Daň na benzín: Češi platí víc než jejich sousedé

PRO

Šéfredaktor Transport magazínu a mluvčí ČESMAD Martin Felix:Snížení o dvě koruny by pomohlo

Ceny pohonných hmot výrazně vzrostly. Pomohlo by snížení spotřební daně?

Rozhodně. Muselo by se jednat o snížení mezi 2 a 2,50 korunami a snížení by pomohlo nejen dopravcům a všem motoristům, ale myslíme si, že by pomohlo i státnímu rozpočtu. Velice rychle by se vrátili k tankování u nás ti dopravci, kteří Českou republiku mají jako tranzitní, a začali by tankovat i domácí dopravci.

Pokud by se opravdu spotřební daň snížila, myslíte si, že by se to u benzínek projevilo?

To je otázka. Vždycky to jde lépe, když se má zdražit, než opačným směrem. U nás je ale konkurence velká a marže se pohybují kolem sedmi, osmi procent, tedy stejně jako po celé Evropě. U pump by se to tedy projevit mělo. Nemělo by to dopadnout tak, že by si po snížení daně pumpaři půlku nechali, i když je to reálná obava. Nicméně je tu druhý moment, kdy velcí dopravci, a nemusí být až tak velcí, třeba s 30 auty, mají svoje pumpy a pohonné hmoty berou přímo z rafinérií. To jsou obrovské objemy, které by se velmi rychle projevily ve výběru daně.

Už se nějak ceny pohonných hmot projevují na zdražení dopravy a následně na ceně zboží?

Nafta je zhruba třetina nákladů. Velmi těžko se to firmám přenáší do cen. U nás je více než deset tisíc dopravních firem, tedy obrovské konkurenční prostředí. Některé firmy mají takzvanou naftovou doložku a podle pohybu ceny nafty mění ceny pro zákazníky. Ale těch je velmi málo a vůbec se to netýká malých dopravců, kterých je u nás85 procent. (via)

PROTI

Náměstek ministra financí Ladislav Minčič (ODS):Nafty se prodává čím dál více

Jaký dopad by případné snížení spotřební daně mělo na státní rozpočet?

Je nesporné, že nižší sazba spotřební daně by vytvářela tlak na snížení konečné ceny pohonných hmot. Stejně tak je nesporné, že nižší konečná cena třeba motorové nafty by měla být stimulem pro zvýšení výtoče. Problém spočívá v tom, do jaké míry by takový manévr měl dopad na státní rozpočet, zda by byl jenom neutrální, nebo dokonce kladný a na dani by se vybralo více. Jen velmi těžko ale můžete empericky dokázat, že při snížení daně stát vybere víc. Těch nejistot je hodně – máme svobodný trh a nemůžete ovlivnit výslednou cenu komodity. Navíc není jasné, zda by se celé snížení daně promítlo do ceny.

Daří se teď výběr spotřební daně?

Možná vás tím překvapím, ale když porovnám loňský rok s rokem 2010, tak nepatrně, ale přece jen vzrostl výběr spotřební daně u nafty.

Takže ty stesky, že už v České republice žádné kamiony nečerpají a jezdí za hranice, se alespoň podle těchto čísel zatím nepotvrzují?

Ano. Pokud by totiž statistiky jednoznačně ukazovaly, že nejenom v roce 2010, ale i v roce 2011 byl celkový výnos z nafty nižší, byl by to další silný argument pro experiment se snížením daně bez jakýchkoliv jiných protisměrných opatření, třeba zvýšení mýta. Ale signál o nějakém dramatickém snižování objemu prodané nafty nemáme. V tomto prostředí je tedy vláda i ministerstvo financí velmi opatrné. (jak)