Pokud se ale jedná o víno, žádné takové varovné heslo neexistuje. A ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na to s trochou nadsázky hřeší.

Přišel totiž s nápadem zavést na tento nápoj spotřební daň, a to ve výši až deset korun na litr. Šéf státní kasy argumentuje rovnými podmínkami, až dosud totiž byla tichá vína (všechna kromě sektů) bez uvalené spotřební daně, odváděla se z nich jen DPH.

„Zatímco u piva je spotřební daň poměrně vysoká, u vína je nulová, a to si také musíme uvědomit, že dovoz vína je poměrně veliký. To znamená, že i dovozce vína na český trh český daňový poplatník tímhle způsobem zvýhodňuje,“ zdůvodnil Kalousek na Impulsu svůj plán, který by měl platit už od roku 2013. Při roční spotřebě 200 milionů litrů by stát chtěl získat až dvě miliardy. Proti je zatím ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Jsme na začátku

„Není to zatím jasně daný návrh, ale je to ve stadiu úvah. Debatovat musíme i o výši sazby, přičemž do diskuse bychom přizvali i odborníky,“ řekl včera ministrův mluvčí Jakub Hass. Není tedy jasné, zda by nakonec byla sazba deset, osm či třeba jen sedm korun na litr. Pro spotřebitele by to ale znamenalo jediné: zdražení vína, a to i dovozového.

Zkušenost s placením spotřební daně už tuzemští vinaři mají – ti, kteří vyrábějí šumivá vína, platí za litr kolem 24 korun. A spotřební daň na tichá vína tu v minulosti také existovala. Ještě na konci devadesátých let to byly necelé tři koruny na litr. Pak ale stát výběr zrušil, protože správa daně byla dražší než vybraná daň.

Nula od nuly?

Třeba jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) včera Kalouskovi vzkázal, že zavedením daně podpoří leda šedou ekonomiku.

„Reálně zde hrozí, že by se vinaři v zájmu snahy zachránit své podnikání a živobytí vrátili ke starým a dávno opuštěným praktikám, jako je rozepisování produkce na členy rodiny a podobně,“ sdělil Deníku Hašek. Jak dodal, Kalousek chystá „genocidu moravského venkova“.

Jak to vypadá, když se zvyšují daně, vědí hlavně pivovary. Někdejší ministr financí Eduard Janota jim v roce 2010 zvýšil spotřební daň o 50 haléřů na půllitr. Místo 24 korun za hektolitr tak rázem začaly pivovary platit 32 korun. Stát předpokládal, že vybere na zvýšené dani přibližně 1,3 miliardy korun navíc. Jenže podle studie, kterou pro Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) vypracovaly prestižní auditorské firmy PricewaterhouseCoopers a Ernst & Young, se za loňský rok vybralo jen 345 milionů korun.

„Nemůžu mluvit za vinaře, ale u piva je ten trh na zvýšení ceny hrozně citlivý. Zvýšení mělo takový dopad, že nám o osm procent klesla produkce,“ řekl včera Deníku výkonný šéf ČSPS Jan Veselý. Ke smůle našich pivovarů se navíc rapidně zvýšil dovoz levných piv ze zahraničí. „Z 300 tisíc hektolitrů v roce 2009 to vyskočilo na rovný milion,“ dodal Veselý.

Domácí produkce vs. dovoz

Předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo odhadl pro Deník: Litr by to zdražilo reálně až o 13 korun

Praha – Lidé si budou pro víno jezdit do okolních zemí, které žádnou daň nemají, upozorňuje předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo.

Ministerstvo financí uvažuje až o desetikorunové spotřební dani na víno, nakolik by se to projevilo v konečných cenách pro zákazníka?

Především musím říci, že s tím jako vinaři zásadně nesouhlasíme. Pokud by ale spotřební daň být měla a modelovala by se její výše, tak při deseti korunách na litr se dá počítat s tím, že to bude pro vinaře znamenat další zvýšení různých vícenákladů na administrativu nebo třeba na tisk kolků. Daň, těch třeba deset korun, by byl čistý příjem státu, ale pro vinaře by to reálně představovalo zátěž kolem 12 až 13 korun na litr. A tyhle náklady by někdo musel nést, tedy kromě vinaře i zákazník.

O přesné částce se ještě budou vést debaty, těch deset korun, třeba v porovnání s pivem, je pro vás neakceptovatelných?

Určitě je to přemrštěná částka, která je nereálná, třeba jen když to porovnáte s cenou hroznů. Ale ono jde o to, co vlastně stát chce. Jestli chce zlikvidovat vinice a krajinu, nebo jestli je záměrem zlikvidovat hospodaření v Jihomoravském kraji… Já opravdu nevím.

Stále platí, že ČR není ve víně soběstačná. Vyrobíme třetinu, zbytek, tedy 60 až 70 procent, dovážíme. Kdo z konkurentů by měl ze zavedení daně u nás největší „užitek“?

Těžko říci. Nějaký příjem z toho samozřejmě bude mít stát, i když i v jeho případě mu na výběr daně stoupnou i náklady. Řekl bych to takto: kdo na tom určitě prodělá, jsou naši vinaři. Pokud bude zavedena spotřební daň, bude se týkat i dovozových vín. I dovozci ji zaplatí, jenže zároveň nebudou mít doma ty vícenáklady jako my. Nebudou muset platit evidenci, nebudou platit různé celní sklady a tak dále. Co nás bude znevýhodňovat, je i příhraniční styk. Většina obyvatel nebude mít problém jet za hranice, a protože se v okolí nikde daň neplatí, mohou si nakoupit tam – klidně celé auto, podle legislativy si mohou přivést až sto litrů flaškového vína. V případě jižní Moravy mohou lidé jezdit hlavně do Rakouska, z Čech do Německa ale i do dalších zemí.

Neuvažují vinaři o nějaké právní obraně? Proti zákonu samotnému asi těžko, ale spíše v evropském kontextu…

Soudně bychom asi ničeho nedosáhli. I v Evropské unii totiž možnost uvalit na víno spotřební daň normálně existuje, jenže jednotlivé státy ji vůči svým vinařům prostě neuplatňují. (jak)