásahových zón je zhruba 25 procent z 55 tisíc hektarů lesa národního parku.

Mánek uvedl, že budou proti kůrovci bojovat i za cenu vytváření holin. „Je to nutné zlo kvůli zachování dalších stovek či tisíců hektarů lesa,“ podotkl. Holiny však nechají zalesnit. Budou se přitom snažit o navrácení původních dřevin, jako jsou buky a jedle.

Smrkový porost kůrovci svědčí

Na Šumavě převažuje díky působení člověka během několika staletí smrkový porost. Místo přirozeného podílu smrku 40 procent je ho na Šumavě více než dvojnásobek. To je podle Mánka nepřirozené a přispívá to k šíření kůrovce. Další vliv na kůrovcovou kalamitu mají ostrůvkovitě rozdělené bezzásahové zóny národního parku. Přispěla k ní i kalamita v roce 2007 po orkánu Kyrill a následné rozšíření bezzásahových zón. V lesích parku tehdy zůstalo nezpracováno 229 tisíc metrů krychlových dřeva.

Park bude kácet i v lokalitě Ptačí potok u Modravy, kterou už několik dní blokují ekologičtí aktivisté. Do dvou týdnů by měly být označené stromy, jichž je kolem 3000, pokáceny, uvedl Mánek. Těžaři podle něj na Modravě zatím netěží, musejí přednostně zpracovat stromy, které popadaly minulý týden při silné bouřce. Vedení parku stále trvá na tom, že se v této lokalitě kácet smí, protože byla letos v dubnu zařazena do zásahových zón, mezi které patřila už v minulosti. Blokádou ekologové navíc porušují zákon o ochraně přírody a krajiny.

Negativní vliv na turistický ruch v oblasti

Stráský se v úterý zmínil také o udělování výjimek, aby park mohl zasahovat proti kůrovci. Zákon o ochraně přírody a krajiny je podle něj postaven na nereálných principech. Vzhledem k nereálným podmínkám vynucuje nepřetržité dožadování se výjimek, protože ho v jeho základních limitech není možné respektovat. „Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami,“ uvedl.

Starostové Modravy a Horní Plané na Šumavě poukazovali na to, že kůrovcem poškozené porosty mají negativní vliv na turistický ruch v oblasti. Návštěvnost Šumavy v posledních letech výrazně klesá, uvedl starosta Modravy Antonín Schubert. On i starosta Horní Plané Jiří Hůlka volá po likvidaci kůrovcové kalamity. „Kůrovcová kalamita degraduje jak sociální tak ekonomický rozvoj šumavských obcí na dlouhá budoucí desetiletí,“ řekl Hůlka novinářům. Na území národního parku je 22 obcí, v nichž žije kolem 16.000 obyvatel, jejich počet od roku 2006 klesá. Je tu totiž stále méně pracovních příležitostí.

Jak kůrovec zabijí strom.

Na Ptačí potok přišli dřevaři, napadené stromy šli ale kácet jinam

Ekologičtí aktivisté, kteří od pátku blokují šumavskou lokalitu Ptačí potok před kácením kůrovcem napadaných stromů, odvolali nejvyšší pohotovost. Na místo sice ráno dorazili těžaři, pracují ale v sousedním lese, kde se podle ekologů může zasahovat. Kácení stromů na Ptačím potoce považují aktivisté za nelegální. Ani policie, kterou na místo zavolali kvůli podezření z neoprávněné těžby, v blokované lokalitě žádné pracující těžaře nenašla, takže odjela, řekl v úterý z místa blokády přírodovědec Mojmír Vlašín.

Ráno přišlo do lesa asi deset zahraničních lesních dělníků, aktivistů bylo dopoledne na místě 28. Část lesních dělníků podle Vlašína šla přímo do lesa, kde se i podle ekologů těžit smí, někteří ale odešli do blokované lokality. Při práci ve sporné lokalitě je ale hlídky aktivistů nenašly.

„Pohovořili jsme i se šéfy těch dělníků. Tvrdí nám, že dnes budou jen mimo bezzásahovou zónu a že si nepřejí žádné konflikty,“ uvedl Vlašín. Také mluvčí parku Pavel Pechoušek řekl, že i když tento týden se těžaři na Ptačí potok opět vrátí, v úterý to být nemá. Aktivisté předpokládají, že pouhou svou přítomností zabrání v těžbě, neboť dřevař musí zajistit, aby se v místě těžby nezdržovala cizí osoba.

Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský novinářům řekl, že chtějí v této lokalitě začít neodkladně těžit. Neupřesnil ale, jak z Ptačího potoka aktivisty dostanou. Mají dva výklady konfliktu s ekology. Jeden říká, že hromadné akce na území parku není možné organizovat bez souhlasu správy parku a ten ekologové nemají. Druhý výklad tvrdí, že park musí dosáhnout toho, aby nevznikly žádné hospodářské škody na lesích. Park by pak mohl požádat soud o vydání předběžného opatření nebo policii o pomoc při ohraničení pracoviště pro těžaře, řekl Stráský.

Stráský uvedl, že nechtějí, aby jim konflikt s ekology zabránil v ochraně lesů obce Kašperské Hory. Ty jsou totiž velmi blízko kůrovcem zasažené lokality v parku a hrozí, že se na ně kůrovec rozšíří. Těžba na Ptačím potoce je podle Stráského legální. Oblast byla v dubnu rozhodnutím ministra životního prostředí Tomáše Chalupy vyjmuta z bezzásahových zón. Nepotřebují tedy žádnou výjimku, aby zde mohli kůrovcem napadené stromy porážet, dodal Stráský.

Pokud by se park na policii obrátil a policisté by uznali těžbu jako legální, mohou trvat na tom, aby jako neoprávněné osoby členové blokády opustili místo.

Aktivisté chtějí svou přítomností bránit údajně nelegálnímu kácení stromů napadených kůrovcem. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha správa Národního parku Šumava nemá ke kácení udělenou výjimku k použití technologií, které narušují strukturu a funkci ekosystému, a nemá zpracovaný vliv na lokalitu Natura 2000. Podle právního rozboru, který si nechali udělat správci parku u advokátní kanceláře zaměřující se na problematiku životního prostředí, ale prý „naturové“ hodnocení v tomto případě nepotřebuje.

Park v pondělí oznámil, že tlaku aktivistů neustoupí a že dřevorubci se na Ptačí potok určitě vrátí. V místě je třeba pokácet kolem 3000 stromů napadených kůrovcem. Pokud nebudou pokáceny, kůrovec z nich vyletí a zničí mnohem víc stromů. Z jednoho nezpracovaného stromu je při dalším rojení napadeno dalších osm až deset stromů. „Pokud bychom nyní neměli proti kůrovci zasáhnout, kůrovec může ještě toto léto zahubit dalších 30 tisíc stromů,“ uvedl Jiří Mánek ze správy parku.

Zatím je podle ekologů poražena asi stovka kmenů, mezi nimi i některé zdravé bez kůrovce. Ekologové hodlají na místě zůstat tak dlouho, dokud správa parku od kácení v lokalitě neupustí, nebo dokud ho nezastaví policie či Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Na obě instituce se obrátili.

Čtěte také: Ekologové brání kácení na Šumavě svými těly