VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do čela ECB nastupuje Draghi, čekají jej problémy

Frankfurt nad Mohanem - Do čela Evropské centrální banky (ECB) nastupuje v úterý na osm let její třetí prezident Mario Draghi (64). Nástupce Francouze Jeana-Clauda Tricheta bude muset hned od počátku řešit problémy na všech frontách.

31.10.2011
SDÍLEJ:

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.Foto: ČTK

Od postoje vůči požadavkům na pomoc v dluhové krizi eurozóny přes tlak Německa na zastavení potenciálně inflační intervenční politiky po spory o personální obsazení banky.

Dosavadní šéf italské centrální banky bude muset dosáhnout ve vedení ECB konsenzu, do jaké míry by měla banka pomáhat v zachraňování zadlužených a dluhovou krizí ohrožených zemí jako Řecka nebo Itálie. To, kde vytyčí hranici, do značné míry určí osud dluhové krize i samotného eura. První příležitost k naznačení směru Draghi dostane ve čtvrtek po zasedání bankovní rady ECB.

Draghi je teoreticky stejně jako Trichet odhodlaným zastáncem přísně protiinflační měnové politiky, ta však v posledních letech za globální finanční krize a zejména za dluhové krize eurozóny dostala vážné trhliny. Pro mnohé klíčovou linii banka překročila v loňském roce, kdy v zájmu pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku začala na trzích skupovat jejich dluhopisy.

Nákupy dluhopisů vyvolaly kritiku mezi německými členy banky a jejich odpor se ještě zvýšil, když ECB letos v srpnu začala kupovat dluhopisy Itálie a Španělska. Kvůli této politice již z vedení ECB odešli dva Němci.

Draghi minulý týden naznačil, že je připraven zmírňovat dluhovou krizi „dočasným“ pokračováním v nákupech dluhopisů ohrožených zemí. To ale může opět vést ke kritice od Němců, zejména poté, co minulý týden summit Evropské unie rozhodl o posílení „palebné síly“ záchranného fondu EFSF na bilion eur (skoro 25 bilionů Kč). To sice „eurovalu“ umožní i intervence na trhu, kapacity ECB jsou ale mnohem vyšší a omezuje je pouze starost o vliv této politiky na inflaci.

Inflace v Evropě i přes útlum ekonomiky roste a minulý měsíc se v zemích eura dostala na tři procenta, výrazně nad cílovou úroveň ECB, která je těsně pod dvěma procenty. Znamená to, že ECB zřejmě tento ani příští měsíc nebude moci podpořit prudce ochabující ekonomiku eurozóny snížením úrokových sazeb, protože německý kontingent ve vedení banky bude asi ostře proti tomu.

Klíčový úrok ECB je po dvou letošních zvýšeních na 1,5 procenta. To kontrastuje s politikou centrálních bank USA a Japonska, které své úroky kvůli slabé ekonomické situaci drží nadále prakticky na nule.

V čele ECB měl původně po Trichetovi zasednout Němec Axel Weber. Ten ale počátkem tohoto roku vzhledem ke své kritice kroků ECB odstoupil z čela německé Bundesbanky a tím i z širšího vedení ECB.

Řada Němců, kteří se koncem 90. let minulého století jen neochotně vzdávali milované marky, může být nyní znepokojena, protože užší šestičlenné vedení ECB je už z poloviny tvořeno zástupci „nedisciplino­vaných“ jihoevropských zemí – vedle Draghiho je zde Portugalec Vitor Constancio a velkým problémem je přítomnost dalšího Itala, Lorenza Biniho Smaghiho.

Kvůli Binimu Smaghimu vypukl nyní spor mezi Itálií a Francií, která po Trichetově odchodu ztrácí v užším vedení ECB svého člověka. Paříž souhlasila v dubnu s nominací Draghiho jen pod podmínkou, že Bini Smaghi uvolní místo v řídicím výboru ECB Francouzi, Ital ale odstoupit odmítá a výzvy Paříže a italského premiéra Silvia Berlusconiho k odchodu označuje za útok na nezávislost banky.

WSJ: Coby šéf ECB zanechává Trichet poněkud rozpačitý odkaz

Kdyby funkční období prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Jeana-Clauda Tricheta končilo na jaře 2007, byl by Trichet za hrdinu. Průměrná inflace v eurozóně byla do té doby stabilně kolem dvou procent, což odpovídá definici cenové stability, a ECB jako instituce se těšila mimořádné prestiži. Z dnešního pohledu ale bude Trichetův odkaz dost rozpačitý, píše ve svém komentáři ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).

Podobně jako úplně první prezident ECB, Nizozemec Wim Duisenberg, byl i Francouz Trichet zastáncem myšlenky, že lékem na hospodářské problémy Evropy je zajistit růst v každé členské zemi. Tedy nespoléhat se na to, že ECB zajistí levné peníze pro všechny a bude usilovat o nějakou univerzální léčbu. Ještě na začátku svého funkčního období Trichet často říkal, že Evropa musí v první řadě provést strukturální reformy, aby se uvolnil její růstový potenciál.

Jenže Trichetův mandát neskončil v roce 2007. Z čela ECB odchází až dnes, na konci října 2011. S nástupem finanční a později hospodářské krize Trichet neměl jinou možnost, než se stát prvním centrálním bankéřem, který musel sáhnout k nouzovým opatřením a začít podporovat finanční systém. Tím dnem, na který Trichet asi nikdy nezapomene, je 9. srpen 2007. ECB tehdy otevřela stavidla a zaplavila evropské banky tunami peněz, aby jim pomohla překonat akutní nedostatek krátkodobého kapitálu.

Jak se hypoteční a úvěrová krize prohlubovala, k ECB se pozvolna začala stáčet pozornost. Politika ECB se totiž začala odklánět od politiky jiných centrálních bank. Trichet dlouho váhal se snížením úrokových sazeb, patrně v obavách z dopadu na už tak dost vysoké ceny komodit. Ke snížení základní sazby z tehdejšího sedmiletého maxima 4,25 procenta se Trichet odhodlal až v říjnu 2008, i když centrální banky ve Spojených státech a Velké Británii začaly měnovou politiku uvolňovat už v červenci 2007.

Za tento postup byl Trichet dlouho kritizován, i když z dnešního pohledu v následujícím období podle WSJ odvedl asi lepší práci než jeho kolegové v USA. Do té doby téměř bezchybná disciplína ECB se začala měnit s příchodem roku 2010, kdy vyplavaly na povrch problémy Řecka. Od května téhož roku se ECB začala ještě více angažovat v záchraně státních pokladen a do dnešního dne nakoupila státní dluhopisy slabých zemí eurozóny v objemu více než 170 miliard eur (přes 4,2 bilionu Kč). Více než polovinu jich přitom nakoupila v posledních dvou měsících.

V tom je také teď největší problém. Na rozdíl od americké centrální banky (Fed) není ECB koncipována tak, aby fungovala jako věřitel poslední instance. ECB má smluvně zakázáno monetizovat fiskální deficity členských zemí, případně kupovat jejich dluhy. Právě nedávnými nákupy dluhopisů však ECB tuto povinnost zřejmě porušila.

Když Trichet v roce 2003 nastupoval do čela ECB, zřejmě ho ani ve snu nenapadlo, že mu evropští političtí lídři naloží na bedra úlohu zachránce eura. Trichet své kroky celou dobu obhajuje. Nezvýšily prý inflaci a sama intervence na trhu státních dluhopisů byla podle něj „nutná pro transmisi naší měnové politiky na reálnou ekonomiku“. Kdyby se ale Trichet politikům postavil důsledněji, mohl je podle WSJ alespoň donutit, aby situaci řešili dříve a důrazněji. Takto jen umožnil, že Řecko se nemělo do reforem, které stejně udělat musí.

Zatím se nedá říci, zda Trichet eurozónu zachránil. Není ale pochyb o tom, že během snahy o její záchranu umožnil, že ECB je více zpolitizovanou a méně nezávislou institucí, uzavírá WSJ.

Autor: ČTK

31.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1 15

Super plat za práci na páse nabízí měsíce. Málokdo to ale vydrží dlouho

Ilustrační foto.
5

Britský parlament se stal terčem kyberútoku, poslanci byli bez mailů

AKTUALIZOVÁNO

Policie evakuovala obchodní centrum ve Zlíně. Poplach vyvolala fotopast

/VIDEO/ Podezřelý, nebezpečně vypadající předmět ve zkušební kabince v obchodním centru ve Zlíně – Malenovicích vyhnal v sobotu krátce před polednem tři stovky zaměstnanců a zákazníků před budovu. Nakonec se ukázalo, že jde o fotopast, kterou si doma někdo vyrobil.

Faráře na Slovensku vyhodili za názory o homosexuálech, dnes káže v Šumperku

Slovenskými médii rezonuje případ evangelického faráře Jakuba Pavlúse. Poté, co se šestadvacetiletý kněz z Turan u Martina zastal homosexuálních manželství, biskupové jeho pracovní poměr ukončili. Své nové působiště našel v Šumperku.

Tropické počasí vydrží i příští týden, teploty atakují 35 stupňů

Zbytek června bude nadprůměrně horký a deštivý. Příští týden teploty vystoupají až na 35 stupňů. V červenci se teploty vrátí k dlouhodobému průměru, ale aspoň z počátku bude dále velmi deštivo. 

Nehádejme se o kvóty, řekl německý ministr. Zaorálek mu český postoj vysvětlil

Evropská unie by měla řešit, jak snížit příliv uprchlíků, ne vést spory o uprchlické kvóty. Při své návštěvě Prahy to dnes na tiskové konferenci řekl německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies